Rarity_MLP

Velice povedený snímek, který v mém osobním životě zanechal velikou stopu. Teď opravdu nemám na mysli milostné scény Jacka a Rose, které je možné vidět v každém lacinějším filmu, ale ta neuvěřitelně, až maniakálně, propracovaná historická přesnost. Jedná se o jeden z mála filmů, kde doslova každý komparzista hraje historickou postavu se skutečným jménem, kde je skutečně brán velký zřetel na eliminaci věcí mladších roku 1912, kde každý objekt na Titanicu má své historické místo - počínaje každým krokem důstojníků na můstku který se jen dalo z historické rešerše zjistit, konče poslední vázou v koutě jídelny první třídy. Celý snímek podkresluje vynikající hudba Jamese Hornera, která diváka doslova vnese do emocí hlavních hrdinů (tím opět nemyslím pouze Jacka a Rose). Jednoznačně se jedná o nejlepší historický film všech dob, scénu "Ledovec před námi!" jsem viděl snad tisíckrát.

Stručně řečeno, jedná se o dobrý film, který byť zaměřen na události druhé světové války, zejména onoho útoku na tichomořskou námořní základnu Spojených států na Havaji, zcela jistě navodí romantickou atmosféru i pro večer určený ke sledování filmů s přítelkyní. Na své si přijdou i starší děti, film totiž, až na pár vyjímek, postrádá skutečně kruté scény (topící se lidé na USS Arizona nejsou nic v porovnání s invazní pláží filmu Zachraňte vojína Rayena), je plný explozí a destrukce velkých objektů a v neposlední řadě u mnoha dětí, zejména chlapců, může probudit zájem o historii. V žádném případě se však nejedná o snímek určený dětem třetí třídy základní školy, na to je nutné myslet. Na druhou stranu je však film plný historických chyb, které každého skutečného WWII fandu urazí nebo rozpálí do běla. Mám na mysli - zelená A6M (roku 1941 létala bílá), přesilový souboj A6M se dvěma P-40 je naprosto nerealistický (bez ohledu na početní převahu mělo A6M v malých váškách navrch, a to nezohledňuji výcvik a bojové zkušennosti japonských námořních pilotů), část odehrávající se v Bitvě o Británii je též podivně zpracovaná.

Po shlédnutí jákesi modifikace této žumpy, Nebezpečné vztahy live, jejichž smysl a rozdíl mezi klasickým škvárem Nebezpečné vztahy mi jaksi unikl, se ani já neubráním písemnému hodnocení. Nejprve je však nutné podívat se na celou věc s jistým odstupem, tisíc padesát osm světelných let je dostačující vzdáleností, abychom pochopili, do jak pochmurného světa plného lží, nenávistí, podvodů, internetů a koblihářů se toto dílo narodilo. Doba je zlá a stejně krutá je i konkurence, a to dokonce i na vlastní půdě, tedy na TV Barrandov. V prvé řadě zde máme Soudkyni Barbaru, Soudce Alexandra a Nejvyšší soud, inu všechno vzdělané mudrce rozdávající pokuty v řádu pěti tisíc korun československých a snažící se vychovat z běžného diváka zkušenného a znalého právníka. Poté zde máme jistou přehřátou Cibuli, která v nezkrotné pýše a mnohdy i za mrzký peníz nasadila těžký kalibr v podobě štědrými cenami oplývajícího Roztoč to!, životními moudry překypující České tajenky a úchylně-špionážního veledíla Můžu dál?. Poté zde máme souhvězdí spíše neškodných, ale trapností stále velmi nabušených pořadů, provozovaných v rámci rady vzájemné hop-do-postelové pomoci, kde se za nejvýznamnější její počin považuje pseudoseriózní Exkluziv Kateřiny Brožové. Životem v takto globalizované a kapitálem ovládané společnosti, kde i lejno vašeho psa je s pýchou prohlašováno za lejno jiného psa, se i zde najde laciná kopie laciné kopie, Život na houpačce. Pořadem provázející a motýlkem na krku hypnotizující trávicí soustavu je jistý úderník soudruh Jagelka, který poháněn vidinou lesknoucího se groše vykrádá i tak již vykradené Nebezpečné vztahy. Moderátor Herr Musil to nemá lehké, až ve zralém věku objevil smysl života, respektive smysl soužití s mladým svazákem, rozjel hvězdnou kariéru v nekonečném seriálu a stal se jakousi ikonou trapností tvorby překypující televize. Neméně lehké to nemají ani Nebezpečné vztahy a jejich pozdější reinkarnace, tedy mnou výše zmíněné Nebezpečné vztahy live, a mnou díky Bohu nezmíněné Jak to dopadlo. Trapnost a primitivnost konkurence s hrdostí sovětského tanku valícího se berlínskými ulicemi, dohánějí předem sehranými emotivními scénami, publikem které jsou schopni plně nahradit i papundekloví panáci, herci posbíranými z náhodných kolemjdoucích na ulici před studiem (tradice TV Barrandov sahající do před Noemovské éry) a slzy překypujícím moderátorem, který se však s moudrostí krále Šalamouna a neomylně střílejícího křižníku Potěmkina vždy rozhoduje podle předem sepsaného a s vervou nastudovaného scénáře.

