Mariin

Dobrý, nicméně přece jen pouze průměrný španělsko-italský western (dle mého názoru tu italský podíl vystupuje více) o bezpráví, páchaném bohatým majitelem pozemků Moranem. Nese všechny známky spaghetti, avšak do příběhu vnáší morální otázku oprávněnosti pomsty. Hlavní hrdina Alex byl jako dítě svědkem brutální vraždy svých rodičů a únosu své sestry. Poté je vychován v kvakerské rodině s křesťanským důrazem na odpuštění a nenásilí. Dilema zesiluje Alexův adoptivní bratr Marek, který se mu přilepí na paty a všemožně se jej snaží odradit od zabíjení. Téma jakoby vypůjčené ze starších amerických westernů, zde však bohužel méně umělecky natočené, včetně velké nepravděpodobnosti mnoha prvků v akčních i myšlenkových scénách. Méně charismatičtí herci, zajímavá je jen kysličníková španělská blondýnka Dyanik Zurakowska v menší roli dcery hlavního darebáka Morana.

Ukázkový mexický brak, žánrově mišmaš krimi, sci-fi a hororu. Dcera vědce Luisa (argentinská herečka Noelia Noel) se nechá jako dobrovolnice přenést strojem času do 19. století. Tam je dcerou prof. Solery a ohrožuje ji upír Alucard - Dracula (italský režisér Aldo Monti), který má své další poddané ženy. Existuje černobílá rodinná verze pro katolické Mexiko a barevná verze pro Evropu, v níž jsou ukázány ženy s odhaleným poprsím (mexické veřejnosti promítána až r. 2011, do té doby byla považována za ztracenou). Kromě soudobých scén z 20. stol., včetně wrestlingového souboje, jsou tu i výtvarně zdařilé scény gotického hororu. Typický primitivní, bulvární dobový produkt, určený pro zábavu a chvíle oddechu (El Santo - legendární mexický hrdina, podle skutečného zápasníka Huerty).

Ojedinělý film o vzniku a podstatě islámu dle historických událostí v kratší britsko-arabské verzi (viz arabská verze Al Risaláh). Uvědomil jsem si, jak málo autentických filmů z islámské produkce je u nás k mání...

Kvalitní a zcela ojedinělý libyjský film o vzniku islámu od syrského režiséra Akkada s muslimskými herci (na rozdíl od britské verze Ar Risaláh). Film ukazuje zejména přerod arabské polyteistické kultury v monoteistickou za cenu pronásledování a krvavých bojů. Zajímavá je např. pasáž, kdy menšinoví muslimové prchají před terorem pohanů do Habeše ke křesťanskému panovníkovi, u nějž dojde ke krátké teologické debatě o Ježíši Kristu a Panně Marii (muslimové skutečně - stejně jako křesťané - věří, že Ježíš Kristus se narodil z Panny, Ježíš /Isá/ je pro muslimy prorokem). Z úcty k proroku Mohamedovi zde není za celou dobu tohoto 3hodinové filmu herecky zobrazen, stejně ani jeho žena Chadidž, ani dcera Fatima a první chálifové. Islám "zastupuje" Mohamedův strýc Hamza.

Typický gotický horor mexické produkce na drákulovské téma se všemi znaky žánru (hrad, krypta, ženy v nočních košilích, kočár tažený vraníky, mlha atd.), připomíná pastiš podobných hammerovských a starších amerických filmů. Proti upírovi (který tu má překvapivě zhruba stejnou sílu jako člověk) chrání denní světlo, křížek, ale též mandragora. Nezapře se ani nízkorozpočtovost filmu (ač jde o první barevný mexický horor), legrační je maketa hradu hned v úvodu; ostatní pojetí interiérů i exteriérů je sice jednoduché, ale výtvarně poměrně kvalitní. Tento - u nás takřka neznámý- film Federica Curiela patří k tomu lepšímu, co lze z mexické brakové tvorby 50. a 60. let spatřit.

Adaptace klasické hororové povídky A. K. Tolstého "Rodina vlkodlaků", modernizovaná postavou současného novináře, který zavítá na zapadlý venkov a je svědkem podivných událostí. Velmi ponurá, temná atmosféra, pomaloučku plynoucí děj, kvalitní výtvarná estetika, bohužel chyběla lepší hudba. Tento film byl prý v Rusku kritikou vyzdvihován i strhán. Chvílemi jsem byl nadšen, chvílemi zklamán (nesoudržností děje). Přesněji 3,5.

Šest dívek v atmosferickém prostředí (točilo se na zámku Czocha na česko-lužické hranici a na zámku Bozkow v Kladsku), avšak děj na mne působil zmateně, "nevtahl" mne. Přesněji 2,5.

Slabě, nudné, atmosféra nulová, ženské nehezké, hrdina domýšlivý; myslím, že nejvíc vše kazí německý podíl, i když jednu z dcer hrála Španělka.

Pro mne příjemný objev. Tradiční mexický horor s principiálně dobrým příběhem, jehož pointa se vyskytuje i v mnoha evropských pohádkách (v podstatě podobná pointa jako např. v Erbenově Svatební košilí). Ďábel splní člověku přání výměnou za jeho duši a šíření zla. Váhám, jak přesně označit žánr tohoto filmu: morální melodrama s prvky pohádky, horor, western, komedie (úvod s hudbou a zpěvem otce se dvěma syny je parádní!). I když je jasné, že tento řadový produkt není dokonalý, mně se celkově dost líbil. Jednak mám rád mexický kolorit, a jednak jde o zajímavý příběh. Prostředí děje je takřka nadčasové, tvoří jej převážně prostory barokní haciendy nebo krajina s ohradou k chovu koní, mezi tím se pohybují muži v tradičních oděvech s obrovskými klobouky a exotické ženy, oděné ve stylu evropské módy 60.-70. let. K slabším stránkám patří chvilková nelogičnost v závěru (boj Estebana proti démonovi jen s pomocí přirozené lidské síly) a málo mysteriózní atmosféry. Ale celkově hodnotím poměrně vysoko. Režisér Federico Curiel, který byl sám i spisovatel (tento příběh též napsal), stojí za trochu pozornosti, doufám, že bude možné vidět i některého jeho další filmy. Nebyl by špatný remake "Ďáblova koně", ovšem umělečtěji zpracovaný... ZAJÍMAVOST (kterou admini odmítl zveřejnit jako nepatřičnou: "V úvodni scéně, když se veselí Fernando se dvěma syny v krčmě, lze v koutu místnosti zahlédnout záchodek, který je typický pro mexické putyky".

Stewart Granger v roli komisaře machruje a prstem sahá na nosík slečně stejně drze a žoviálně jako poklepával na rameno Vinnetouovi (Francouzku shodou okolností hraje Sophie Hardy, kterou známe jako holku z Vinnetoua - Poslední výstřel). Pěkně barevná wallaceovka v "gotickém" prostředí, avšak bez tajemna a bez záhad. Vše se odvíjí jako krimi, z dnešního pohledu až příliš nechtěně komické. Jedna z lepších rolí Eddi Arenta, který tu nevystupuje jako poťouchlý tajtrlík, ale jako profesionální vykradač trezorů. Nejlepším hercem je tu tradičně Siegfried Schürenberg jako šéf Scottland Yardu. S ohledem na dobu vzniku i na příslušnost do brakové produkce za tři.