HKstars

Jackie je svým způsobem klikař. Zatímco hollywoodské hvězdy po pár průšvizích padají a musí fanoušky i přízeň producentů horko těžko získávat zpět (John Travolta by mohl vyprávět), Chanovi jeho americké braky á la Chůva v akci v jeho domovině projdou (možná i proto, že jsou tam nenápadně zahrabány pod koberec a rychle z kin zmizí) a ještě zajistí, aby mohl hollywoodský honorář vrazit do něčeho hodnotnějšího. Což je v tomhle případě spíš gangsterka Město zločinu (Shinjuku Incident), kterou najdete na DVD. Ale kvůli té tu dneska nejsme. Malý velký bojovník jí je na míle vzdálen místem, dobou i žánrem, jedná se totiž o dobovou válečnou komedii, ve které Jackie hraje prosťáčka, který má ale pro strach uděláno, je chytřejší než se zdá, a je rozhodnutý - když už se v té nesmyslné válce ocitl - ji trochu sabotovat. Spojitost s českým Švejkem je evidentní, proto se na ni odkazuje ve většině komentářů a recenzí, ovšem režisér Ding Sheng má zjevně pro trochu přihlouplé hrdiny slabost - viz jeho předchozí Underdog Knight, ve kterém bojuje se zločinem mladý voják s poškozeným mozkem. Malý velký bojovník na první pohled připomíná čínské válečné pecky z poslední doby - třeba Warlords - spousta akce, spousta vojáků, možná trochu moc zpomalovaček a filtrů, ale dostatečně "umazaní" hrdinové, abyste všechny ty kulisy baštili i s navijákem. Na rozdíl od Jetova dramatu, ale Bojovník zůstává čistokrevnou roadtripovou komedií, ve které se bojuje jen zřídka a vždycky tak nějak "ze srandy". Ne že by se nekrvácelo, ale občas se umírá jen naoko, jak vám Jackie a jeho finta s falešným šípem názorně předvedou. Ústředními postavami jsou Jackieho farmář a mladý generál z druhé strany barikády, kterého už velení odepsalo (a po zjištění, že je živý na tom nehodlá nic měnit). Dobromyslný farmář doufá, že mu úlovek postačí k tomu, aby se mohl vrátit z válečného na rýžové pole, ale po cestě nesourodá dvojice potká vojáky, bandity, medvědy... zkrátka všechno, co si v tomhle specifickém subžánru dovedete představit. S výjimkou samotného závěru, který je typicky asijsky osudový, jede film podle skoro až západních pravidel a navíc představuje Chana ve skvělé formě. Situační komiku zvládá levou zadní, nějaké to tajtrlíkování s mečem nebo bambusem zvládá i na stará kolena a otočky a náročnější akrobacii moudře přenechává jiným. Komika tu zkrátka dostala přednost před akcí, a tak vznikla dobovka, ve které se místo poletování vzduchem řeší nesmyslnost války, důležitost kamarádství a význam životního údělu. Možná trochu ohrané, ale pro průměrného evropského diváka určitě srozumitelnější, než klasická wuxia nebo některé Jackieho šílenosti z devadesátek. Když mimochodem k Malému velkému bojovníkovi přičteme Karate Kid, vypadá to, že nám Jackie definitivně dospěl do stádia učitelů a komických postaviček. Pro někoho to může být konec kariéry, pro jiného začátek nové. Jackie tuhle změnu prorokoval už před nějakými deseti lety. Možná k ní dochází poněkud pozdě, ale rozhodně plodí zajímavé filmy. Jen tak dál... 60%

Po shlédnutí velmi drsných scének doprovázejících úvodní titulky, které znázorňují inkvizitorské mučící metody v čínském podání, jsem se v duchu připravil na Saló: 120 dní Sodomy v kantonštině, nicméně ihned po drsném úvodu se film ustálí na stylu podobném Sexu a zenu. Příběh se točí kolem mladé dívky Shaw (Yvonne Yung Hung, Miss Asia Pacific), které se však ve filmu z podivných důvodů neřekne jinak než "Malé zelíčko". Ta se stane služkou v domě místního mladého vzdělance Yeunga a brzy se znelíbí Yeungově manželce, kterou přistihne při nevěře. Další minuty už se věnují jen lstivým plánům Yeungovy manželky a jejího milence, kteří se chtějí nechtěné svědkyně zbavit, vše končí před soudem, kde jsou ona i samotný Yeung mučeni a vyslýcháni kvůli manželčiným intrikám a zločinům, do kterých je "namočila"... Příběh filmu není nikterak rafinovaný a v podstatě těží především z mírně erotických scén (v nichž účinkují postupně defakto všechny zúčastněné postavy:-) a z - na