Mariin

Klasická předloha transformovaná do díla, stavějícího na erotických prvcích, politizující alegorii (marxistický sluha má styk s dívkami, které tím chrání před nemocným buržoustem Draculou) a šokujících detailech násilí a nechutností. Této zvrácenosti z Warholovy produkce (v roli muže v hospodě se objeví i Roman Polanski) nelze upřít formální úroveň (za to jedna hvězdička), jinak patří spolu s mokvajícími odpadky do kontejneru...

Dobrý, klasický americký western s jednoznačnou moralizující tendencí (základ - křesťanská rodina, neustupovat zlu, chránit zavedené hodnoty, právo na ochranu soukromí, vlastnictví atd). V mnohém podobné westernu "V pravé poledne", rovněž pozvolné houstnutí, gradace a nakonec napínavé finále. Bohužel, zcela nevýrazná hudba. Přesněji 3, 5.

Stoprocentně destruktivní film s kvalitní formální stránkou a výbornými herci (jako vždy výrazně vyčnívá jinak nesympatický Mario Adorf). Jde o jakousi modernizovanou variaci Leoneho "Hodný, Zlý, Ošklivý", přičemž o peníze jde třem mužům, kteří mají samopal a terénní auto a zdržují se poblíž opuštěného lomu. Točeno v izraelské poušti. Podivné, temné dekadentní divadlo, thriller s poselstvím cynismu, ochucený příměsí beatnické vlny a špetkou erotiky. Nechtěl bych být autorem takového díla, ale na rozdíl od mnoha destruktivních italských spaghetti tento není marxistický, nýbrž anarchistický.

Tahle hořká komedie, či spíše fraška, má nepochybně své kvality. Je vtipná zejména ve vyostřených konverzacích, má spád, není nudná - současně však ve mne zanechává určitou pachuť. Šéfredaktor (Walter Matthau) je vysloveně opravdová "svině", která jde přes mrtvoly, s níž vlastně Hidy (Jack Lemmon) neustále kolaboruje, a jsou tu i další, dosti cynické prvky. Není to tedy můj pravý šálek kávy, prostě oddechová fraška (jako např. naše "Čtyři vraždy stačí drahoušku"), ale poněkud smutný odraz reality. Něco mezi 3-4 hvězdičkami. Haličský Žid Samuel Wilder však byl bezesporu velmi schopným tvůrcem filmů a tento byl do značné míry determinován předlohou divadelní hry.

Temný film s absencí kladných postav. Všichni jsou nějak namočeni v trestných činech. V bouřce se skupinka tří mužů a dvou žen nedobrovolně dostane do osamoceného domu v lesích a pomocí spiritismu místních obyvatel je jim připomenuta jejich minulost. Kvalitně natočená beznadějná dekandence, která nepatří mezi mé oblíbené náměty, ale je nutno přiznat, že Margheriti umí. Italští a západoněmečtí herci, prvky krimi, thrilleru, mysteriózní, jemně erotické a v milié trošičku i gothic horror...

Asi jsem kulturní barbar, ale mne tento slavný film nudí a nedokážu se dodívat do konce. Rozumím komentáři carl oesch: "Nikdy jsme nepochopil onu "poetičnost" levičáka Vančury a už vůbec to oslavování údajného zobrazení středověku.....vždyť s historickými reáliemi to nemělo nic společného a že by to řeklo (na rozdíl od skutečně kvalitních historických filmů) něco obecnějšího, to by ten "historický" film nesměl vzniknout v Čechách. Tady toho filmaři víc neumí než umí a historický film (ať už realistický, romantický, dobrodružný či velkofilm) u nás nikdo neumí....a je jedno, jestli to má být hluboký středověk nebo druhá světová válka. A jelikož to tvůrci neumí, tak to balí do hávů tu poetiky, tu alegorie....".

Hodně kuriózní černobílý film: Dracula natočený islámskou zemí! Pakistán byl v té době hodně proevropsky orientován se sekularizačními tendencemi. Bůh je zde zmíněn jen začátku a na konci, přičemž na konci spíše jen symbolicky, jako světlo, které poráží temné síly. Jinak se tu proti upírům nepoužívá žádný náboženský předmět. Zajímavé i z hlediska orientální estetiky a vkusu (minimalistické "orientální" kulisy blízké "gotickému" hororu), překvapil mne typ plnoštíhlé ženštiny, Draculovy asistentky, a pasáž se zpívajícími a tančícími dívkami - jako z nějakého socialistického filmu! Dracula byl dle této pakistánské verze původně pyšný vědec, který vyvinul elixír nesmrtelnosti.

Mistr zábavných oddechovek Crevenna se utnul. Příběh o břichomluvci, který ve snaze udržet si kariéru, využívá i svou dcerku. Ani po půl hodině mne film nezaujal, nevtáhl do děje.

Další italský spaghetti, stavějící primitivně pouze na ukazování násilí, s výmluvným názvem "Nenáviď bližního svého". Kromě akčního spádu jsem zde žádné kvality nenašel. Některé okamžiky naprosto absurdní, nelogické (např. největší grázl začíná znásilňovat Peggy, přijde další grázl, namíří na něj pistoli a poručí mu, aby už šel apod.). O Baldim svědčí i jeho "Slepý pistolník"...

Margheriti byl nepochybně zručný řemeslník zábavných komerčních filmů, které se mu dařily (Vergine di Norimberga, Danza macabra aj.). Toto je spíše kvalitní černobílé kriminální drama z období pozdní gotiky než mysteriózní horor. Dobrá zápletka, skvělá stavba scénáře, dobré herecky (jako vždy vynikající Barbara Steele!) i výtvarně.