Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Romantický

Recenze (492)

plakát

Ganesh Just Ganesh (2009) 

Co se týká děje, tak hlavní hrdina, mužný to indický chlapec má kamarádku, která miluje svého přítele, avšak ten je přislíben jiné. Hlavní hrdina se jí nabídne ku pomoci a vymyslí plán, jak zničit naplánovanou svatbu. Udělá tedy co je v jeho silách, aby se přislíbená nevěsta zamilovala do něj, dříve než dojde k oficiálnímu naplnění sňatku, který byl dohodnutý mezi rodinami v minulosti. Co se ale dlouho škádlívá, to se rádo mívá, a tak se to patřičně zamotá, když postava Kajal Agarwal zjistí pravdu a navíc je tu neúprosný gang místních mafiánů. Tento film se mi vskutku líbil. Hlavní představitelé byli opravdu moc fajn a sedli k sobě naprosto ukázkově. Velmi sympatická dvojka. Dějové vsuvky s dětmi mi tedy až tolik nesedly, protože nemám moc rád spratkovité chování. Nebylo to přes čáru, ale nikdy jsem neměl moc rád tyto svérázné a nevychované dětské uskupení, co si na něco hrají. Ani kdysi, natož teď. Ale dalo se to přežít a v pozdějším ději to převážilo v sympatie. Také jsem byl jako při vytržení, když hlavní hrdina použil k boji s mafiány trojdílnou čínskou hůl. Spojení těchto dvou světů miluji. Písně bavily, nemůžu říct, že tam byl nějaký super hit, ale nenudil jsem se a jedna z těchto písní mi často zní v hlavně. Bylo to příjemné a úsměvné. Za mě čtyřhvězda jak vyšitá.

plakát

Dil Aashna Hai (...The Heart Knows) (1992) 

Syn bohatého průmyslníka se vrací domů po úspěšném studiu v cizině na svatbu své sestry. Tam ho při vystoupení okouzlí mladá tanečnice a on se do ní na první pohled zamiluje. Dívce se ihned po tanci přes telefon dozná její matka, která je na smrtelné posteli, že není její biologickou matkou, ale více už sdělit nestihne a zemře. Dívka je zdrcená a touží poznat svou pravou matku a poodhalit dávné tajemství ze své minulosti. SRK ji v roli nápadníka vzorně doprovází a pomáhá při hledání stop, které by milované pomohly najít odpovědi. Děj se poté vede ve dvou časových pásmech. V již zmíněné přítomnosti, kdy dcera hladá matku a minulosti, kde sledujeme osudy tří dívek a jejich vztahů. Jeden z nich poté skončí těhotenstvím. Jelikož je to zde uděláno šikovně, tak divák přímo neví, která z těch tří je matkou hlavní hrdinky. Poté dítě putuje do sirotčince, odkud je unesena a vychována ve vykřičeném domě. Toliko k ději. Přiznám se, že mě tento film nijak neoslovil. Z té části filmu, která se odehrávala v minulosti a výběru milostných dvojic jsem opravdu nadšen nebyl. Amrita Singh se mi na roli mladé milovnice vůbec nehodí. Jako starší matka dospělých dětí je fajn a tam je naopak parádní, ale takto opravdu ne. Ani zbytek neoslnil. Celý film tak jasně zachraňují SRK a Divya Bharti. SRK tradičně pohodový výkon a Divya byla moc pěkná a talentovaná herečka, kterou si žel osud vzal příliš brzy. V písních byla snaha, ale u mne se asi minula účinkem. Nic výrazného jsem tam nenašel, jen lehce nadprůměrného, ale vzhledem k tomu co v Indii dokáží, to prostě slavné nebylo. Vyzdvihl bych snad jen píseň, kdy dcera při tanci konfrontuje nyní již tři starší ženy se svou minulostí a píseň ze svatby. Výsledek je nuda až běda, podivné chování postav, nevýrazný děj a ten konec to ještě více zabil. Za průměr tří hvězd, a to jen díky mladému mileneckému páru, jinak by to bylo zcela určitě horší.

