Mariin

Recidivista Barabáš, postava z Evangelia, a jeho fiktivní příběh podle Lagerkvistova románu. Muž, který byl propuštěn na svobodu místo Krista, ale nemohl věřit. Na svou dobu velkolepě natočený film, jenž je žánrovou směsicí historického a náboženského dramatu s dobrodružnými prvky. V roli Barabáše exceluje Anthony Quinn. Celým příběhem se vine myšlenka, otázka víry a skepse, což film jednoznačně řadí ke kvalitní klasice. Fleischer se zde však dle mého názoru (je to ale názor s odstupem 50 let) nechal zbytečně svést k ukazování antické "reality", což je místy na úkor spirituálního náboje příběhu. Ale ve své době to musela být pro diváky bomba dokázat něco takového natočit (jako např. scény v aréně gladiátorů) . S možnostmi, které skýtal filmový průmysl USA v té době, by bylo vlastně chybou je nevyužít. Takže toto úplně chápu a dávám plný počet, tedy přesněji vyjádřeno 4,5, a zcela souhlasím např. s komentářem Hedky. Režisér Richard Fleischer, původem Žid, byl nejspíše konvertita ke křesťanství, ale nikde jsem o tom zmínky nenašel.

Jednoduchá televizní inscenace podle skvělé literární předlohy má prvky romantické, mysteriózní a kriminální. Zvláště pro diváka, který příběh nezná, může být její první zhlédnutí docela napínavé. Když jsem viděl toto zpracování poprvé, byl jsem ještě nevykvašený mladík a s postavou Richarda Becketa (Jaromíra Hanzlíka) jsem se tu do značné míry identifikoval. Moc se mi to líbilo. Na rozdíl od mnohých laciných braků se tu objevuje i několik myšlenek o snění a realitě, o naivitě mládí a "praktičnosti" starších. Prostě kvalitu i přes minimalistickou divadelní výpravu zajišťuje kvalitní scénář a dobří herci (vynikající Jiří Adamíra!). Sheridanova novela je velmi vděčným námětem pro filmová zpracování...

Velmi dobrý, lehounce hororový film v gotickém prostředí holandského mlýna, jehož mechanismus pohání pohyblivé figuriny žen na jevišti. První tři čtvrtiny tohoto brakového filmu jsou dle mého názoru na nejvyšší hodnocení, neboť zde stále převažují záhada a tajemství. Legrační model ´větrného mlýna či kulisy mi vůbec nevadí, mám tyto takřka divadelní rekvizity raději než počítačově realistické efekty. Některé sekvence jsou vynikající, zvláště ty symbolistní se Scillou Gabel. Vinnetou - Pierre Brice hraje výborně. Příběh z počátku mnohým připomíná Sheridanův "Hostinec u Létavého draka". Poslední čtvrtina, kdy divák již zná souvislosti, přechází spíše v kriminální drama a je poněkud divočejší, ale i zde lze nalézt kvality, jako např. symboliku skupin postav dobra a zla. A Technicolor a dobová umírněnost v ukazování násilí a erotiky mají též své kouzlo. Přesněji 4,5, pro mne příjemné překvapení.

Místo mrkací panenky tu řádí diluviální ještěr coby ďábelské monstrum. Krvavý, pokleslý brak, ovšem o trošku méně nudný než předchozí "Vacaciones". Obojí v rámci mexických filmů, který mne nejednou nadchly, velké zklamání,

Nikterak originální horor, jenž po třiceti letech užívá hithcockovské prvky s panenkou, která řádí svýma otáčejícíma očima. Jinak nic.

Slabší pokračování "El vampiro", ale pořád ještě celkem dobré, odehrávající se v prostředí sanatoria a částečně i muzea voskových figurin a kabaretu. Ten kdo má rád naivní brakové příběhy, ten si přijde na své. MUDr. Enrique, který je zamilován do Marty, je pořádný dement. Ani po svých zkušenostech v Sierra Negra nevěří na upíry a poté, když už konečně ano, tak radí Martě, aby si nebrala na ochranu křížek! K velkým kladům tohoto amerikanizujícího filmu patří působivá černobílá kamera, využívající stínových efektů, skoro jako v německém filmu z 20. let.

Snažil jsem se, ale ani po 40 minutách mne film ničím nenadchl ani nezaujal. Frankisté jsou tu dle komunistického mustru vylíčeni jako zlí nacisté, samotný příběh fantasy mi připadá velmi mdlý...Ty dvě hvězdičky jsou jen za vizuální efekty. Jinak nechápu tak vysoká hodnocení (k dnešnímu dni 82%).

Jeden z nejošklivějších filmů, které jsem kdy viděl. Není to nic jiného než rouhání životu. Rádoby "umělecké" prvky, jako jsou dlouhé záběry na detaily postav bez hlav, mytí auta v mycí lince nebo idiotské dlouhé černé přestávky, mají zřejmě dodat tomuto dílu punc nevšednosti i co se týče formy. Dle toho všeho bych tipoval autora filmu (až už je natočen dle skutečné události) na klienta psychiatrické kliniky ... případně ještě na někoho daleko horšího....

Jednostranný, prosrbský dokument.

Německý humor jsem nikdy nechápal či jinak řečeno, nikdy jsem se nezasmál...Ani tentokrát.