Recenze (63)
Jurský svět (2015)
Skvělý zážitek! Úplně mě to vrátilo o těch několik let, co jsem viděla prvotní Jurský park, zpátky. I když se film neobešel bez klišé monologů a předvídatelných událostí, vůbec to nevadilo a naopak to i bavilo. Napínavé, děsivé i zábavné. Super!
Slídil (2014)
Bylo pro mě poměrně obtížné hodnotit tento film. Objektivně bych dala 4*, ale tohle je něco, na co člověk jentak nezapomene. Atmosféra je úžasná, vtíravá... Anebo Jake je spíš úžasný a až nepříjemně vtíravý. Jeho postava nezná zábrany, je bezohledná a jde si jen za svým stanoveným cílem, což je hlavním bodem filmu. Film také poskytuje zajímavý náhled na určitý typ a tvorbu zpravodajství. Skvělá hudba a automobilové honičky jak z Rychle a zběsile, že jen chybělo, aby z auta s úsměvem zamával Vin Diesel.
Divoké historky (2014)
O něčem takovém jsem dlouho snila. Film se skládá z několika svižných bizarních historek, které se s ničím nepářou. Běžné lidské konflikty jsou groteskně dotaženy do surových konců. Při některých scénách jsem jen šokovaně zírala s otevřenou pusou, co se právě stalo, a pak jsem se nemohla než nesmát, jak absurdní situaci jsem právě viděla. Také bych chtěla vyzdvihnout hudbu, která perfektně zapadala do celé atmosféry každé z povídek. Rozhodně to nebylo mé poslední shlédnutí, nejradši bych si to pustila znovu teď hned!
Kalvárie (2014)
Inteligentní, nevtíravý, působivý. I s prostým námětem se dají dělat divy. Hudba, čarokrásná irská krajina a skvělí herci.. klenot na letošních Varech. Ani mi nevadilo, že jsem vraha hnedle prokoukla (jsem geniální).
Není král jako král (2000)
Poprvé spatřeno někdy asi před sto lety a nechápu, jak jsem na to mohla zapomenout! Vážně snad nejvtipnější disneyovka, co jsem kdy viděla.
Cormanův svět (2011)
Vždycky mě zajímalo, kdo stojí za těmi americkými škváry (jak by řekl můj děda), ale lenost mi nikdy nedovolila, si to vyhledat. O to víc to chápu jako osud (jakjinak), že jsem se na tento snímek dostala a moji povinnost se na Cormanovu tvorbu co nejdříve vrhnout. (MFFKV)
Nám o hudbu beztak nejde... (2009)
Japonci jsou zvláštní lidé, ale mám pro ně slabost. Plus nějaké "hudební" kousky opravdu nebyly špatné. (MFFKV) 100% (Bylo zábavné sledovat, jak se počet diváků v Husovce během promítání postupně tenčil..))
L'homme orchestre (1900)
Má nejoblíbenější Méliesova chuťovka. Jeden Mélies je radost, a když se jich objeví na scéně hned sedm.. 100%
Le Diable au convent (1899)
Prostě ďábelská podívaná, aneb čerti na návštěvě v klášteře robí neplechy.90%
L'impressionniste fin de siècle (1899)
Dokonalé představení Méliesových kouzel. 100%