Ivo

Po pár letech jsem se na tento film opět kouknul a jeho nedigitální autentická syrovost zůstává stále nesmírně sugestivní a drásavá (což je v dnešní virtuální filmové době bohužel už jen vzácný species). A ta turečtina byla hodně strašidelná. Film je to skvělý, jenom možná ten konec už tak nějak narychlo usekli a zjednodušili. Inu, jak moudře říkal už pan Karfík - nepašuj drogy, nepašuj drogy, nepašuj drogy ... ale je to marný ... je to marný .... je to ...

Sebevražda je zoufalý, absurdní a nesmyslný akt psychicky silně narušeného jedince, který tím zruinuje život nejen sobě ale do jisté míry i jiným. Pokud se někdo polije benzínem a násilně ukončí svůj život z tak triviálního, povrchního a nedomyšleného důvodu jakým jsou rychle pomíjivé hrátky pár politiků (a zčásti pravděpodobně i v důsledku sázky se stejně nemoudrými kamarády, případně neshod s girlfriend - ale to už se nesmí říkat) je to dvojnásob absurdní a čin tohoto pomateného člověka má hluboce tragické důsledky pro něj, celé jeho okolí, rodinu atd. a nezaslouží si než hořkou lítost, soucitné poklepání na čelo, případně malý záznam v psychiatrických análech a rychlé zapomnění. Ovšem vytvořit z tohoto politováníhodného a nesmyslného činu mentálně labilního a nezralého studenta oslavnou umělou ikonu pro následné mnohaleté pokrytecké politické kampaně a brainwashing, tepání památníků, pojmenovávání ulic a náměstí, uctívání, to už je zvrácená absurdita nejhrubšího zrna. Nemluvě o tom, že dalších podobných ztroskotalých psychopatů, co se kvůli všelijakým blbostem nebo jen tak upalovali, bylo od té doby až do dneška celkem dost, ale ti už se nějak neřeší, mají smůlu, do pohádkově politického krámu stačil jeden že ? (proč ne Zajíc, Adamec nebo další co se na Václaváku upálil v roce 2003 a jako vzor uvedl právě Palacha, ten co utekl z Bohnic atd. atd. ?) Trošku nespravedlivé ? Takže budeme "oslavovat" a silně tendenčně fabulovat a idealizovat jen tohoto jednoho vybraného hloupého "hrdinu" co se přesně ve stylu sebevražedného komanda ze Života Briana vskutku chrabře, čestně a nesmírně účinně postavil zlým okupantům (a strašně jim to tím natřel, okamžitě odjeli a velmi nám to na následující léta pomohlo, že ?) a dávat ho za vzor našim dětem. A až se někdo z našich potomků vydá moudře a spasitelsky upálit na Čapí Hnízdo, aby "probudil národ" na protest proti slovenskému stbáckému podvodníkovi a okupantovi, tak budeme strašně rádi, on kvůli tomuto hrdinnému činu ihned nastoupí do vězení a natočíme o tom krásný film ... nebo se onen budoucí statečný hrdina může zabalit do červených hořlavých trenek na protest proti jinému ostudnému funkcionáři. Anebo prostě jednoduchá univerzální rovnice: něco se mi nelíbí = veřejně se upálím. Jak prosté, rozumné a nesmírně užitečné, milý Watsone ! Nemluvě o tom že to často byla právě tato permanentní oslava a neustálé připomínání šíleného činu tohoto mladého sebevraha, co inspirovalo k témuž všechny ty další slaboduché zoufalce a exhibicionisty, kteří během let udělali totéž (a bez ikonizace jednoho z nich by tento "vzor" neměli a mohli žít dál). Ale měli smůlu - ulice, náměstí a pomníky už nedostali ... Ovšem jedna věc je myslím téměř jistá: kdyby se mohl vrátit v čase, tuto absurdní hecovací kokotinu, která se mu těžce vymkla z rukou, by student Palach už asi nikdy neudělal a mnohem raději by (s velkým vděkem a hlubokou omluvou sobě i jiným) prožil plný pěkný život. A jako každý normální člověk při smyslech by se třeba vydal skutečně bojovat, pomáhat, být užitečný nebo by se snažil nějak reálně změnit to s čím případně momentálně nesouhlasil (než by třeba časem dospěl k tomu že jsou mnohem podstatnější a hlubší dimenze v životě). To se bohužel nestalo - jen se prostě v nezrale přihlouplém zkratu nesmyslně zabil. To je vše. A ještě teď o něm natočit film, to už je opravdu silně obscénní kulminace všeho toho předchozího politického pseudo svatořečení a harašení ... uvidíme koho to zase případně hrdinně inspiruje ke koupi zápalek a kanystru ... anebo aspoň k dojemnému tleskání tomuto velkému "hrdinovi". Ale ok, abych šel s dobou a nepůsobil jako exot, nechal jsem se nakonec nedávno také hluboce inspirovat: zahlédl jsem jak parta přivandrovalých výrostků hrubě napadá malé děti a tak jsem rychle vytáhl velký bič a na protest jsem se pořádně do krve zbičoval. Nechtěl by o tom někdo natočit film ? Nebo aspoň nějaký ten malý pomníček?

Ordinace v advokátní zahradě aneb veselé a v každé epizodě stejně schématické rutinní panoptikum nagelovaných týpků a namalovaných plastových týpic vzor E55 (v čele s Ms. Superbotox ve funkci vedoucí celého spolku) předstírajících kúlově povrchní řešení vážně se tvářících umělých pitomostí se svištícími milióny tolarů všemi směry. Zároveň i určitá smutná reálná reflexe převažující části dnešní civilizace, kdy hlavním (ne)smyslem života se stává "kariéra" a oddaná práce pro "firmu" doplňovaná večerním ožíráním se v barech a pobytem v posteli, to vše na závěr následováno bezprostředním a nečekaným zpopelněním (v rámci celoživotního útěku od sebe sama). Ale pár dílů této telenovelovité ptákovinky o něco zkrátilo dlouhý přesun na druhý konec světa, takže díky. Na pevnině se už k tomu asi vracet nebudu ....

