Foltest

Mission: Impossible - Fallout je přímo osudový snímek. Agent Hunt opět dokazuje svou roli prakticky „spasitele“ lidstva, kdy jen on je natolik morálně čistý, aby se dokázal postavit proti bezbřehému zlu. V tomto díle se sešly snad všechny hlavní devízy celé série. Jsou to perfektní děj, skvostná akce, přehršel lokací a obecně to, že celý film jednoduše funguje. Zároveň se snoubí dostatek peněz s tím, že je to filmováno co nejvíce v reálných kulisách, takže výsledek vypadá famózně. Přepadení dodávky v Paříži je legendární, stejně tak jako honička v helikoptérách nebo bitka na záchodech. Toto je prostě skutečně vynikající film, takřka snad i bez chyby. Šílený terorista z Národa grázlů opět plní roli brilantního antagonisty, cenu za nejlepšího záporáka si tady ale za mě odnáší rozhodně Cavill. Už jen jeho vizáž a vtisknutý charakter posunují film na vyšší level. Závěrečná část v Kašmíru společně s finálním odpočtem a nesplnitelnou misí, kterou může za celé lidstvo splnit pouze mesiášský agent Hunt je jen třešnička na závěr. Mission: Impossible - Fallout je perfektní snímek, který rozhodně stojí za zhlédnutí.

Neuvěřitelně silný film. Měl jsem obavy z více než 3hodinové stopáže, ale ty se ukázaly jako zcela liché. Spielbergovi se podařilo diváka ke snímku přilepit od 1. do poslední minuty.  Často zmiňovaným negativem je ahistoričnost postavy Oskara Spielberga. Mně osobně to ale nevadilo, protože film má takové morální poselství a takovou spoustu inspirativních myšlenek, že převážení formy nad obsahem je v tomto případě zcela v pořádku.  Z těch silných myšlenek bych rád zmínil například rozhovor mezi Schindlerem a Göthem o povaze moci, stejně tak jako závěrečnou myšlenku, že 1 život je jako celý svět. V neposlední řadě nesmím zapomenout zmínit neoddiskutovatelnou přesnost vyobrazení židovského utrpení v okupované Evropě. Z toho důvodu Schindlerův seznam má i edukační funkci, protože dnešnímu člověku celé to téma musí být jen těžko představitelné, v čemž obrazové médium jako film může rozhodně pomoct. Rád bych také vypíchl celou scénu s násilným vyklízením ghetta; společně s dívkou v červených šatech a použitým soundtrackem to bylo tak strašně děsivé, že je to svám způsobem nezapomenutelné. Jen málokterý film mě kdy dojal, Schindlerův seznam je ale rozhodně jedním z nich. Tento snímek mě ovlivnil, skutečně donutí člověka se hluboce zamyslet. Proto ho rozhodně doporučuji ke zhlédnutí.

Seveřan je naprosto výjimečný, neopakovatlený snímek, který mě zcela uchvátil. Líbí se mi především skvěle pojatá, syrová vikinská atmosféra. Film perfektně ukazuje filozofii a brutalitu dané doby. Ono já obecně Seveřana vnímám hlavně jako filozofický film, který nutí k zamyšlení. Otázky nevyhnutelnosti osudu, předurčení a obecně lidské vůle jsou jedny z nejsložitějších, se kterými se lidstvo v průběhu dějin vypořádává, a myslím si, že Seveřanovo pojetí, které v sobě definitivně rezonuje silným kalvinismem tak, jak byl brilantním Eggersem představen už v Čarodějnici, je velmi dobré a snad i to správné; náš osud je přeci jenom daný. Seveřan ale perfektně funguje i po romantické stránce; vždyť cesta Seveřana a Olgy je prakticky archetypální příběh lásky a oddanosti jeden druhému, který se musí skutečně každého dotknout. Skvělé akční scény je v rámci všeho, co nám film dává, snad zbytečné zmiňovat; vždyť třeba vikinské dobytí vesnice je přímo grandiózní. Do toho má v sobě ten snímek tolik různých, zajímavých odkazů, že to snad ani nejde vše vypsat, to se musí vidět; proto Seveřana definitivně doporučuji naprosto každému ke zhlédnutí.

Zakončení trilogie, které je výjimečné tím, jak komplexně všechno uzavírá; zároveň divákovi předává hned několik důležitých morálních ponaučení. Zaprvé je to především celé sdělení okolo cestování česem; doktorova promluva na konci o tom, že si každý píšeme svou vlastní budoucnost je jednoduše skvělá. Zadruhé pak uzavření Martyho příběhu s jeho milou, kdy konečně dokáže překonat svou pýchu projektovanou do označení srab a sám se stane lepším. V kombinaci s tím, že tím vlastně začíná příběh jich dvou jako nepopsaný list, to celé působí velmi dobře a je radost to sledovat. Westernová atmosféra je další super věc; i doktorova romance je moc povedeně zpracována. Diváka potěší i vtipné popkulturní odkazy. Závěrečný Martyho soubouj se Vzteklým psem jsem si vážně užil; po dramatické stránce byl precizně vybudován; skoro jsem nedutal. Návrat do budoucnosti III je stejně jako celá trilogie takřka perfektní dílo, které definitivně stojí za zhlédnutí.

