Poslední recenze (280)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/166/543/166543109_14afc2.jpg)
Rod Draka - Syn za syna (2024) (epizoda)
Nečtenáři u Rodu Draka tohle léto zažijí oproti první sérii pořádně studenou sprchu. Těším se!
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/169/020/169020780_pfs9cs.jpg)
Furiosa: Sága Šíleného Maxe (2024)
Mé šílené srdce pláče. Vše co bylo v minulém filmu na 110% je v tomhle maximálně na 80ti. Lorově hutné, ale je to nutné? Pan Miller asi trochu zapomněl kdo je primární cílovka a místo bezkonkurenční syrové akce zde předkládá chapterovou príběhovku s částečnou love story (ne prdel si vážně nedělám). Taylorka se mi tam nehodí, potom co si nechala udělat buccal plastiku se mi na ni špatně dívá, reálně zestárla tak o deset let a ještě více se podobá shopaholic adele. Chris Hemsworth...no řekněme že je to největší oběť Marvelu, jelikož v každé roli kde je jenom trochu méně vážný v něm vidím trapného Thora z jeho posledních komiksáren. Jeho závěrečný 10+ minut dlouhý monolog (ne, dialog to opravdu nebyl), mě přiváděl k zoufalství. Když to shrnu tak mi v novém Šíleném Maxovi nejvíc chyběla jediná věc. Šílený Max.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/168/471/168471760_xazihf.jpg)
Zóna zájmu (2023)
Nejnudnější film jaký jsem kdy v kině viděl. Co deset minut jsem se koukal na hodinky, kdy už to utrpení konečně skončí. Zkritizovat jde úplně všechno - scénář, který je často označován jako "minimalistický", nakonec znamená žádný. Monolog ani dialog zde neexistuje, postavy vůbec nepoznáš. Sáhodlouhé záběry random míst a věcí korunují tři pekelně dlouhé okamžiky, kdy ve filmu naskočí černá obrazovka a ty jen čumíš do prázdného plátna a říkáš si zda se jim nějak nedosrala promítačka (jedna z nich naskočí hned na začátku - sralo mě to neskutečně). Tolik omílaný oscarový zvuk není v rámci budování hrůzu nahánějící atmosféry vytočen až do sta procent, což je škoda vzhledem k tomu, že kvůli kladení důrazu na něj ve filmu schází jakákoliv hudba. Teď dvě věci, které jsou úplně nejhorší. Selhává totiž i emocionální vydírání v rámci filmu zasazeného do holocaustu. První film z tohoto temného období, kde se režisérovi a scénáristovi v jedné osobě povedlo mě totálně odstřihnout od faktu, že se to děje PŘÍMO u plotu Osvětimi. No a nakonec nesmyslný závěr, po kterém jsem si musel jít vygooglit jak vlastně Hoss skončil. Stačila minuta čtení na wiki a dozvěděl jsem se o něm víc než za skoro dvě hodiny filmu. Artová sračka, typu u kterého se pseudo kritici rozplývají nad každou nezajímavou a plochou scénou a vidí v ní geniální řemeslo a skrytý význam. Za co to dostalo Oscara netuším.
Poslední deníček (16)
#1 LP Svátek
what a day, what a lovely day