Dnes už značně vyčichlé, zdlouhavé a naivní. Plastový žralok hrůzu opravdu nenahání ... :)

Horor v tomto případě nespočívá primárně v obsahu, ale ve formě. Krajně iritující umělá a podivná pantomima bez děje a smyslu, navíc snad s nejodpudivější holčičkou v dějinách filmu. Na to se opravdu nedá koukat. Pokud by všichni stáli nehnutě na místě a jen čuměli tupě do kamery, vyšlo by to tak zhruba nastejno ..

Tento typ filmů docela trapně potápí ta typicky přiblblá rutina kdy každý aktér štědře obdrží devastující množství kopanců, úderů, vpichů a nárazů, po kterých by na každé normální planetě skončil doživotně na invalidním vozíku nebo aspoň neschopen pohybu a následně práce tak na půl roku (pokud by se rovnou v rámci GDPR nepodepsal pod vlastní parte), ale tady po ukončení všech prudkých a silně repetitivních bojových tanečků a 100+1 kopech do břicha, zad, hlavy a obličeje, opakovaných ohlušujících nárazech na hrany nábytku ze všech směrů i strmých pádech ze stometrových budov ihned křepce vyskočí, ještě trošku čerstvě pobojuje, aby pak bez šrámu a v nažehlené bundě svižně, coolově a v pohodě opustil sál vstříc dalším dobrodružstvím ... To že střely a záblesky z nekonečných pistolových zásobníků na přímé krátké vzdálenosti (které navíc nijak neohrozí sluch střelce) vždy spolehlivě míjejí hrdinný cíl je už jen doplňující folklórek. I přes toto všechno může být film aspoň trošku zajímavý, akčně fičící nebo přímočaře zábavný. O tomto silně zkostnatělém, nudném a místy i dost přihlouplém opusu (včetně jeho aktérů + navoskované blondýnky ekologicky sklízející seno v plesových šatech) se to bohužel říci nedá.

Místo zajímavých adrenalinových a pohádkově zábavných mezinárodních akcí, špionáží a kompotů (jak je známe z minula) se to celé čím dál více nudně a otravně ponořilo do srdceryvných psychoticko/hystericko/matko-krkavčích sólo scének hlavní hrdinky, přicházejících periodicky skoro v každém díle = levný a rychlý nabírací materiál ? (když Quinn už minule chudák dokulhal a jeho obšírně sledovaná vděčně mnohadílná a neúspěšná rehabilitace už nemůže pokračovat ... ). Začíná to být místy podobně otravné jako třeba útrpně se vracející lkavé scénky dua Sam&Pytlík (na které platí jen spolehlivá FW medicína). Zbytek postav komunikuje a pobíhá kolem většinou jen jako poněkud rutinní chór a kompars (včetně Saula a krajně nepravděpodobné "madam prezidentky") a něco si už autoři (z nouze ?) začali dokonce nepokrytě půjčovat i od kamarádů z podobně se bortícího kartového domečku. Trošku jakoby vzrůša přijde až v předposlední části (malinko pozdě, soudruzi ? ) a ve výsledku se toho až tak moc nakonec nestane ... Jednoznačně nejslabší série v rámci konstantně vyčichající a čím dál jednorozměrnější tendence celého seriálu ... kdeže sežrant Brody je, to byly ještě časy ...

Hmm, takhle to mělo běžet od prvního dílu a ne až od jedenáctého ;) (až tedy na tu silně rozpačitou a přiteplenou prezidentskou urinoterapii - nemluvě o tom že díky ní celá ta ruská mise pak jaksi nedávala žádný smysl ?) .Takže zjevně zaděláno na další sérii ... možná by úplně stačilo kdyby měla 3 díly ? :) A soudruha Jevgenije za koule pověsit !

Bosch a jeho (los) andělsky pulzující komunita (včetně Fantomase ve funkci policejního náčelníka) navazují standardním a možná už i lehce rutinním způsobem na předchozí příběhy, situace, postavy, dialogy i osvědčený služební i soukromý folklór. Laťka stále poměrně vysoko zavěšena, ale přesto se tak nějak nemohu zbavit dojmu, že zápletka byla tentokrát možná o chloupek méně nosná, celé trošinku upovídanější, člověku chvílemi úplně přesně nedocházelo kdo je kdo a jakou má souvislost s dějem a kupodivu i samotné finále bylo poněkud vlažnější, bez výraznější gradace a nějaké hmatatelnější snahy vytvořit opravdovou (a možná i trošku akčnější) kulminaci celého příběhu, jak by člověk tak nějak skromně očekával. Ale i tak pořád ještě více než dobré (i když lepší už možná bylo ?). A nad tím vším moudře a neúnavně doznívá onen spravedlivý chór rozhorleného místního lidu: "No justice - no piss !" :))

Na tohle jsme museli čekat celých 10 (víceméně jalových) dílů ? :) Konečně se vrátila trocha té zapomenuté dynamiky, intrik a adrenalinu, i když si zase přiznejme že ta ruská akce byla trošinku pohádkově předimenzovaná a sovětští soudruzi místy jednali jako značně nepravděpodobní free style dementi ... no tak ale aspoň něco ... Zajímavé jak se Claire z ničeho nic zase zázračně a bleskurychle vyléčila skoro až do pozice superwomanky ...