středoevropské poměry - perverzního humoru. Obojí se však štábu daří znamenitě ;) : do filmu se zaplétá jak "zelíččin" ženich se svou - řečeno slovy jedné z postav - oslí výbavičkou, z níž vyplývá i několik ujetých gagů, tak i podivný pár "sexuálních superhrdinů" poletující při kopulaci po lese (ano, z této scény pochází ono proslulé humorné video:-). Vše okořeněno dávkou drastických mučících metod tvoří ve výsledku přímo učebnicový příklad "Category III":) Sečteno a podtrženo, Chinese Torture Chamber rozhodně postrádá onu erotickou esenci, kterou známe ze Sexu a Zenu a jemu podobných, na druhou stranu oplývá opravdu šílenými nápady, kvůli kterým se z něj stala kultovní podívaná. Pokud se rádi podíváte na ztřeštěnou směsici erotiky, perverzního humoru a někde vzadu v rohu také kung-fu choreografie, není moc lepších kandidátů... 60%

Hurá... Chiu Man-Cheuk konečně prolomil hradbu nekonečné smůly a dokázal znovu (po Blade) v jednom filmu současně zahrát kvalitní postavu a ještě rozkopat všechny kolem. Jeho postava (budu používat jméno Ick, i když mu každý říká "Quick Hands") se právě vrací z vězení a jako napravený karetní renegát, to nebude mít lehké. Všichni o něm totiž vědí, že je nejlepší gambler v Číně a účty si s ním chtějí vyřídit nejen kamarádi, které nechal na holičkách, ale i druhé největší eso, Tin Lung, který díky osudné partii přišel o dva prsty. A pokud jste někdy něco zkoušeli dělat třemi prsty (jako nindža želvy ;), chápete, že něco podobného se neodpouští. Ick je ale v zásadě pacifista, takže se snaží najít pokud možno co nejrychlejší řešení. A najde ho v osobě padesátileté policistky (jejímž největším koníčkem je sázení a nekonečná honba za informátory) Sau Din. Stačí odpovědět na její inzerát a skrze dohodnutou svatbu se Ick konečně dostává z horké čínské půdy do Hong Kongu. Ani tady však nebude mít klidné spaní a to je dobře, protože filmy, které vás nenechají vydechnout jsou dobré filmy. Ick potkává svou novou lásku a vůbec se kolem něj děje spousta věcí, ale v druhé třetině musí ustoupit do pozadí, protože ho naprosto zastíní další herci. To už je Chiu Man-Cheukův osud, ale tentokrát se nemá za co stydět, protože Josephine Siao předvádí po Fong Sai-Yukovi další herecký koncert a styl s jakým si dělá přátele v Hong Kongu i ve Francii je nezapomenutelný. Mladistvým lichvářem počínaje, partičkou natáčející umělecké porno konče. Jeff Lau humorem rozhodně nešetřil a tak je hlavní hrdina doslova válcován gagy, které na něj, ale i na své okolí pálí Josephine a humor je doslova zázračným lékem, který film vytahuje z chaotického úvodu (kdy nevíte kdo, co a s kým). Je překvapivé, že odzbrojující vtípky fungují v kontrastu s vážným příběhem o síle přátelství a lásky, ale je to především zásluha skvělých herců, krom již zmiňovaných překvapí i Blackie Ko jako tajný a značně žárlivý obdivovatel Sau Din. Jeho hudební sólo na balkóně patří k vrcholům filmu. Co se týče gamblování, ač ho titul snímku slibuje v hojné míře, dočkáme se tu od Man-Cheuka jen vrhání karet proti monitoru a několika osvědčených triků s výměnou karet či kostek. Mahjong se tu hraje jen několikrát a většinou je to buď příběhová vata nebo kulisa pro další gagy. Neštěstí ve hře, štěstí v boji... tak by se dalo směle parafrázovat, protože bojových scén je tu docela dost a i když choreografii Coreyho Yuena občas nemile zrazuje kamera, je na co koukat. Vždycky když Man-Cheuk přepne do wushu módu, stává se z něj bezcitný sekáček na maso a každý kdo má oči na správném místě, si musí povzdechnout nad tím, co by dokázal, kdyby dostal příležitost v nějakém velkém filmu. Toho kluka je pro čínské televizní seriály škoda. Až ho uvidíte ve finále (které je patřičně sugestivní a žene hodnocení filmu na konečnou sedmdesátku), kterak se nejdřív dobrovolně mrzačí a posléze vymlátí z Kena Lo duši, neubráníte se vzrušeným ovacím. Je rychlý, brutální a vynalézavý. Dokonalá konfigurace proti které jsou i Kenovy bleskurychlé nohy krátké, ale je to výhra těsně na body a její průběh je