Návrat do budoucnosti je excelentní, perfektní film. On prostě skutečně nemá chybu. Jeden z nejlepších snímků, jaké znám. Velmi dobře funguje komediálně, zároveň je dramatický; divák při mnoha situacích napětím ani nedutá. Do toho všeho má nezpochybnitelné, silné morální poselství o tom, že člověk by se neměl bát svých snů, o odvaze, přesvědčení. Postavy jsou sympatické a jde se s nimi snadno ztotožnit. Fenomenální je plynutí děje, kdy všech 116 minut má přesně svůj význam; poskytuje divákovi něco, co film následně zužitkuje později. Celá expozice je prostě dokonalá; tady není zbytečného nic. Film má i velmi dobrý soundtrack, který scénám dodává ten správný šmrnc. Stejně tak celé uchopení cestování s časem je pojato tak, aby se v tom ještě dalo orientovat, ale aby to zároveň bylo chytré. Martyho návrat zpátky do roku  1985 je pak jednoduše vynikající scéna. Návrat do budoucnosti je jedním z mála filmů, které si vždy bez váhání opět rád pustím a jenž definitivně stojí za zhlédnutí.

Babylon je naprosto neskutečný, nepopsatelný film. Chazelle dlouhou stopáž plně ospravedlňuje sletem až éterických, precizně postavených monstrscén, které navíc gradují famózní hudbou, kterou považuji za obrovský klad celého snímku. Děj zaměřující se na 3 protagonisty klape přesně tak, jak má. Závěrečné pasáže vyhasínajího hvězdného herce v podání Brada Pitta mě skutečně dojaly, což se mi příliš často nestává. Stejně tak velmi dobře funguje i linka ambiciózního mexického producenta, který se jakožto muž skutečně pro všechno dere nahoru po hollywoodském žebříku; jeho romance se ztrápenou herečkou dává smysl, je uvěřitelná a její konec opět diváka citelně zasahuje. Vyzdvihnout musím i celé pojetí dějového oblouku o přechodu z němého na hraný film, které baví a zároveň poučuje, což je vždy dobrá kombinace. Závěrečné titulky společně s pulzováním soundtracku a mnoha vynikajícími, až hloubavými dialogy v průběhu celého snímku ve mně zanechaly skutečně mnoho myšlenek, a Babylon tak rozhodně hodnotím jako takřka perfektní film, který stojí za zhlédnutí.

Temný rytíř povstal už navždy zůstane jedním z největších filmových zážitků mého života. Já pět hvězd opravdu nedávám často, ale Boha, toto bylo prostě úžasné. Když naběhly titulky, jen jsem strnule seděl, protože jsem byl pohnut. Nejsem žádná měkota, ale vpravdě, já byl pohnut. Nechci říkat, že jsem měl slzy na krajíčku, ale ten konec byl tak neuvěřitelně dojemný a zároveň prostě dokonalý v tom, že se nakonec vlastně ukáže, že to skončilo dobře. Jistě, bylo by to i grandiózní, kdyby se Nolan nerozhodl přihodit závěrečnou scénu ve Florencii, ale přesto, vždyť komu by se to mohlo líbit? Věřím, že film má divákovi i něco předat, nějaké kladné poselství, a není úplně správné, když snímek na konci neobsahuje jakousi "naději do budoucna". A tento úkol Temný rytíř povstal zvládl jednoduše perfektně. Jednou z nejdůležitějších částí snímku je pro mě Batmanův vyvíjející se vztah s Catwoman. Základem úspěchu je, že Anne Hathawayová se na tu roli neuvěřitelně hodí. Nejenom, že je krásná a typově pro Catwoman prostě opravdu vhodná, navíc je i jako herečka velmi schopná a její volba byl prostě skvělý krok. Právě její charakterový vývoj je velmi pěkně vyobrazen. To, jak Batmana nejdříve zradí, ten ji ale skrz svou "milost" spasí, a ona se nakonec rozhodne udělat správnou věc a neopustit Gotham. Nolan opravdu celý film nabil podprahovými poselstvími. Jakože například Batman nakonec štěstí nezíská skrze své poslání, ale jedině když pozná, že jeho čas pominul a rozhodne se pro lásku, pro rodinu. Boj nechává mladším. Nakonec jedinou cestou ke spáse duše i srdce může být jedině láska a rodina. Nikdy nic jiného. To vše je obsaženo v závěrečné scéně ve Florencii, jež je tak pro mě jednoznačně nejlepší scénou celého filmu. Zároveň oceňuji jasné odsouzení anarchokomunistického Banea, což by si už v dnešní době příliš režiséru nedovolilo. Zároveň i to, že Batman se nikdy nevzdává, no, ono je to prostě všechno opravdu vynikající. Akce, hudební doprovod, všechno. Film Temný rytíř povstal tak rozhodně doporučuji ke zhlédnutí.

