Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Sci-Fi
  • Krátkometrážní

Oblíbení režiséři (8)

Quentin Tarantino

K tomu není snad co dodat. K Tarantinovi si chodím pro nestandardní filmový zážitek, který mi může poskytnout jen on. Jak řekl jeden můj známý: „On se v tobě snaží probudit toho vnitřního z*rda. Toho, kdo chce vidět, jak někdo rozstřílí Hitlera na s*ačku.“

James Cameron

Zdaleka ne jen režisér. Také technologický průkopník, vědec, potápěč, silný leader a řezník. Tento muž je renesanční člověk!

Steven Spielberg

Na něm se mi líbí, jak jsem se s ním dokázal ztotožnit při sledování jeho amatérských filmů. Že i tento člověk kdysi byl kluk s kamerou, který chce natáčet velké filmy.

Karel Zeman

Star wars jsou někdy považovány za bod zlomu, kdy se začaly dělat pořádné efekty, díky čemuž se více točilo sci-fi a vývoj speciálních efektů nabral rychlejší tempo.

Já ale nepochybuji o tom, že to samé by levou zadní dokázal i Karel Zeman, desítky let před tím.

Alfred Hitchcock

Natáčel hodně klasickým stylem starého Hollywoodu, snad nikdy nepřestal používat zadní projekci a je znám jako mistr horrorů. Nazval bych ho spíše mistrem thrilleru a detektivek. On vlastně nepřišel s ničím extra novým, relativně se držel klasických postupů. To, proč je významný, je dáno tím, že tyto staré postupy uměl používat jako mistr.

Oldřich Lipský

 Jeden z mála důkazů, že i my dokážeme natáčet slušné, a především pak geniální parodie. Filmy, na kterých se podílel, patří mezi naše největší skvosty.

Jan Švankmajer

Jeho filmy mě neskutečně baví. Méně otrlého diváka, který jej nezná, zaskočí; toho, kdo jej zná, pobaví. Animování skutečného masa, vyříznutých jazyků, osob, hlíny a loutek, všelijakých předmětů, které ještě navíc k tomu jeví známky času a používání, vyvolává zásadně dvě emoce: znechucení nebo smích. Je jedno, která z nich byla původně zamýšlena a která se u vás dostaví. Vždy to znamená úspěch a kouzelný zážitek.

Mel Brooks

Nebál bych se ho nazvat „americkým Zdeňkem Troškou“, i když je podstatně úspěšnější. Často balancuje na hraně vkusu nebo trapnosti, a tak jej může mnoho lidí rychle odsoudit. Kdo je ale ochotný mu sem tam nějaký nepovedený joke odpustit, kdo se CHCE zasmát a nedělá mu problém si na tu pointu chvilku počkat, ten by neměl mít problém s Brooksovou režijní a scenáristickou tvorbou.