Duratec

Když Mirka Spáčilová označila film slovy, že jí po dlouhé době nebylo v kině při českém filmu stydno, zbystřil jsem. Film mě mile překvapil, i když je vlastně těžké ho žánrově zařadit. Naprosto špičková kamera, uvěřitelné postavy filmu, herci, na které se dobře dívá, i když nemluví. Žádná řachanda, ale několikrát jsem se dost nařehtal. Při scéně z domova důchodců, jak Hana Maciuchová hraje na klavír sledujte v jejím pozadí na levém okraji záběru o topení opřeného klimbajícího důchodce, kterého hluk klavíru občas probere ze spánku. To jsem dostal takový záchvat smíchu, že nevím, co bylo ve filmu následující desítky sekund. Po dlouhé době normální film, na který se dobře dívá a kdykoliv ho rád uvidím znovu.

Špičková kamera, nápaditý scénář, zajímavé herecké výkony. Kritika povrchnosti high society, která si hraje na hostitele lidí z vyšší společnosti, ale ve skutečnosti nemá na zaplacení účtů a musí proto podloudně prodávat drahý obraz. Příběh o tom, že malá nevinná lež nakonec přinese největší bolest tomu, který se celé té malé lži zúčastnil jen vlastně náhodou a jen proto, že chtěl vyhovět ze slušnosti svému chlebodárci. Nejde o žádnou prvoplánovou řehtačku. Není to vlastně ani komedie, když se vše vezme kolem a kolem. Je to vlastně smutný film. Nekončí heppyendem....nebo vlastně...

Není to špičkový horor, dobrá. Není to ani špičkový akční film, dobrá. Je to asi béčkový, či céčkový americký film, dobrá. Ale o tohle v tomto filmu vůbec nejde. Tvůrci jde o to, abychom si nasadili ty jeho černé brýle a konečně už viděli pravdu! Abychom už konečně viděli, jak jsme zotročováni, jak jsme ohlupováni, jak se necháme utáhnout na nudli! Že už konečně jako lidstvo musíme prozřít, abychom se zbavili okovů otroctví. To je hlavní náplní filmu. Kdo chce vidět pravdu, tak ten jí vidí. Z ostatních komentářů vidím, že skoro nikdo význam a hlavní sdělení tohoto filmu nepochopil, což je mi velmi líto.

Když jsem byl v listopadu na jazykovém kursu angličtiny v Santa Monice, billboardy na film byly vylepené úplně všude. Film je vlastně o tom, že když dosáhneš všechno po čem toužíš, nemusí to znamenat, že budeš šťastný. Tím, že film neskončil klasickým hyppyendem, tak tě donutil k přemýšlení. Měli bychom se radovat z toho, co žijeme teď. Důležitá není tolik kariéra či hmotné věci, ale vztah dvou lidí. Vzkaz filmu je klasický a nijak inovativní....láska je prostě nade vše! Když jsem na film šel, děsil jsem se, že to bude klasický muzikál, kde se bude jen halekat, a kde se bude trilkovat i když zrovna se člověku chce na velkou. To naštěstí ve filmu není, není to muzikál, je to naštěstí muzikální film. Hudba a tanec je o emoci, tyto umělecké prostředky jen umocňují celý milostný příběh. Vedlejší roli ve filmu hraje samotné město Los Angeles. Lavičku nad městem, kde oba hrdinové tančí při chůzi z párty ke svým automobilům, sice na této vyhlídce nenajdete, ani ke Griffitově observatoři nezajedete autem až úplně před vchod, přesto tahle místa LA stojí turistovi za návštěvu. Tohle je film pro romantické duše. Pokud ve své filmografii preferuješ Vepřinec, Salo aneb 120 dní Sodomy nebo Mechanický pomeranč, doma posloucháš CD Amon Areth, Belfagor nebo něco podobného, tak opravdu na tento film nechoď.

Když jsem film viděl prvně, říkal jsem si, nic moc. Ale nedalo mi to, podíval jsem se na něj znovu a už jsem se mnoha scénám začal smát. Potřetí už jsem se snad řehtal skoro celý film. No a počtvrté už jsem se smál, když jsem vkládal DVD do přehrávače. Před tímto filmem jsem Andyho Kaufmanna vůbec neznal. Nedivím se, že nebyl pochopen. Jeho komika jde opravdu až na samou hranu absurdity. Jim Carrey je v hlavní roli naprosto báječný. Na jeho souboj se ženou o nadpohlavního mistra světa se nedá zapomenout a Tony Cliffton se svým zpěvem, to se prostě musí vidět. Jde o film, který by se měl dle mého názoru vidět vícekrát, aby si taknějak na něj divák zvykl, je opravdu netradiční. Děkuji Milošovi Formanovi za to, co stvořil.