plakát

Shabd (2005) 

Tak trochu psycho film, ve kterém hledám někoho komu bych mohl fandit marně. Herecky je to fajn. Sanjay a Aishwarya jsou herci, na které se vždy rád podívám, ale jejich postavy..., tak tam jsem už výhrady měl. Manžel nutící svou ženu se scházet s kolegou, který ji miluje, mi příjde dosti zvrácený. Jeho žena na to přistoupí a sama nemá toliko určené hranice pro to říct rázně ne, i když dle jejich slov se stále a vrouceně milovali, milují a milovat budou. No, nezdálo se mi to úplně jasné a pevné v názorech a citech. Spisovatel a manžel v jednom si natolik hraje s postavami své ženy a jejího ctitele, až se ztratí ve svém světě představ, myšlenek a slov, že přestane vnímat realitu a skončí v léčebně. Opravdu mě to ničím nenadchlo, ba i nudilo. Některé momenty nebyly špatné, herecky vše v pořádku, ale děj a jednání postav mě vůbec neoslovilo a nemohl jsem se s ním ztotožnit. Navíc písně zde jsou nic moc, oceňuji pouze tu instrumentálku na samém konci při titulcích. Prostě průměr a mohlo být i hůř.

plakát

Aap Ki Khatir (2006) 

Tak tento film je pro mne zajímavý v tom, že se zde sešli v hlavních mužských rolích herci, které moc nemusím. Jmenovitě Akshaye Khanna, i když toto byla první role, kde mi docela dobře sedl a Sunil Shetty s jeho kamenou tváří. Naopak Priyanku a Ameeshu mám moc rád všude, kde se jen objeví. Anupam Kher v charakteristické roli milého poplety potěší snad vždy. Dějově je to takový milostný propletenec, který sice nenudí, ale popravdě ani moc nenadchne a nenabídne něco navíc. Není to vůbec špatné, ale v Indii to prostě umí podat určitě lépe. Písně průměrné, ale jedna zhruba v půlce filmu za účasti všech hlavních postav mě zvedla ze židle, ta je parádní. Pohodové tři hvězdy.

plakát

King Uncle (1993) 

Jackie Shroff jako despotický boháč, který vidí za vším jen obchod a peníze. Má dva mladší sourozence a to bratra, kterého hraje SRK, jenž má v tomto filmu vedlejší úlohu a sestru. Mladší bratr se s ním pohádá a odejde z domu, protože bratr nesouhlasí s jeho láskou k chudé dívce a svou sestru nechá provdat za slizkého obchodníka, i když ta tajně miluje nenápadného úředníka, který pro staršího bratra pracuje. Poté se na jedné pracovní cestě osudově spojí jeho cesta s cestou malé dívenky, která žije v sirotčinci a život jeho i celé rodiny poté nabere zcela jiného směru. Jackie Shroff se mi jako výstřední boháč líbil, byl ve své nesnesitelnosti zábavný a dobře jsem se bavil i při sledování sbližování se s jeho sekretářkou a tou malou uličnicí, která byla pojata a zahrána dobře. Občas film zapadne do vod filmu pro děti, rodinného, ale naštěstí ne na dlouho. Písně jsou fajn, ale poctivý průměr, žádná mě přímo neoslovila, jakožto možný hit, který by vyčníval. Opět žel bez titulků. Jméno dětské herečky není uvedeno (již doplněno), ač je de facto celý film hlavně o ní. Našel jsem si ho, protože se mi zdálo, že ji už odněkud znám a je to Pooja Ruparel, která hrála ve filmu Dilwale Dulhania Le Jayenge mladší sestru hlavní hrdinky. Film je na pomezí tří a čtyř hvězd, ale když se musím rozhodnout, tak přivřu oči a přidám na čtyři, protože jsem se mnohdy dobře bavil, nebylo to přehnaně dětinské a tam, kde se věci v dobré obrací, tak tam je mi fajn.