potěchou pro oči, tím spíš že souboj probíhá za velice přísných "triádských" pravidel a sebemenší chyba hlavního hrdiny znamená zlomené kosti nevinných přihlížejících. Příliš kruté? Ale o tom tenhle film je. Jeff Lau precizně zkombinoval scény, které vás dostanou do kolen s okamžiky při kterých budete odvracet oči. Je to netradiční postup a potřebuje pár minut na rozehrání, takže buďte kapku trpěliví a neodsuzujte film po první půlhodině, kdy se tváří přinejmenším nejistě. Odměnou vám budou příjemné chvíle, brilantně zahrané postavy a nějaké to akční inferno na závěr. A to se vyplatí... p.s. Jestli je Jeff Lau nějaký pseudonym Coreyho Yuena a Davida Laie (kteří jsou uváděni jinde), tak se jim omlouvám. Titulky filmu ale hovoří jasně. p.p.s. Ve finále má Josephine Siao krátký souboj se štaflemi, který vypadá až podezřele stejně jako Jackieho finty ve First Strike. Skoro bych se nebál říct, že jde o TYTÉŽ pohyby. Oba filmy vznikly ve stejném roce, takže nevím jak tuhle věc rozsoudit. Nějaké nápady? ;) 70%

Už první minuty zřejmě vystraší každého běžného diváka (musím se přiznat, že i já jsem doslova čuměl s otevřenou pusou) neboť příběh skáče ze stránky na stránku a nějaká návaznost či dodatečné vysvětlovačky do jeho arzenálu evidetně nepatří. Mečem proti lásce je zkrátka příběhová dekonstrukce v učebnicovém slova smyslu, šílený svět ála Swordsman se brzy zalidní podivínskými charaktery mezi kterými ční milostný trojúhelník - přitroublý bojovník Fei Wu, superbojovnice a jeptiška Yuen a specialistka na jedy a protijedy Ling Ching. Ani jeden z nich by vám ale nevysvětlit proč má příběh tak závratné tempo, navzdory tomu, že se v něm nic neděje (samozřejmě je tu motiv pomsty, ale ten by v jiném filmu vystačil tak na deset minut). Scenárista tu zkrátka vrší jednu situaci za druhou a starost o duševní zdraví publika nechává na režisérovi, však on si to nějak přebere. To je ovšem chyba, protože Poon Man Kit sice jakž takž zvládá rámovat zběsilou fantazii zkouřeného pisálka (díky jehož pomatené mysli najdeme ve filmu orgie na medu nebo lásku na jedu... jakkoliv to zní příjemně, doporučuji sledovat jen s odborným zdravotním personálem v dohledu), ale pod jeho rukama utíká naprosto nevyvážený a podivný film vyvolávající ve svých vrcholných okamžicích takřka dávivé reflexy. Navzdory vší kritice je ale možná dobře, že se do naší distribuce dostal právě Mečem proti lásce, který dokazuje, že podobně "švihlý" snímek, dílo vymykající se zaběhlým euroamerickým standardům, mohou natočit snad jen v Hongkongu. Mečem proti lásce není ani dobrý, ani špatný film, je jen příliš ujetý na to, aby ho běžný divák snesl. Ovšem pokud se na to cítíte (a chcete si užít české titulky s perlami jako "Dej mi pusu nebo tě prohodím stropem", popř. "Vysereš se z podoby"), máte ring volný (přežijete-li, pochlubte se s dojmy ;). Mečem proti lásce je k dostání na DVD s anglickým dabingem a českými titulky. 40%

"Překročíme plán o stodvacet procent", ozvalo se zřejmě jednoho dne mimořádně plodného roku 1993 z hongkongských filmových dílen a Michael Mak (Sex a zen) se rozjel do širých čínských lesů natočit, jako všichni tenkrát, svou vlastní vidinu wuxia filmů. V jeho Butterfly Sword se jede skutečně nadoraz a za celý film jsem nezaznamenal jedinou postavu, která by neuměla létat. V tomhle světě bojových umění, kdy mezi sebou bojují týmy Šťastného lesa a Sídla elit už nestačí jen zvládat pár forem s mečem a jedním skokem dosáhnout na kokosák. Ti nejlepší maníci píší kilometrové dopisy, během minuty dovedou srovnat se zemí hektar lesa a když na to přijde jsou ochotní i nechat se prostřelit skrz člověka. Michael Mak je sice dost velký úchyl, ale bojové scény jsou jednoznačně v zajetí Ching Siu-Tunga a přímo to z nich pryští. Ten člověk nikdy nedostane rozum a to je dobře... Ale zpátky na začátek, tedy k příběhu - na pozadí již zmíněného boje dvou týmů těch nejlepších bojovníků se odehrává osudový milostný čtyřúhelník. Meng Sing Wan (Tony Leung Chiu-Wai) je až po uši zamilovaný do