Rarity_MLP

Michal pracuje jako skladník ve velikém skladě. A aby mu nebylo smutno, spíchl si jednoho dne Bafíka - podivného tvora s tělem z pružiny, zaječími zuby a izolepovou hlavou, inu obsah každé popelnice je možné recyklovat a znovu přetvořit. A to víte, že s takovým brigádníkem, jehož inteligence končí víkem lepenkové krabice, se hned lépe pracuje. Michal má najednout s kým probírat důležité chlapské rozhovory, třeba že je "A" jako auto, "Ť" jako ťululum nebo "B" jako Bafík, přičemž k zapamatování těchto mouder vždy napíše počáteční písmenko pomocí barevné izolepy na náhodně stojící stěnu krabic. Jak už to ale ve světě plném internetů, Bruselů a Ábécédé pružin bývá, přes veškerou legraci nezbývá čas na práci. Ke konci každé epizody tedy Michala a jeho krabicového kolegu překvapí alarm upozorňující na příjezd divákovi neznámého závozníka s Avií Furgon, který ze skladu rozváží velice cenné a žádané Made in China hračky. A to je najednou mela a podívaká k popukání, jelikož Michal celý pracovní den promrhal čmáráním po krabicích a jejich následným otevíráním, zatímco na práci kašlal a venku čekající závozník již samou netrpělivostí vykouřil druhou krabičku Camelek.

Britannic, inu co k tomu dodat... Snad jedině, že exisovala i třetí sestra, Olympic, a že ani jedna z nich neměla tak výrazný osud jako Titanic. Nápad na zfilmování posledních okamžiků HMHS Britannic by byl z historického hlediska jistě zajímavý, nicméně pro běžného diváka natáhnout poslední plavbu takto obecně zcela nezajímavé lodi na bezmála dvě hodiny, bylo naprosto zbytečným a trapným počinem. O to více to každému dojde, pokud již dříve viděl legendární Titanic, se kterým se tento snímek snaží ze všech sil držet krok, ale rozpočet (exteriéry lodě jako z PC hry) a ani samotné historické dějství tomu nepřejí. Zkrátka, mohlo se jednat o dobrý výpravný historický film, nicméně vzít nápad a prakticky i celé dějství z Titanicu, to celé přesunout do Egejského moře a místo ledovce dát torpédo, to se vážně nepovedlo.

Můj nejoblíbenější snímek z řad Četníků a můj druhý nejoblíbenější film s Louis de Funésem. Vrací mne do doby kdy Francie byla Francií, kdy zesměšňování policie bylo legrační, nikoliv trapné, kdy i scifi bylo možné pojmout jako skutečnou celovečerní legraci a kdy žil jeden z největších velikánů filmového plátna.

Ač jsem tento seriál sledoval ve věku pro mne určeném, moc mě teda nebavil. On by ani nebyl tak špatný, ale děj je příliš roztahaný a v jednotlivých dílech se prakticky nic zajímavého nedělo. Mít maximálně 30 epizod, jistě by byl přijatelnější. Jediné, proč jsem vydržel celou první řadu, byla modrá Škoda 120, kterou jezdil otec hlavního hrdiny/psa.

Naprosto zbytečný pořad plnící funkci jakési trafiky pro jistou celebritu, o níž však jaksi nikdo nikdy neslyšel. Opravdu netuším, pro kterou skupinu diváků je tento brak určen, zda-li pro předškolní děti, mentálně zaostalé jedince nebo lidi se zručností končící utržením papíru. Sorry jako, ale nápady typu výroba kuželek z pet lahví a podobné blbinky, patří spíše do Kouzelné školky, než do pořadu určeného primárně dospělému divákovi.

Graficky velice povedný film, letouny odpovídají reálným předlohám a je zde i něco málo děje. Nicméně každému kdo viděl legendární Auta musí být jasné, že film je jakousi jejich odvozeninou. Zápletka se opět točí okolo světového závodu, tentokráte pochopitelně leteckým, kdy je všem dopředu jasné, jak bude závod probíhat a kdo nakonec zvítězí. Postavy jsou až nápadně podobné Autům a je jasné, co od nich může divák čekat. Nicméně se stále jedná o příjemné a mile zpracované dílko, které si rozhodně zaslouží dobré hodnocení.

Tento chabý pokus studia zhulených pomatenců žijících jako staří mládenci u maminky, odborně nazývaného The Asylum, je teda silné kafe. Film, či co to vlastně je, je plný jak historických, tak zcela logických chyb. Kde jinde je možné zahlédnout dva historiky čerpající veškerá moudra z knihy "Dějiny druhé světové války" koupené za pár dolarů kdesi v letištním krámku a disponující nadlidskou schopností určení polohy v noci a v několika kilometrech nad zemí letícího letounu, pouze podle bombardování jistého města a vlnící se řeky? Odpověd zní - jedině ve filmu Let 42. Dále bych rád opozornil, že za letu cca 700 km/h a v přetlakované kabině není možné otevřít dveře, natož z nich bezpečně a s pomocí narychlo vyrobeného padáku vyhodit hrdinným UK vojskům velice důležitou část palubního radaru. O demontáži radaru zaměrně pomlčuji, však na co odborný letištní personál, pche, takhle primitivní zařízení je schopen vymontovat za letu pouhým šroubovákem kdejaký vesnický hejhula. Na závěr další technická poznámka - ta paní, která byla po dvoustém zásahu 30 mm leteckým kanonem MK 108 (ano, je to ten kanon který na dvě rány krájel americké opancéřované bombardéry) vytrhnuta i se sedadlem a dírou o velikosti Rudého náměstí opustila letoun a zmizela kdesi v noci války alternativní historie, zřejmě nikoho nezajímala.

