Knifeos

Z Davida Leitche se za poslední roky vyklubala extratřída akčního, odlehčeného a vizuálně vymazleného žánru. V Kaskadérovi uchopil téma, které je mu vůbec nejbližší - kaskadérství a udělal z něho jednu  z nejpřístupnějších, nejzábavnějších a nejuvědomělejších akčních blbinek roku. Ryan Gosling je v hlavní roli tradičně dokonalý, uvolněný, až suverénní a tuším že i odstupem budu jeho roli kaskadéra považovat za vůbec jednu z nejlepších v jeho kariéře. Co bylo na hereckých výkonech vůbec nejlepší, byla právě chemie Ryana s Emily Blunt. Ti dva jako by se našli, dokonalá dvojka, která je plně funkční a dokázala by fungovat i v mnoha dalších všerůzných filmech. Na film jako takový se moc hezky kouká a to nejlepší, co divák může udělat, je opřít se, uvolnit se a moc nad ničím nepřemýšlet. V porovnání s Leitchovým posledním Bullet Trainem mi ale Kaskadér přišel méně komplexní. Přes všechny jeho kvality není tolik autorský a jednoduše zapamatovatelný, má také jednu pasáž, a to po karaoke, která mi přišla obecně slabší než zbytek filmu. V každém případě jde stále o kvalitní originální film, které jsou vzácné a které jsou třeba a já za něj Davidu Leitchovi moc děkuji. Nakonec ještě klobouček před všemi proti kaskadéry. 7/10

Monkey Man má vše dobré, co je třeba pro vytvoření samostatné, originální alternativy Johna Wicka. Monkey Man zároveň ale postrádá vše, co na Johnu Wickovi vysloveně miluji. Přesto je stále čistokrevným akčňákem obohaceným o velmi zajímavé zasazení do Indie, a zároveň se jedná o režijní debut a vlastně tvůrčí exhibici talentovaného Deva Patela. Dobrý film, který za mě ale není vysloveně skvělý, přeji mu ovšem ono kladné divácké přijetí a díky kvalitě filmu jakožto debutu přimhouřím obě oči. 6/10

Šógun je seriál, jaký jsem ještě neviděl. Unikátní vhled do japonské kultury, který všestranně probíhá na pozadí velmi komplexního a Jamesem Clavellem brilantně napsaného příběhu. Šógun není o akci, Šógun není o epičnosti, není vysokorozpočtovým nářezem a není japonskou Hrou o trůny. Je to epos, který od samotného počátku ví kam směřuje a nepředkládá ani v nejmenším žádný vyložený fan servis. Tvůrci si byli plně vědomi kvality natočeného materiálu a přímým tahem na bránu dodali historicky působivý, minimálně naoko věrný, skvěle napsaný a famózní zahraný epos. Sanada je herec s nevídaným charismem a zde prokázal svoji extratřídy, Júka Kóri udělala z Mariko možná seriálovou postavou roku a Cosmo Jarvis je u fanoušků obětí pozměněného charakteru jeho Anglána v porovnání s knihou, kde není v roli vysloveného exota. Jediným důvodem, proč na mě seriál nezapůsobil naplno, je moje absolutní neznalost látky, prvotní zmatenost z dění v prvních epizodách a nekomfortní pocit z tradiční japonské kultury, která mi skrze mé Evropanství a minimální předešlý vztah k Japonsku znemožňuje vžít se do ní a užívat si její reálie. Seriál každopádně plně oceňuji za jeho kvality, užil jsem si ho, a to především po stránce hereckých výkonů. Nakonec děkuji Disney, že epizody vydával v týdenních intervalech a narozdíl od jiných snad chápe, jak moc by vydání všech epizod naráz seriálu ublížilo, holý nesmysl. 7,5/10

Neuvěřitelný! Po všech stránkách nadčasový, působivý, atmosféricky přesný a určující film pro své žánrové i nežánrové následovníky. Maska Maxe Schrecka ve své době musela být dokonale věrná a nejednoho diváka musel jeho herecký výkon dostat přikotvit k sedačce a sledovat film skrz prsty. Brilantní dílo, které i dnes zamrazí.

Je až vtipný, jak moc se budu lišit. Jedni zde pohotově vyčkávali na tento seriál deset let, jiní dokonce dvacet. Studovali každou zákulisní novinku a budovali v sobě na papíře zcela opodstatněný hype. Mnozí navíc svými znalostmi druhé světová války svá očekávání doplňovali o představy jak by měl konkrétní materiál být zpracovaný. No a pak jsem tu já. O seriálu jsem poprvé slyšel týden před premiérou, když ke mně náhodou zavanulo ono napjaté očekávání ostatních. Teď je březen a já mohu říct, že jsem si seriál z výše jmenovaných důvodů užil více než většina fandů. Já totiž nejsem zklamaný, přesně naopak. Skvělá zábava, vizuálně sice ne vždy dokonalý, což platí i o ucelenosti děje, ale zatraceně atraktivní hodinové epizody nenudí ani chvilku a vztah k postavám, kteří si jiní nevybudovali, ve mně pevně zakořenil - speciální klobouček dolů čtveřici Turner, Boyle, Mann, Butler. Z Austina se klube top hvězda i v kontextu Elvise a letošní Duny, což je moc dobře, charismatu a talentu má na rozdávání. 7,5/10