Butterfly (totálně sexy Joey Wong), která je dcerou zesnulého velmistra mistrů a nechce bojová umění ani cítit. Proto se musí Meng Sing Wan maskovat jako prostáček neznalý čehokoliv, aby mohl jednou za čas se svojí kamarádkou Ko (Michelle Yeoh) vyrazit na přísně tajnou misi. A tady začínají problémy - Meng totiž s Ko vyrůstal a bere ji spíš jako sestru, zatímco ona je do něj beznadějně zamilovaná a ignoruje veškeré snahy dalšího bojovníka Yipa (Donnie Yen), který je pro změnu zabouchnutý do ní. Není to moc komplikované a i když Mak dělá v úvodu klasickou chybu a zahltí diváka postavami, díky známým tvářím se poměrně rychle zorientujete. Jenže děj se ne a ne nakopnout, Meng odjíždí, aby se tajně infiltroval do konkurenčního gangu, který vede mistr Suen (Elvis Tsui nosící celý film slušivé S/M helmy ;) a Ko mezitím rozjíždí svou hru na všechny strany. Do Suenova gangu nastrčí Mengovu kamarádku z dětství a na druhé straně se snaží tiše uklidit Butterfly z cesty. Její plány se bortí nejen díky hordám nepřátel nedbale roztroušených po filmu (ovšem díky za ně, protože co předvádí Siu-Tung v hromadných bitkách, např. v lese, popírá všechno co jste kdy viděli a to i přesto, že někteří z herců zas tak často meč v ruce nedrží), ale především kvůli Yipovi. Toho Donnie zahrál jako totálního smolaře a věčně opilého naivku, který sice většinou v bitvě utrží nějakou tu ránu, ale z jeho pohybů je nejvíc znát zkušenost a schopnosti profesionální bojové mašiny. Především díky němu a Joey Wong se vyplatí vydržet vlažnou první půlku, protože pak se film zhoupne do jakési předehry k finále (která je zejména díky této herecké dvojici a jejím dialogům snesitelná) a posléze už do samotného finále, opět dokazujícímu, že kdyby Siu-Tung natočil někdy film, v němž by ty svoje závěrečné 15-20 minutové orgie protáhnul na celovečerní stopáž, možná by to bylo i na Oscara. Poslední okamžiky Butterfly Sword kombinující rukavice Freddyho Kruegera, multifunkční rouno, míčové hry a lidské šípy, jsou z těch na které se vyplatí počkat, tím spíš že film má velmi přijatelných 86 minut. Takže výsledné skóre je nakonec kladné. Je tu sice spousta "kdyby" (vztahujících se především k postavám Menga a Ko a koneckonců i k hereckým výkonům Tonyho Leunga a Michelle Yeoh) a atmosféru tu drží pohromadě spíše náhlé akční exploze než propracovaný příběh, ale kolem dokola je to příjemný hongkongský nadprůměr, který minimálně zachrání deštivé odpoledne. 60%

Jackie si to zas pěkně podělal. Jeho Medallion provázely desítky záporných ohlasů a tak jsem byl upřímně zvědav, kam až může režisér Gordon Chan při upravování filmu pro americký trh zajít. Příběh o Eddie Yangovi (Jackie), členovi hongkongského policejního sboru, který se společně s Interpolem dostane na stopu padoucha Snakeheada (Julian Sands), aby odhalil jeho plán na ovládnutí světa, je útrpným mixem starších hongkongských filmů (abych nešel daleko) jako Princ Slunce nebo Modrý krystal. Máme tu malého "vyvoleného", jenž má ve své moci rozkládací medailonek propůjčující držiteli nadpřirozené schopnosti a taky nesmrtelnost (to jen v případě, že vyvolený a osoba postižená schopnostmi vlastní obě půlky medailonu). Snakehead a jeho dobře vycvičené komando, jde samozřejmě přes mrtvoly, ale Eddie je borec a navíc ho choreograf Sammo Hung obdařil trochu jinými schopnostmi, než bychom u "standardního Jackieho" čekali. Hlavní hrdina tak bojuje jako Jet Li (především v momentech, kdy mu není vidět do tváře, což je vtipne řešeno tu potápěčským oblekem, tu rychlým střihem), skáče jako hrdinové Tygra a Draka (dráty se tu vůbec nemaskují, hrdinové prostě skáčou vysoko) a i jako normální člověk je schopen své pohyby dvakrát zrychlit (pamatujete si tu prolézačku přes vysoká vrataz traileru? je ve filmu beze změny). Je to podivné, ale docela dobře se na to kouká, jen škoda, že jakákoliv akční scéna (je jich tu... no asi pět) netrvá déle jako čtyřicet vteřin (kdo umí počítat, tomu vychází, že samotné akci je ve filmu věnováno něco málo přes tři minuty ;). Zbytek je rutinně natočená vata (Gordon kameru nedrží v ruce poprvé a tentokrát se naštěstí vystříhal všech excesů), která však ubližuje příliš mnoho věcí. Dialogy jsou otřesné a veškeré vtipy mi vykouzlily na tváři jen dokonalý údiv. Možná nechápu britský humor, ale Lee Evanse (který je ve filmu situován jako divoký klon Jamese Bonda a inspektora Clouseaua) alias "nového Mr. Beana" jsem začal nesnášet během deseti minut. Ten člověk nemá smysl pro humor, pohyb ani načasování a kdykoliv se objeví na scéně, začne systematicky likvidovat výkony ostatních. Ono to není až tak těžké, protože Claire Forlani se pořád jenom směje (naprosto pitomě, nechápu jestli se nestihla během natáčení vzpamatovat z výše honoráře nebo co? Raději přestanu vtipkovat ;) a Jackiemu to nesluší ani s dlouhou kšticí, ani se standardním sestřihem. Možná kdyby se ve filmu alespoň jednou usmál. Jenže když odehráváte rozhovory o teplých policajtech nebo jste nuceni spolupracovat s ženskou, která se pořád přiblble směje a navíc neumí naznačit facku, asi by vás smích přešel. Možná... Pod scénářem je podepsáno asi sedm lidí (včetně Beye Logana) a zpráskat by zasloužili všichni. Vývoj příběhu ve stylu Padouch unese dítě - Eddie zachrání dítě - Dítě zachrání Eddieho - Padouch unese dítě - Eddie zachrání dítě... je proložen snad jen jedinou zajímavostí. Eddie Yang, hlavní hrdina filmu, v půlce umře. Docela překvapení (rozhodně ne pro někoho, kdo viděl trailer nebo četl jen jedinou informaci o filmu), které film párkrát protočí kolem své osy a definitivně z něj udělá druhé Tuxedo. Eddie se totiž po svém znovuzrození stane nesmrtelným a navíc je rychlejší a silnější. Škoda že podobný upgrade nepostihl také scénář, protože jediné čeho se po změně dočkáme je pár nechutných zrychlovaček a avantgardních drátů při kterých Eddie likviduje nábytek, protivníky a nakonec i středověký hrad. Ani klasického finále se tentokrát nedočkáme, tedy pokud vám nestačí přetrikovaná bitva s Julianem Sandsem (který se pro jistotu také nechal předělat na Supermana), v níž ani ti nejbystřejší nic neuvidí. No možná taky proto, že celý závěrečný souboj za Sandse oddubloval Reuben Langdon. Takže zase nic. Když nad tím tak přemýšlím, docela by mě zajímalo kam se podělo těch 35 miliónů z rozpočtu (triky nevypadají špatně, ale i v některých asijských filmech najdete mnohem lepší CGIčko za mnohem míň peněz) a co vlastně dělal na place Sammo Hung (té akce je tu vážně sotva co by se za nehet vešlo). Gordon Chan prohlásil, že musel pro potřeby amerického trhu (tyhle potřeby uslyšíte už od prvních minut, hudba až příliš agresivní a místy dost podivně vybraná) vystříhat celých 20 minut. Obratem mu děkuji (i když bych to před shlédnutím asi neřekl), protože 88 minut je víc než dost. Gordon si navíc určitě myslel, že trikaři udělají špinavou práci za něj, takže část před Eddieho změnou by se nejlépe dala přirovnat k slabším americkým televizárnám a ta část po změně zas k neuřízeným trikovým úchylárnám. Tuxedo nebo Twins Effect jsou po ruce a přirovnání k jejich chybám se přímo nabízí. Sám Jackie si byl vědom, že Medallion nebude to právé ořechové a na poslední chvíli chtěl prosadit alespoň v Asii promítání prodloužené, nesestříhané verze. Osobně si myslím, že by to ničemu nepomohlo (leda by v té verzi byly samé bitky a to by musely být kapku lepší než ty, co ve filmu zůstaly) a po Tuxedu je to další veleskok špatným směrem. Doufám, že Jackie si své prohlášení "Stop trikovým filmům" vezme k srdci. Recenze jako tahle by ho snad mohla přesvědčit ;). Už asi není co dodat, Medallion je ukázkovým příkladem toho, jak se filmy natáčet nemají. Není to jen o tom, že tu nenajdete žádné chanovské souboje nebo humor (tyhle propriety jsou tu poskládány z úplně jiných filmů a je vidět, že to Jackiemu příliš nesedí), ale snímek selhává i v partiích, které Jackieho výkon (ať už fyzický nebo herecký) nijak neovlivňuje. Ostatní herci jsou úplně mimo, scénář je ohavný a Gordon Chan to prostě vzdal ve stylu "však ono to nějak dopadne". Dopadlo to a doufám, že ten tvrdý náraz si bude většina zainteresovaných pamatovat. p.s. I ty outtaky jsou hrozně nudný. Alespoň že Jackie do filmu poschovával pár čestných roliček (Edison Chen, Nicolas Tse, Christy Chung), ale pochybuji že mu za to ti herci po premiéře poděkovali ;). 40%

