Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní
  • Krimi

Recenze (311)

plakát

Provaz (1948) 

Ze slavného "filmu v jednom záběru" mě spíš bolely oči. Dobově stereotypní zobrazování gayů jako vyšinutých psychopatů mi tolik nevadilo. To spíš že ta (filmová) vražda byla z dnešního hlediska směšná. Když vrahové blízko sebe vzrušením funěli při vzpomínce na ni, vypadalo to skoro jako parodie. A pro mě nejvíce nechutný na filmu byl fakt, že mrtvola byla v truhle, na níž stálo jídlo připravené k servírování hostům (vč. rodičů oběti). Vlastně by výtky k homofobii ani nebyly fér, protože vím, že New Queer Cinema nastartovala mj. Závrať (ne to Hitchovo Vertigo), která vrahům připisovala homosexuální vztah naprosto otevřeně. // 58%

plakát

Případ Paradineová (1947) 

Těžko vymyslím kousavější popis zdejšího milostného mnohoúhelníku než Milan Klepikov:  "Soudcova choť (Barrymoreová) je ignorována svým manželem (Laughton), soudce marně svádí ženu obhájce (Toddová), obhájce (Peck) se nepříčetně zamiluje do obžalované (Valliová), ta je ale zcela ovládána nepřiznanou vášní k majordomovi (Jourdan), který ji ale nenávidí, protože sám nejvíce miloval muže, kterého ona kvůli němu zavraždila, slepého pana Paradina." Z čehož je též evidentní, že to bylo více milostné než krimi drama. Navíc v posledním případě byla sice pravda, že vozka opakovaně použil ve vztahu k majordomovi označení "queer", to ale bylo správně přeloženo jako "podivín". Koneckonců v Rozhovorech Hitchcock-Truffaut si režisér nevšímal ani ostatních náznaků, ale naopak si posteskl, že chtěl do majordomovy role animálnějšího herce (asi ho inspirovala erotická klasika Milenec lady Chatterleyové). Navrch - obhájcova manželka se křestním jmenovala Gay, tak co... // 62%

plakát

Souputníci - Nadmíru (2023) (epizoda) 

Vážně jsem uvažoval o hvězdičce míň, protože jen zvýraznili minulé problémy. U předchozí epizody bylo na potutelný úsměv, že gay utíká od milence do armády... a teď utekl ještě do církevního semináře?! V době, kdy jsou hippies nejdál za rohem? Minule už mi začalo vadit množství gay postav... a teď navíc přijdou s tím, že Fullerův syn cítí, že je s ním "něco v nepořádku"? Ještě že se soustředili i na Fullerovu manželku, která je v příběhu stejně tragickou postavou jako oba gay milenci. A že Williamsová je v její roli opravdu dobrá.

plakát

Souputníci - Bílé noci (2023) (epizoda) 

Budu ignorovat drobnosti (Williamsová hraje spíš britskou než americkou paničku, ani teď nepříliš jasný původ sebedestruktivního trápení Fullerova syna, Bomer není zas tak dobrý herec, vedle dobových záběrů vynikla stylizovanost minisérie) a dám plnou palbu za to, jak moc se zlepšili oproti předešlé epizodě - bylo to skutečné drama, kde každý dostal prostor a slabou i silnou chvilku. Možná pomohlo, že v té době se gayové už přestali skrývat a zvykli si bojovat, byť se minisérie tvářila, že teprve začali (v r. 1979 už bylo po Stonewallských nepokojích). Zklidněný Bailey ve své roli působil po všech stránkách dospěleji, i s tou žárlivostí a osudovou přitažlivostí.

plakát

Pochybná žena (1946) 

Mírně zastaralý, anachronicky salónní a ne dost napínavý thriller. Ale vláčná Bergmanová, decentně obsedantní Grant a "výsada objímat je oba zároveň" stály za to. // 76%

plakát

Souputníci - Slib, že nenapíšeš (2023) (epizoda) 

I když mě scéna s titulním výrokem dojala, našel jsem další, tentokrát zásadnější vadu seriálu: odskoky v čase oslabovaly vyznění a hlavně napětí scén. Když jako divák vím, jak to bude za 30 let, těžko můžu trnout, že předtím hrdinům hrozilo každou chvilku odhalení nebo dokonce kriminál. Občas byl pro mě problém pojetí scény (ironie pohovoru v léčebném centru vedle tragického "Chci se vyléčit.") nebo její kontext (útěk od milence do armády). Dále - rozumím tomu, že se tvůrci chtěli vyjádřit ke všem dobovým důsledkům homosexuality, ale už se mi zdá, že těch gay postav je nějak moc.

