Kobitch

K pěti hvězdám stačilo málo. Chybělo mi o něco více humoru, možná jsem nebyl ve správné náladě - napoprvé se mi asi před lety líbil více než teď. Díky filmu jsem byl poprvé v životě svědkem situace, kdy mi můj osmiletý syn zalhal, že mu něco spadlo do oka, když u filmu brečel (rozloučení s Bing Bongem). To mě dojalo stejně, ne-li víc než samotný film, který jinak dobře hraje na struny melancholie.

Jake Gyllenhaal běžící na páse mi připomněl jeho starší roli ve videoklipu The Shoes: Time to Dance. Což je jediný highlight tohoto dílu. Můžu potichu doufat, že jde o stejné univerzum a Jake opravdu Carolyn zmasakroval sám.

Chtěl jsem si po dočtení knihy Dva proti říši (silné doporučení, pokud se zajímáte o osudy Gabčíka s Kubišem) zopáknout i tuhle filmovou verzi jedné z nejdůležitějších událostí českých dějin. Nemám obecně nic proti tomu, když si film realitu přikrášlí nebo zjednoduší pro větší dramatičnost a ani zde mi to nevadilo. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že tohle téma šlo zadaptovat lépe. Nevím přesně, kde tkví problém - možná už jsem z hollywoodských bijáků zvyklý na větší emoce, lepší akci, filmovější soundtrack. Snímku chybělo něco, co by ho posunulo do vyšších pater historických filmů a upřímně - kdyby nešlo o část českých dějin, pravděpodobně by zapadl kamsi ke dvěma hvězdám.