City Hunter je adaptací japonského comicsu o svérázném detektivovi Ryu Saebovi, kterého ve filmu ztvárnil Jackie Chan... nevím zda je comicsová předloha šílená (i když japonci jsou schopní všeho ;), ale film je rozhodně to nejpodivnější na co můžete v Chanově filmografii narazit. Ryu (Jackie) získal další případ a vydává se hledat dceru japonského tiskového magnáta. Ta před ním uteče na luxusní zaoceánský parník plný milionářů, který se zrovna chystají přepadnout teroristé pod vedením Richarda Nortona. Příběh je ale to poslední o co v téhle bláznivé akční jízdě jde... Nevím jak tenhle film popsat, ale je to něco mezi komediálním úletem a naprostou parodií... Na každém kroku je nějaká narážka nebo vtipná (popř. k absurditě dovedená) situace, pokud se rovnou nebudete smát na celé kolo, garantuji vám, že po dobu sledování filmu budete mít ve tváři minimálně lehký úsměv. V kulometné záplavě humoru se neztratí ani kvalitní akční scény (s poměrně působivými parodiemi Street Fightera (ta je obzvlášť šílená) a "Game of Death"), Gary Daniels a konečně i Richard Norton ukáží, že nejsou žádná ořezávátka. Máte odvahu vydat se na ultra rychlou jízdu, která vás během 95 minut proveze světem ve kterém není nic bráno vážně? Vydrží vaše bránice hodinku a půl intenzivní masáže? Chcete Jackieho v nejlepší formě ve fantastických akčních scénách? Pokud jste řekli třikrát ano, neváhejte a City Huntera si nějak opatřete. Je to sice velká ulítlost, ale určitě se vám bude líbit. 80%

Máte rádi mimořádně šílené filmy ozdobené kvalitní akcí a zhusta osázené hvězdami? My Lucky Stars tohle všechno nabízí v japonském stylu, s několika překvápky a pořádným akčním nálevem v závěru. Z filmu je cítit snaha zaútočit i na japonské fanoušky (tenhle trh chtěl Jackie vždycky ovládnout), ale i když je na obalu jméno Jackie Chan napsáno největším písmem, ve filmu si ho moc neužije. Spolu s Yuenem Biaoem hraje dvojici elitních hongkongských detektivů, která se snaží dopadnout zloděje šperků... Při honičce v zábavním parku jsou ale napadeni gangem ninjů a Biao je unesen. Jackie (ve filmu se jmenuje Ka-Kui, tedy stejně jako jeho postava v Police Story. Pro japonské fanoušky se však vžilo jméno "Muscles") je sám v cizí zemi a bude potřebovat vydatnou pomoc, kontaktuje tedy svého nadřízeného a pošle ho pro přítele z dětství, Kidstuffa (Sammo Hung). Ten ani neví, že pomáhá Ka-Kuiovi (se kterým se nemá moc v lásce), ale je vděčný policii za předčasné propuštění z vězení. Pro záchrannou misi sežene další čtyři potulné živly (Richard Ng, Eric Tsang, Charlie Chin, Fung Shui-Fan) a spolu s pohlednou inspektorkou Poison Ivy (Sibelle Hu) vyráží do Japonska... Ačkoliv je film součástí série "Tří bratrů", Biao a Jackie jsou tu tentokrát spíš pro dotvoření atmosféry (Biao je na plátně všehovšudy tři minuty, z toho tak minutu bojuje) a veškerou smetanu slízne Sammovo elitní komando, které je zdrojem nekonečné hory gagů. Eric Tsang sice do scénáře vepsal pár omšelých vtípků, ale jejich provedení vám vyrazí dech. Jak by taky ne, když jsou realizovány hongkongskou komediální elitou a jištěny akčními scénami. Těch je sice pomálu, ale kdykoliv se objeví Jackie v záběru, akční křivka letí prudce vzhůru a neklesá, dokud není poslední záporák bradou vzhůru (v jejich řadách se krom známých tváří objeví i pohledná kulturistka Michiko Nishiwaki a malé cameo si střihnul i slavný Bolo Yeung). Výsledek je možná moc svérázný i pro Japonce, ale scény jako "hromadná přepadovka za učelem muchlovačky", "objednávání jídla v japonské restauraci" nebo "Jackieho procházka Muzeem hrůzy" vás připoutají k obrazovce silou tunového magnetu. A to jsem se nezmínil o umění telepatie a telekineze, které Richard Ng ve filmu ovládá s děsivou spolehlivostí. Je toho zkrátka moc a My Lucky Stars vám vyřízne do obličeje široký úsměv, se kterým hrávě zapomenete, že je to celé jen obrovská ptákovinka bez hlubšího smyslu. Ostatně, kdo by ho potřeboval, když má k dispozici dávku humoru, která vystačí na celé roční období ;). 60%