plakát

Ram Jaane (1995) 

Příběh o nalezenci, jeho nelehkém dětství, kriminální kariéře, osudové lásce, věrném přátelství a odhodlání bojovat s životem až do samotného konce. Velmi příjemně mě tento film překvapil. Až na ty silácké macho pózy se film snaží i o hlubší pohledy a zamyšlení se nad životem. Taktéž oceňuji tu nemilosrdnou stránku filmu, kdy se bez dlouhých řečí prostě vyřeší problém a i poměrně velká snaha o akčnost. Samozřejmě na indické poměry devadesátých let. Prostě se toho nebojí a to se mi líbí. Ale žádný strach, jak bylo psáno, je tam dost místa i pro lásku, přátelství a emoce. Písně opět pohodové a nezklamaly. Hlavně ta z klubu na začátku v podkresu jasně připomene znalcům 2 Unlimited, ta je parádní, stejně jako titulní píseň zhruba v půlce filmu. Také mě pobavil ten policista s chlupatýma ušima. Nemůžu se samozřejmě ztotožnit s cestou, kterou se vydal hlavní hrdina, ale v jistých ohledech se mu prostě musí fandit, protože jednoduše nemá špatné srdce. Herecké obsazení a výkony jsou fajn. Čtyři silné hvězdy si to zaslouží oprávněně.

plakát

Zamaana Deewana (1995) 

Dva znepřátelené gangy sužují město, a proto se policie rozhodne zakročit. Je povolán policejní psycholog, který má pomoci problém vyřešit. Jeho plán je zdánlivě jednoduchý, ale jeho provedení již tak snadné nebude. Oba protivníci se už dlouho znají, kdysi byli blízcí přátelé a mají navíc každý dítě. Jeden dceru a druhý syna, a tak jde jen o to, aby se ti dva mladí setkali a malinko je popošťouchnout k tomu, aby přeskočila jiskra vzájemné lásky. Obě rodiny se poté dají dohromady, přestane válka v ulicích a vše negativní co přináší prostým lidem. Plán je dobrý, ale né vždy a vše podle něj vychází, a tak to ze začátku nevypadá příliš nadějně, neboť láska ne a ne přijít, ale poté... První půlka filmu je až hloupoučká a moc tlačí na pilu rádoby vtipů. Nemá to ani moc hlavu a patu. Druhá půlka je už to, co jsem očekával a vše se zvážní, ale ani poté to prostě není dějově ono. Chování postav na samém konci jsem opravdu nechápal. Nebýt jedné z nich, která to zachránila, tak si řeknu, že jsou to opravdu všichni hlupáci. Tedy mimo ústředního mladého páru, který se za svou lásku bije co to jde i přes všechny komplikace a policejního psychologa, který je sice mimoň, ale sympatický. Film je plný písní, žel bez titulků, což je škoda. Píseň z přípravy svatby, cesty na nákladních autech a píseň milenců oddělených zdí jsou pro mě jasní favorité, ale ani zbytek se nemá vůbec za nic stydět. Parádní devadesátky se vším všudy. SRK, Raveena a Anupan Kher to jasně rozsvítili, ale ten děj a zpracování... Tři slušné hvězdy a to zasloužené, prostě průměr. Někde to bylo lepší a někde se to prostě úplně nepovedlo.

plakát

London Paris New York (2012) 