Velice hloupý pseudoseriál pro děti, vhodný tak maximálně pro malé vygumované Američánky. Není zde nic co by mělo malého diváka naučit něčemu novému, poučit jej, přivést k zamyšlení se, nebo alespoň pobavit. Mickey Mouse a ostatně všechny postavy jsou zřejmě bývalými chovanci psychiatrické léčebny, jelikož tak velká míra sebezapření vlastního mozku se prostě nemůže u zdravého člověka/myši/psa/kachny vyvinout. Děj je samozřejmě minimální, většinou točící se okolo banality např. ztraceného hrníčku, který se postavy snaží řešit naprosto nesmyslným a zdlouhavým způsobem. Zakončení každého dílu poté probíhá retardovaným tanečkem a ukrytím celého Klubíku pod zem. Po grafické stránce se jedná o ubohost, takže ani zde nehledejte něco pěkného. Hodnotím jednou hvězdou, protože ačkoliv se jednoznačně jedná o odpad, přeci jen trocha té zábavy se dá najít, pokud pořad sjedujete se svými kamarády tak po šestém pivu.

Po shlédnutí jákesi modifikace této žumpy, Nebezpečné vztahy live, jejichž smysl a rozdíl mezi klasickým škvárem Nebezpečné vztahy mi jaksi unikl, se ani já neubráním písemnému hodnocení. Nejprve je však nutné podívat se na celou věc s jistým odstupem, tisíc padesát osm světelných let je dostačující vzdáleností, abychom pochopili, do jak pochmurného světa plného lží, nenávistí, podvodů, internetů a koblihářů se toto dílo narodilo. Doba je zlá a stejně krutá je i konkurence, a to dokonce i na vlastní půdě, tedy na TV Barrandov. V prvé řadě zde máme Soudkyni Barbaru, Soudce Alexandra a Nejvyšší soud, inu všechno vzdělané mudrce rozdávající pokuty v řádu pěti tisíc korun československých a snažící se vychovat z běžného diváka zkušenného a znalého právníka. Poté zde máme jistou přehřátou Cibuli, která v nezkrotné pýše a mnohdy i za mrzký peníz nasadila těžký kalibr v podobě štědrými cenami oplývajícího Roztoč to!, životními moudry překypující České tajenky a úchylně-špionážního veledíla Můžu dál?. Poté zde máme souhvězdí spíše neškodných, ale trapností stále velmi nabušených pořadů, provozovaných v rámci rady vzájemné hop-do-postelové pomoci, kde se za nejvýznamnější její počin považuje pseudoseriózní Exkluziv Kateřiny Brožové. Životem v takto globalizované a kapitálem ovládané společnosti, kde i lejno vašeho psa je s pýchou prohlašováno za lejno jiného psa, se i zde najde laciná kopie laciné kopie, Život na houpačce. Pořadem provázející a motýlkem na krku hypnotizující trávicí soustavu je jistý úderník soudruh Jagelka, který poháněn vidinou lesknoucího se groše vykrádá i tak již vykradené Nebezpečné vztahy. Moderátor Herr Musil to nemá lehké, až ve zralém věku objevil smysl života, respektive smysl soužití s mladým svazákem, rozjel hvězdnou kariéru v nekonečném seriálu a stal se jakousi ikonou trapností tvorby překypující televize. Neméně lehké to nemají ani Nebezpečné vztahy a jejich pozdější reinkarnace, tedy mnou výše zmíněné Nebezpečné vztahy live, a mnou díky Bohu nezmíněné Jak to dopadlo. Trapnost a primitivnost konkurence s hrdostí sovětského tanku valícího se berlínskými ulicemi, dohánějí předem sehranými emotivními scénami, publikem které jsou schopni plně nahradit i papundekloví panáci, herci posbíranými z náhodných kolemjdoucích na ulici před studiem (tradice TV Barrandov sahající do před Noemovské éry) a slzy překypujícím moderátorem, který se však s moudrostí krále Šalamouna a neomylně střílejícího křižníku Potěmkina vždy rozhoduje podle předem sepsaného a s vervou nastudovaného scénáře.

Stručně řečeno, jedná se o dobrý film, který byť zaměřen na události druhé světové války, zejména onoho útoku na tichomořskou námořní základnu Spojených států na Havaji, zcela jistě navodí romantickou atmosféru i pro večer určený ke sledování filmů s přítelkyní. Na své si přijdou i starší děti, film totiž, až na pár vyjímek, postrádá skutečně kruté scény (topící se lidé na USS Arizona nejsou nic v porovnání s invazní pláží filmu Zachraňte vojína Rayena), je plný explozí a destrukce velkých objektů a v neposlední řadě u mnoha dětí, zejména chlapců, může probudit zájem o historii. V žádném případě se však nejedná o snímek určený dětem třetí třídy základní školy, na to je nutné myslet. Na druhou stranu je však film plný historických chyb, které každého skutečného WWII fandu urazí nebo rozpálí do běla. Mám na mysli - zelená A6M (roku 1941 létala bílá), přesilový souboj A6M se dvěma P-40 je naprosto nerealistický (bez ohledu na početní převahu mělo A6M v malých váškách navrch, a to nezohledňuji výcvik a bojové zkušennosti japonských námořních pilotů), část odehrávající se v Bitvě o Británii je též podivně zpracovaná.