Miliónový expres je z těch filmů, které vypadají jako sen a mohou se snadno překlopit v noční můru. Je zatraceně tenká hranice mezi dobrým úmyslem a promarněnou šancí natočit úžasnou komedií. Sammo Hung balancuje přesně na tom kousku, který leží mezi pýchou a pádem. Jeho ambiciózní pokus sebrat všechny možné hongkongské hvězdy (najdete tu elitu osmdesátých let, chybí jen Jackie Chan (točil tenkrát Armour of God a zkrátka nestíhal), Jet Li a Chow Yun-Fat (ti nebyli v té době příliš známí)). Příběh ve kterém se prolínají velké plány bývalého recidivisty Fong-Tina (Sammo Hung), vlak naplněný nejvyšší honorací a tajný převoz ještě tajnější mapy o kterou má zájem jak čínská, tak japonská vláda, je jen naoko složitě zosnovanou sítí, do které Sammo chytá nejrůznější gagy. A je jich požehnaně, protože osazenstvo vlaku je vskutku vybranou klientelou, najdeme tu Wong Kei-Yinga se synem Fei-Hungem (jejich tunelové sekvence s konkurenčním mistrem Sekem a jeho synem patří k vrcholům), tři japonské samuraje (Yukari Oshima, Yasuaki Kurata, Hwang Jang Lee) nebo chronicky nevěrného manžílka (dokonalý Richard Ng). Ve vesnici, u které vlak za mírného příčinění Fong-Tina ztroskotá (aby pasažéři svými peněženkami pomohli rozjet ekonomický třesk ;), pak najdete policisty a požárníky, kteří vám budou zatraceně povědomí - Yuen Biao, Yuen Wah, Lam Ching-Ying, Wu Ma. Když dodám, že nakonec přiběhnou i typicky westernoví banditi (Richard Norton, Cynthia Rothrock, Dick Wei), je výčet hvězd úctyhodný, ale zdaleka ne kompletní. Všeho moc ale škodí a Miliónový expres odhaluje chybičky už ve vlažnějším úvodu, jehož tempo je zachráněno jen smrští postupně se objevivších hvězd a hvězdiček. Nikdo sice (až na Sammo Hunga a Yuena Biaoa) nedostane šanci zazářit (i když takový Richard Ng se snaží seč může), ale vyloudit vám úsměv na tváři se většině zúčastněných podaří. Navíc Sammo v druhé půli konečně pochopí, že vaří z vody a trochu přišlápne situační gagy, následují schovávačky v pokojích, solidní kaskadérské kousky (které jsou použity v naprosto "civilních" situacích, což vzbuzuje dojem lehké parodie) a samozřejmě dojde řeč i na bojové scény. Divák sice tohle všechno dostává pečlivě rozemleté na minigagy a tisíce hvězd, ale pokud má alespoň základní xichtoznalosti a za zády se mu v poličce hřeje alespoň pár hongkongských komedií, při závěrečných titulkách bude muset nad tímhle experimentíkem plným celebrit uznale pokývat hlavou. Miliónový expres není vhodný pro ty, kdo s hongkongskými filmy začínají a neznají jejich zvrácenou poetiku. Navíc pokud vám dělá problémy rozeznat Jackieho Chana od Jet Liho a neznáte alespoň zběžně ty méně zářivé hongkongské herce, ztrátí ve vašich očích většina situací svůj lesk. To napovídá, že Sammova komedie je trochu úzce zaměřená a potěší jen partičku vyvolených, ale pokud do ní patříte, neváhejte ani minutu. 60%

V hongkongské kinematografii už jsem prosurfoval řadou žánrů a narazil na spoustu podivností, takže umím odpouštět. Vybledlé dialogy se dají ošéfovat výbornou choreografií, slabší herecké výkony zas dovedou zakrýt žalostné triky. Občas ale člověk narazí na degeneráta, který svou existenci obhájit nedokáže - Millenium Dragon patří do téhle skupiny a pokud chcete ušetřit čas, který byste jinak věnovali této recenzi, dovolím si vám trochu neprofesionálně prozradit hned na začátku, že takovou kravinu jsem už hodně dlouho neviděl. Film začíná v mongolské poušti, ale jakékoliv historické choutky vyvolané komparsem pobíhajícím na koních se ztrácí, když se za první dunou objeví autobus. Následuje vyvražďovačka filmového štábu a představení hlavního záporáka (Chin Siu-Ho s dlouhými vlasy... sluší mu to, ale to je tak všechno) - to jsou jediné