Nápad jistě dobrý, provedení nebylo dobré. Na poměry Matthew Vaughna vlastně víc než nedobré. Choreograficky je to vlastně pořád víceméně Vaughn, akce je živelná, účelně ustřelená a doprovázená dobrou hudbou. V ostatních aspektech filmu se ale vše tříští. Příběh je vlastně tak tuctový, že překráčí nastavenou hranici "uvědomělé tuctovosti",  na které je film založený a stává se tedy opravdu špatným. Kde ale film vysloveně selhává, je scénář. Ten byl tak prázdný, na úrovni ChatGPT 3.5. Těch známých ksichtů Matthew zaplatil opravdu hodně, film je přehlídka známých tváří, až mě opakovaně napadlo, jaká je škoda, že nestrávili natáčecí dny u kvalitnějšího projektu, nakonec jsem ale došel k závěru, že se všichni vlastně solidně baví a mrhání jejich časem je netrápí. Pak tedy v pořádku. Těžko říct, zda tento film je průměr. V rámci žánru ještě pořád asi jo, ale laťka jde každým rokem brutálně nahoru a pro takovéhle nepovedené, rádoby odlehčené polotovary tady brzy nebude místo. Buď pořádně, anebo vůbec. 5/10

Nejlepší fantasy/scifi od Pána prstenů a nejlepší film od...no, vlastně proč ne? Ať žijí technické možnosti 21. století, klobouček všem co se na filmu podíleli. ∞/10

Ať už chci nebo ne, hraná adaptace Avatara se nemůže obejít bez srovnání s loňskou brilantní adaptací One Piece, která se povahou její předlohy i masivní fanbase okolo ní velmi podobá právě letošnímu Avatarovi. Je na místě si hned z kraje přiznat, že se netflixovský One Piece řadí o ležel výš. Důvodem pro to ale není vůbec nejokatější rozdíl ve zpracování těchto dvou legendárních světů, kterým je volba cílové skupiny. Avatar je od začátku do konce viditelně dětštější, určený pro mladší publikum, které odpustí značnou dávku naivity ve scénáři a naopak bude fascinováno vizuálním zpracování. Morálního mudrování je v Avatarovi opravdu hodně, příliš pro to, aby to dospěle(jší)mu divákovi nepřipadalo až moc. To ovšem není nic, za co by si seriál zasloužil kritiku, protože se jedná o tvůrčí volbu a tu já zcela dokážu tolerovat. Skutečný problém totiž tkví v postavách jako takových. Nejsilnější stránkou One Piece byl mimo jiné dokonalý casting, ve kterém byli vybráni herci, kteří ve svých rolích excelovali. V Avatarovi bohužel nemůžu být spokojený. Výkony herců jsou spíše slabší a je poměrně průšvih, že jsem si k nim nedokázal vytvořit moc velký vztah (s čestnou výjimkou strýčka Iroha, pecka). Naopak chválit je třeba vizuálního seriálu, který podobně jako One Piece nesází pouze na CGI, ale i reálné kulisy a samotné efekty mě mockrát nedráždily. Hudba na druhou stranu zase nic extra. Celkově si tedy troufám říct, že Avatar naplnil očekávání, ale nedodal vyloženě žádnou přidanou hodnotu. Další série budou mít opět velký potenciál a spousta věcí může jít výrazně nahoru už jenom díky vyššímu věku hlavních představitelů. Držím palce. 6,5/10

Silný příběh o tragickém rozkladu jedné strašné rodiny plný výtečných hereckých výkonů řízených výborným Zacem Efronem. Bohužel měl film veškerý potenciál dostat mě a stát se nejlepším zářezem A24 roku. Naneštěstí šel úplně mimo mně a emočně mě nechal chladným, přestože jsem si vědom jeho kvalit a doporučoval bych jej zkusit každému. 6/10

Noční koupání si zdejší hodnocení ne úplně zaslouží. Ve skutečnosti je to docela pohodový film, který sice nedosahuje kvalit dobrého hororu, ale splňuje aspoň pomyslná minima. Napětí je zde minimální, přesto ale nějaké. Strašení zde není vůbec, což mně nevadí, herecky to není výsměch a hlavní myšlenka obohacená o jakousi mytologii je silně nedotažená. Byl potenciál udělat z toho podobně solidní kousek, jako byla také Jamesem Danem produkovaná M3GAN před rokem. Ta ale nakonec končí kvalitativně o ligu výš, protože se narozdíl od Nočního koupání jednoznačně stala zapamatovatelným hororem. 5/10