Hodně dlouho jsem se rozmýšlel mezi čtyřmi a pěti hvězdami, ale upřímně věřím, že Casino Royale si jich těch pět opravdu zaslouží, a to z několika důvodů. Režisér stál především před nesmírně náročným úkolem popasovat se s upadající bondovskou sérii a pokusit se ji resuscitovat opět k životu, a musím říct, že se mu to povedlo opravdu náramně. Casino Royale je lidský, monumentální příběh, který snad každého diváka musí chytnout za srdce. Vždycky jsem říkal, že dobrý snímek v sobě prostě potřebuje mít romanci. A právě v této kategorii Casino Royale naprosto dominuje. Vždyť ten příběh, který se mezi Bondem a Vesper odehrává je prostě ve své tragičnosti jednoduše úžasný. Navíc vztah působí přirozeně, vyvíjí se, nic není uspěchané. Stejně tak musím kladně hodnotit i bravurní tempo snímku, kdy se v rozumné míře střídá akce se scénami volnějšího ražení. Zasazení děje do kasina je také povedené a dění v něm rozhodně nikdy nepřejde do nudy, naopak zde divák dostává naservírovány ty nejdramatičtější pasáže. V neposlednířadě se musím přiznat, že jsem nidky moc nedokázal rozpoznat, jestli je daný herec dobrý, nebo špatný. Mně prostě vždycky přišel v pohodě. U Craiga musím ale udělat výjimku, protože jeho výkon je prostě dechberoucí. Bezesporu jde o skvělého herce. Casino Royale položilo základy moderního Bonda a můžu říct, že žádný z jeho následovníků se mu už ani nepřiblížil. Navíc příběh je do jisté míry pro craigovskou sérii určující a jedna z nejlepších věcí na ní, tedy vývoj Bondovy osobnosti, má své počátky právě ve famózním snímku Casino Royale. Je samozřejmostí, že mě na srdci zahřálo i natáčení v českcýh lokalitách. P.S. Úvodní píseň je pro mě jednoznačně nejlepší, jaká se kdy v celé sérii objevila. Stejně tak jako závěrečná scéna pojatá jako Bondovo představení...no, je to prostě skvost.

Prakticky bezchybný závěr. Vše do sebe zapadlo. Na pět hvězd díl vynesla skvělá Juliana a její závěr s jediným nesobeckým činem. Konečně také vygradoval celý boj o moc a hold říše byl vyloženě epický moment. Líbil se mi ten ukázaný kontrast mezi Smithovým vzestupem a zároveň největším pádem. Jednoduše skvělá epizoda. Konečně jsme také zjistili původ filmů a doufám, že alternativní reality budou v další sérii důkladněji prozkoumány.

Nevím, jestli je to tím, že šlo o mou první zkušenost s prací Woodyho Allena, ale jsem nadšen. Tedy, celý film byl dobrý, ale naprosto nezapomenutelným ho učinila až poslední pětiminutovka. Už jsem se smiřoval, že to skončí tak nějak nijak, pak ale došlo k naprosto úžasnému zvratu, který jsem absolutně nečekal a ohromně mě potěšil. Samotný film tak závěr vystřelil alespoň o tři hvězdy výš a smazal všechny jeho předchozí zápory. Již dlouho mě žádný film nenabil tak pozitivní energií. Jsem opravdu nadšen. Obě dvě linky příběhu je velmi zajímavé sledovat a jsou velmi dobře napsané. Mimo konec je jednoznačně nejlepší částí filmu protagonistova interakce se sestrou jeho bývalé přítelkyně. Jejich oba polibky jsou naprosto fantastické scény. Sledovat vstup protagonistovy nynější přítelkyně do světa celebrit je ovšem také zábavný. Její interakce s místními hvězdami správně dokreslují vyznění celého filmu a moc se mi líbily. Nedokážu ani pořádně napsat zápory snímku. Snad jen jediný. V kontextu filmu mi celá zápletka s prostitutkou a matčiným večírkem a jejím přiznáním přišla až obludně zbytečná a vůbec mě nezajímala. Kdyby raději bylo více času věnováno interakci mezi protagonistou a jeho překvapivou neworskou společnicí. Jinak bylo vše takřka bezchybné. Všechny zapojené herečky byly pěkné a přitažlivé, takže nerušily divákovo oko, stejně tak protagonista byl bílý, což už v dnešních hollywoodských filmech nebývá vůbec běžné. Když tak nad tím přešlím, asi jde opravdu o první film za velmi dlouhý čas, kde jsem neviděl žádné jiné, než europoidní herce, což je příjemná změna. Za konec jsem ohromně rád. Od začátku až do konce jsem byl přesvědčen, že protagonista nakonec objeví, že i přes všechna nečekaná dobrodružství miluje své děvče z Arizony a konec, takový jaký nastal mi na mysl přišel až v okamžiku, kdy protagonista vystoupil z kočáru. Sledovat následující pětiminutovku byl spolu se skvělým hudebním doprovodem famózní zážitek. Jeden z mála filmů, které si s radostí tak za měsíc pustím znovu.