okamžiky, ve kterých se budete jakž takž orientovat a pochopíte, že záporák má hezkou milenku a žárlivou sestru. Zároveň má zálusk na počítačový čip od ruského obchodníka, který za velké peníze odkoupí Korejci. Děj se tak přesouvá do Moskvy (která je prezentována haldou evropských statistů v pozadí a špiónskými záběry, zřejmě ukradenými z turistických videoprůvodců ;). Potkáváme hrdiny naše filmu dva flákače, z nichž jednoho hraje Yuen Biao, velkohubě propagovaný na obalu DVD. Biao naštěstí brzy pochopil, že v tomhle filmu ho nikdo nepotřebuje a po první menší bitce vyletěl do vzduchu a už se nevrátil (on se tedy vrátí, protože zhruba v půlce filmu se všechno obrátí naruby a některé mrtvoly oživnou, ale to bych vám asi prozrazovat neměl. Na druhou stranu, alespoň se máte na co těšit, protože tenhle dějový zvrat je podán obzvlášť amatérsky a dělá ze stupidního akčňáku "seriózní" bondovku ;))). Philip Ko není špatný herec, ale s režií se nikdy neměl pouštět do křížku. To že se pokusil natočit vážně se tvářící kriminálku o souboji tajných služeb sice není trestuhodné, ale způsob kterým na sebe vrší scény vás zaručeně přivede do blázince - postavy jednají impulzivně a naprosto nelogicky, stávají se jim věci o kterých nevíte PROČ se staly a vrcholem je rande sekvence, kdy Ko stříhá do sebe dvě rande, každé se stejnou dívkou, ale jiným nápadníkem. V tu chvíli se vám hlava roztočí jako rotor u vrtule a vše je ztraceno. Film nemá soudržnost ani v úseku deseti minut a i když jsem si některé pasáže pustil dvakrát, stejně jsem nechápal. Ze všeho nejhorší jsou ale herci... Biao je ve filmu všeho všudy půl hodiny a i po tu dobu sám sobě dělá ostudu (především v akčních scénách, které by hůře nezvládl snad ani Martin Tomsa. Ale v tomhle ohledu padá všechna vina na choreografa a režiséra, protože Biao zas takovej lempl není, ani na stará kolena), jeho dva kolegové (Číňan a Korejec) jsou si docela podobní, nejen fyzicky ale i tím, že jsou oba jsou nevýrazní až hanba. Herečky jsou tu na okrasu, aby měli chlapi co balit a pokud se snad pokusí o něco víc (variace na Yukari Oshimu) vyzní to hloupě, ne-li rovnou komicky. Film bohužel není tak špatný, abyste u něho řvali smíchy a to i přesto, že se Philip Ko hodně snažil. Děj se sice odehrává v Rusku a Mongolsku, ale krom pouště a několika interiérů (které podezřívám z toho, že se všechny ukrývají v jednom domě, což způsobuje další scenáristické křeče ve snaze vyhnout se již známým místnostem ;) nám toho Ko příliš nenabídne. Pravé orgie si však vychutnají vytrvalci v ohlušujícím finále. Dvojice hrdinů nejdřív pistolkami postřílí asi padesát Mongolů, načež přijede Biao a donutí je, aby se vzdali. Chin Siu-Ho a jeho sestra ujíždějí na koních a diváka určitě překvapí jejich výbava. Sestra má na sobě asi dvacet kilo dynamitu (čistě pro případ, že by musela zemřít svázaná se svým protivníkem. S takovými věcmi se přece počítá), Chin Siu-Ho zas sebou veze rovnou dva meče. Přeci nenechá svého nepřítele bojovat holýma rukama. Největší masakr je pak úplný konec - když se proti sobě ti tři a Siu-Ho postaví, člověk doufá, že režisér konečně dostal rozum a bude nějaká akce. Ale houby, Siu-Hoa zlikviduje boží moc. Nevídané. Popravdě nevěřím, že by s podobným námětem (a koneckonců i obsazením) udělal sebelepší režisér nějaký trhák a lituji Biaoa, že musel na sklonku devadesátých let takovou hrůzu vzít. Díky Koově bezpohlavnímu zpracování snímek vypadá jako tchajwanská produkce z osmdesátých let ve které zapomněli dodělat vizuální efekty, ale ani tahle přítěž nedokáže snímek hodit do té vděčné sorty filmů, které začínají být při skupinových projekcích nechtěně zábavné. Millenium Dragon je prostě jen nudným a trapným důkazem, že i v Hong Kongu mají snímky kvalitou odpovídající našim Kameňákům nebo Waterloo po česku. Od první do poslední minuty jsem se proklínal, ale práce je práce. Osobně nevěřím tomu, že by tohle někdo ukoukal do konce na jeden zátah. Pokud se to někomu povede, napište mi, ať vím, že jsem netrpěl sám. ;) 20%