Tak toto bylo pro mne velmi příjemné překvapení. Když jsem začínal sledovat indické filmy, tak jsem zcela jasně preferoval pravidlo, že indický film se má odehrávat v Indii a na jiné experimenty jsem nebyl ještě psychicky připraven. Ale časem jsem jako divák vyzrál, takže i film, který se honosí opravdu neindickým názvem jsem vzal na milost bez problémů a můžu říci, že jsem to měl udělat již o dost dříve. Délka filmu umožňuje i běžnému divákovi, který není zocelen a připraven na klasickou délku indické filmové produkce, zakusit a poznat, jak se to dělá jinde, jinak a třeba poté i uzná, že v mnohém lépe, než co je nám stále tlačeno do hlavy z klasické nabídky hlavního proudu. Film je točen západní formou, takže opět pro mnohé daleko stravitelnější. Tři města z názvu filmu jsou zcela zásadní pro životní etapy a milostný vývoj ústřední dvojice. Vše pěkně popořadě od seznámení a bezstarostnosti v Londýně, který řadím mezi nejsvětlejší momenty filmu, kdy jsem si opravdu užíval každou minutu s toutou sympatickou dvojicí. Nesmírně pohodové a pozitivní. Pak stejně jako v životě jsou chvíle, kdy se né vše daří, příjdou chmury a mnohdy nás doženou naše minulé skutky. To vše příjde v Paříži, kde osud napomůže tomu, kdo si pomoci chce. Temnější a vzdorovité. A konečně třetí setkání vrcholí v New Yorku, kde oba již dospějí, zmoudří a kde přichází na řadu otázka, jakou cestou a s kým chtějí kráčet dál. Racionální a z poučeného srdce. Ali Zafar mě moc baví, prostě takový pohodář a je radost ho sledovat. Aditi se mi také líbila i proměny její postavy. Vytvořili spolu hezký pár. Když se k tomu přidá hudba od srdce, tak dle mého je výsledek zpečetěn. Navíc, když film končí a já si přeji, aby ještě pokračoval, tak je to známka toho, že pět hvězd právě zacinkalo.

plakát

English Babu Desi Mem (1996) 

Syn bohatého indického obchodníka žijícího v Londýně nevede zrovna příkladný způsob života, který by si pro něj jeho rodina představovala. Proto ho pod nátlakem donutí ke svatbě, což se mu vůbec nelíbí, a tak se rozhodne uprchnout letadlem do Indie. Cestou má však nehodu a zřítí se. Všichni si myslí, že cestu nepřežil. Opak je však pravdou. Na pobřeží ho zachrání mladá dívka společně se svou mladší sestrou. Dívka se o něj stará a mladík se do ni zamiluje a rozhodne se na minulost zapomenout a o tom, že přežil před světem pomlčet. Po čase se jim narodí chlapec, ale krátce po porodu jeho manželka umírá společně s ním v objetí. O dítě se začne starat mladší sestra a čas letí. Z děvčátka vyrostla krásná dívka, která se živí jako tanečnice a má s malým hochem velmi silné citové pouto. V ten samý čas v Londýně se dozvídá mladý bohatý muž, který miluje vše anglické a pohrdá vším indickým, že jeho bratr nejenže havárii přežil, ale dokonce po sobě zanechal syna, a proto se rozhodne Indii navštívit a celou věc na místě prověřit... Film plný krásných písní, tanců a romantiky klasických devadesátek. Kdo má toto rád, tak ať neváhá. Sonali je opravdu krásná a moc hezky se na ni dívá, natož když tančí. Hlavní hrdina je ze začátku nesnesitelný náfuka, ale časem prozře a nebojí se dopomoci dobru i poctivou indickou rvačkou. Žel nemohu dát za plný počet, protože občas děj i chování postav zaskřípou, ale poctivé čtyři hvězdy si tento film zaslouží zcela určitě.

plakát

Dus (2005) 

Tak jednoznačné zklamání. Při té herecké sestavě jsem tedy čekal o dost vyšší kvalitu. Čím více film pokračoval, tím více jsem si říkal, že to snad ani není možné a ono bylo. Likvidace jednoho z padouchů, za kterou stála brilatní souhra týmu vyšperkovaná vzhozením granátu do vozu a následným velmi stylovým odchodem z místa činu by se skvěle hodila do parodie, nikoliv do filmu, který měl být vážný a těch super kůl akcí je tam opravdu požehnaně. Myšlenka filmu špatná nebyla, herci se mi také líbili, tři pohodové písně, ale to zpracování plné nesmyslů a podivných zvratů mě docela otrávilo. Škoda, za tři hvězdy to není, ale snaha byla.