plakát

Rozdvojená duše (1945) 

Jako psychologický thriller mi to vůbec nepřišlo přesvědčivé a zjevně to bylo nad síly nejen Pecka, ale překvapivě i Bergmanové (zpětně mi to potvrzuje pravdivost Bergmanových slov, že ji v Podzimní sonátě musel usměrnit, aby se vzdala hollywoodsky teatrálního a hlasitého projevu). Téma psychoanalýzy působilo spíš jako reflexe soudobé módy, než by s ním šel Hitch do hloubky. S hodnocením bych klidně šel níže nebýt toho, že v něm byly zase pamětihodné momenty, tentokrát i jedna z veselejších gay narážek - rozšafný dr. Brulov (Čechov) ve filmu dvakrát zopakoval své favorizované žačce (Bergmanová): "Manžel Constance je i mým manželem, abych tak řekl." Což bylo vtipné hlavně podruhé, když to pronesl před průvodčím v nádražní hale a ten vykulil oči ještě víc, než když páreček (Bergmanovou s Peckem) potkal samotný, blahosklonně sledoval, jak se ve dveřích líbají (zřejmě na rozloučenou) a když mu podali lístky, nevěřil svým očím: SPOILER "Vy nastupujete oba?" // 51%

plakát

Záchranný člun (1944) 

I když bylo zřejmé, že Hitche zajímal hlavně střet (neschopných) amerických trosečníků s(e schopným) kapitánem nacistické ponorky, která jejich loď torpédovala chvíli před tím, než ji američtí letci vybombardovali ze vzduchu... tak film podle mě zásadně utrpěl tím, že je očividně celý natočený v interiéru, ačkoli se odehrává na zmíněném (otevřeném) člunu uprostřed širého oceánu. Třebaže musím zároveň ocenit Hitchovu odvahu hledat cokoli pozitivního na postavě nacisty už v průběhu II. světové. // 64%

plakát

Souputníci - Hrátky s ohněm (2023) (epizoda) 

Bohužel, Bailey byl exaltovanej i jako o 30 let starší. Fullerova poznámka, že jeho postava je pro levicové ideje stejně zapálená jako onehdy pro antikomunismus, sedla. Podle některých by seděla i na dnešní "bojovníky za sociální spravedlnost", kteří kdysi zvonili klíčema, že? Děj se ale i tak moc neposunul, jen se v podstatě více zamotával boj jednoho gay zmrda proti jinému gay zmrdovi. Smyčka se kolem hrdinů sice stahovala, ale tvůrci si sami podrazili nohy odskoky do budoucnosti i opovržlivou hláškou: "Jestli ta blbost byla test mužnosti, tak by jím prošla i moje matka." Takže mi vlastně ani nevadí změkčilý překlad původního názvu epizody. Taky jsem si uvědomil, že pokud bych měl nějaký problém, tak se stereotypem top/bottom - v minisérii je už snad v každé epizodě scéna, kdy si Fuller s Marcusem (Alladin) sednou na mužsky střízlivý pokec nad skleničkou, aby si mj. postěžovali na přecitlivělost svých "ženušek".

plakát

Ani stín podezření (1943) 

Jedno z velmi příjemných překvapení mezi ne tak slavnými Hitchovými thrillery. V jedné eseji o homosexuálních postavách v Hitchových filmech byl strýček Charlie uveden jako diskutabilní příklad. Právem, dle mého misogynie a úpravný zevnějšek rozhodně nestačí, bez ohledu na to, že je to předsudek. Vztah se sestrou jsem viděl naopak: to ona lpěla na něm, protože byl její jediný důkaz, že kdysi byla sama za sebe, zatímco se nyní zcela rozplynula v rodině jako manželka, matka a žena v domácnosti (ve filmu z r. 1943 a od režiséra mě tak feministická úvaha hodně překvapila). Charlie k ní navíc utekl, protože neměl, kam jinam jít. A mimochodem, překlad názvu je sice efektní, ale nepřesný a zavádějící, ve skutečnosti by to měl být naopak Stín podezření. // 81%