Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Pohádka
  • Fantasy

Recenze (11)

plakát

This Beautiful Fantastic (2016) 

Nádherné! Jako by celý film byl jedna velká pohádková báseň s poselstvím. Zamilovala jsem se. Krásný filmový zážitek, který pohladí duši.

plakát

Všechno úplně všechno (2017) 

Nepřekvapilo ani nenadchlo. Myslím že by se dal film pojmout lépe, ale zase chápu že nacpat to do 90min není nednoduché. Z hlavní postavy jsem nadšená, moc dobrý herecký výkon. Myslím že film má poukazovat na víc než na nemocnou holku. Zavření můžeme být i když jsme zdraví. Můžeme být zavření v určitém stereotypu myšlení, který nás může omezovat a okrádat o mnoho věcí. To pro mě byla message tohoto filmu, překonat se, nebát se, žít.

plakát

Sedmilhářky (2017) (seriál) 

Seriál který drží rytmus, skvěle graduje a nenechal mě odejít ani na minutu od monitoru. Skvěle sestříhaný, rytmické prostřihy mezi přechody o jedné postavy ke druhé, vše má rytmus, vše do sebe zapadá, nic není nudné a zdlouhavé. Žádné zbytečné okecávání a zbytečné dialogy. Vše má svůj význam. Krásně ukazuje na naší společnost. Na to jak fungují lidské pomluvy a domýšlení (prostřihy s vyslýchanými lidmi, které doprovází celou sérii jsou geniální, udržují skvělou atmosféru detektivky), peníze, krásný dům a zdánlivě perfektní život nezajistí štěstí. Chtít pro děti to nejlepší, vždycky není to nejlepší co doopravdy potřebují. Ne vždy můžeme zabránit tomu co se nám stane, ale vždycky můžeme být lepší a posouvat se dál. Násilí se nesmí tolerovat a obhajovat, neexistuje žádné "každý vztah má své problémy" psychické nebo fyzické násilí je vždy neomluvitelné. Předsudky a odsuzování nás odděluje. Není nic jako dokonalost a ten kdo působí jako perfektní nakonec taky není bez vinny. Můžeš mít cokoliv a být kdekoliv, ale je ti to k ničemu, když nejsi šťastný KDO jsi a s KÝM tam jsi. Hádky a řev není řešení. Komunikace je nejdůležitější.

plakát

Odvážná Vaiana: Legenda o konci světa (2016) 

Začátek mě hodně chytl, připomínalo mi to Medvedi bratry v létě. Postupem mě příběh ale přestával bavit někde okolo 50 min, moc zdlouhavé. Konec byl ale krásný. Tefiti a jeji proměna byla nadherná. Message celého filmu skvělá něco na způsob Rebelky. Přesně to co podle mě děti potřebují slyšet a věřit. Ve svou sílu, své sny, lásku, ve statečnost a vytrvalost. Metaforicky krásně znázorněno.

plakát

Kolonie (2015) 

Začátek filmu pro mě byl krušný. Typicky hollywoodská zápletka, kdy se dívka vydává zachránit svou lásku, nemyslí na nic a nikoho a sama se vydává na pospas šílené sektě, ze které není cesty ven. Pak mě ale příběh chytil, a až do konce jsem byla napnutá jako špendlík. Velká pochvala za výběr herců, především šílené bachařce a sektářskému pedofilovy. Díky tomu jsem i tvůrcům odpustila drobné nevěrohodnosti a nelogičnosti některých scén. Ještě víc mrazí po zádech, že je film na motivy skutečné události.

plakát

Rodinný film (2015) 

Já na ten severský styl prostě nejsem. Chvílema mě film tak nudil, že jsem myslela, že odejdu z kina. Dlouhé a nudné scény, dialogy o ničem. Velké zklamání, čekala jsem víc. Já tam potřebuji ty emoce a nemůžu se na to dívat, když tam nejsou. Věřím, že někdo koho tenhle styl baví, je z toho nadšený, ale já to bohužel nejsem.

plakát

Amélie z Montmartru (2001) 

Líbí se mi ta Ameliina naivita a chytrost zároveň. Krásné detaily, film u kterého opravdu zapojíte všechny smysly. Barevnost filmu je skvělá, celé to působí tak roztomile a hravě. Komplementární barvy jsou prostě dobrou volbou.

plakát

Dárce (2014) 

Film který je podle mě nedoceněný. Pro mnoho lidí nudná vykrádačka, mě osobně dostane pokaždé když ho vidím. Herecké obsazení podle mě velmi dobré. Hudba od Marco Beltrami, který vytvořil hudbu k Vřískotu nebo Já, robot, skvěle pasuje s nádhernými barevnými záběry, plných emocí, vyvolává ve mě pocit štěstí, naděje, chuti poznávat svět. Film rozhodně není tragédie, mě pro film with a message

plakát

Memento (2000) 

Film u kterého se staneš samotnou hlavní postavou. I když jsem věděla konec, tak jsem byla stejně ztracená jako on. Bylo pro mě těžké se pořád vracet na začátek filmu a spojovat souvislosti, ale film mě nenudil ani minutu. To mi přišlo geniální. Od okamžiku, kdy se mihne vteřinový záběr na hlavní postavu v léčebně, tak je vše jasné, ale stejně mě konec překvapil. Vlastně si všichni upravujeme svoji realitu. Týká se to všech.