jendamaty

Tak jako s trochou sebezapření se to dokoukat dá, záměr tvůrců se tam při troše snahy dá vystopovat, ale i přesto ve mě převládaly dojmy jako: zmatené, nudné, nevyrovnané, příliš dlouhé... Podivný mix žánrů, který ve finále nepřinese skoro nic...

Námět zajímavý, kamera tomu pomáhá a Jiří Černý dobře obsazený, bohužel právě jeho postava je nejhůř napsaná, má být sice divný, ale těžko bude mluvit jak (pateticky napsaná) kniha, další body dolů za doslovnost, nereálnost, nelogičnost... Oproti Nevinnosti o třídu horší. Jako divadelní inscenace by to fungovalo líp...

Toto by se dalo natočit tímto stylem asi tak o každém politikovi. Aneb kdyby měl dokumentarista jiný názor, třeba by i Občan Havel vypadal takto. Na můj vkus (ačkoli nemám o AB opravdu žádné iluze) opravdu až moc zaujaté, což sílu tohoto dokumentu o hodně snižuje... Myslím že po tomto a dokumentu z porodnice už se málokdo nechá dobrovolně šmírovat kamerou...

proč ne, je to zajímavý svébytný projekt, bylo asi obohacující to vidět, nicméně polopatičtější Kobry a užovky i Domácí péče se mnou rozhodně rezonovaly více... tak trochu jsem přišel, co přijde na konci za bomba pointu a ono jaksi... netvrdím, že bych to pochopil a nejsem si úplně jistý, jestli o tom chci nějak dlouho přemýšlet

taky se přidávám k těm, kteří ve filmu vidí spíš nevyužitý potenciál... i na můj vkus (a to je co říct) trochu moc infantilní a sladkobolné. neumím posoudit, jak to vnímají děti...

Překvapilo mě to střídání režisérů Hřebejk-Tauš-Hřebejk-?... Jak na toto došlo? Druhá minisérie trpí zase úplně jinými neduhy než ta první a ač Taušovi podvědomě fandím, v důsledku je to objektivně spíše plichta. I tak jsem ale radši za ne zcela povedený experiment než rutinu bez přesahu, proto přidávám jednu hvězdu. Kameru a zvuk nehodnotím, bylo to zajímavé, nijak mě to nerušilo, myslím, že použití bylo legitimní. Osobně jsem hůře rozuměl jen zabitému profesorovi na začátku, pak už vše ok, uši ani oči mě nebolely. Za to, že někdo něco udělá jinak, nemusí hned sbírat odpady ne? Viktor Tauš je vůbec zvláštní režisér... Zatím nenatočil nikdy nic vyloženě dobrého ani nic vyloženě špatného, na všem se najdou mouchy, ale zároveň to má atmosféru, "něco do sebe", jistým způsobem mě to vždy zasáhlo. Modré stíny bych charakterizoval střídáním výborných, vypjatých, dobře zahraných a vygradovaných scén (první hádka Voříškové a Pechláta, návštěva u Lábuse..), které střídají scény velmi špatné (opilost Melíškové, setkání novináře a profesora, opět velmi neuvěřitelný výslech Tauše Novotným...). Spíše než o vyšetřování případu (to je podáno opravdu velmi naivně, početný tým defacto nic nedělá a spíše než s důkazy pracuje s dojmy a pocity) jde o nepřetržité moralizování. Mnoho problémů vyplývá už z předlohy/scénáře (velmi chabá až neuvěřitelná motivace vraha, špatně napsaná postava D. Novotného, opakující se téma nevěrného ženáče). Jako ano, proč neudělat krimi s artovými prvky. Otázkou je, jestli tak činit u této věci, která sama o sobě stojí na poměrně chatrných základech (příběh, scénář), pak to totiž působí jako pěst na oko.

Mínusy: WTF momenty - kapačky, přestřelka, koně ve ve městě, Krobotův výslech v 1. díle (kdybych neměl stáhnuté pokračování, asi bych to vypnul), přestřelená stopáž (2 díly by bohatě stačily), scénář + předloha (příliš velký a trestuhodně neschopný vyšetřovací tým, linka s dcerou Majera), střihy (letecké záběry vesnice), hudba, natahované rozuzlení - výslechy po objasnění případu, doslovnost # Plusy: Klára Melíšková ## Kdybychom neznali Labyrint a Případy 1. oddělení, možná by se na to dívalo lépe, ale oproti nim je to hodně chudý příbuzný.

Seriál plný kontrastů: Uvěřitelné a civilní herectví (Geislerová a hlavně neskutečně dobrý Havelka!!!, nevím, jestli jsou jejich postavy o tolik líp napsané nebo je prostě tito dva dokázali posunout díky svému talentu o několik levelů výš co do "životnosti") v kontrastu s neuvěřitelným a překombinovaným scénářem. Jelikož se scénář pohybuje občas na hraně parodie, podaří se mu vytvořit pár opravdu dobrých gagů, které režie nezabíjí, ale s realitou to nemá společného vůbec nic. Dost velké procento seriálu někdo někomu nabízí nějaký nápoj jako originální začátek konverzace (ano, pitný režim je důležitý), ještě větší část seriálu se někdo někomu omlouvá, což jsou okamžiky, kdy to nejvíc šustí papírem. Dost mi vadil projev (kameramana) Ivana Vojnára, jeho obsazení jsem nepochopil... Spíš něž jako sonda do českých domácností by seriál mohl posloužit k rozvoji turistického ruchu.

Je zajímavé, že zrovna tato pohádka se dočkala dvou zpracování, které jsou naprosto odlišné a obě velmi kvalitní. Jedinou velkou chybou A. Nellis je její sklon k obsazování S. Remundové, která mi zde ale přišla trochu snesitelnější než jinde. Pěkná věc.

Je to spíše pro menší děti, ale možná se z toho stane časem a přibývající nostalgií něco, čím jsou pro nás teď Ať žijí duchové. Rozhodně nezatracuji.