Velice hloupý pseudoseriál pro děti, vhodný tak maximálně pro malé vygumované Američánky. Není zde nic co by mělo malého diváka naučit něčemu novému, poučit jej, přivést k zamyšlení se, nebo alespoň pobavit. Mickey Mouse a ostatně všechny postavy jsou zřejmě bývalými chovanci psychiatrické léčebny, jelikož tak velká míra sebezapření vlastního mozku se prostě nemůže u zdravého člověka/myši/psa/kachny vyvinout. Děj je samozřejmě minimální, většinou točící se okolo banality např. ztraceného hrníčku, který se postavy snaží řešit naprosto nesmyslným a zdlouhavým způsobem. Zakončení každého dílu poté probíhá retardovaným tanečkem a ukrytím celého Klubíku pod zem. Po grafické stránce se jedná o ubohost, takže ani zde nehledejte něco pěkného. Hodnotím jednou hvězdou, protože ačkoliv se jednoznačně jedná o odpad, přeci jen trocha té zábavy se dá najít, pokud pořad sjedujete se svými kamarády tak po šestém pivu.

Graficky velice povedný film, letouny odpovídají reálným předlohám a je zde i něco málo děje. Nicméně každému kdo viděl legendární Auta musí být jasné, že film je jakousi jejich odvozeninou. Zápletka se opět točí okolo světového závodu, tentokráte pochopitelně leteckým, kdy je všem dopředu jasné, jak bude závod probíhat a kdo nakonec zvítězí. Postavy jsou až nápadně podobné Autům a je jasné, co od nich může divák čekat. Nicméně se stále jedná o příjemné a mile zpracované dílko, které si rozhodně zaslouží dobré hodnocení.

A je to tady! Až sedmou epizodou něčeho, co je odbornou veřejností označováno za seriál, jsem konečně prozřel a odhalil velké spiknutí, spiknutí nemaje v historii lidstva obdoby! Ne, Ilumináti jsou proti tomuto zvěrstvu dětmi hrajícími si na pískovišti s oranžovými Tatrovkami. Ono spiknutí má na svědomí, a teď se držte, Honza Musil! Tento člověk sající životní sílu ze slz uplakaných tetiček a babiček pomocí stroje o vysokofrekvenčním vlnění (detaily tohoto stroje pracujího na předem sehraných emotivních scénách mi zatím nejsou známy), jehož sílu hrdě demonstruje v pořadech "Nebezpečné vztahy" a na plné obrátky jej rozjíždějíce v "Jak to dopadlo?" se nyní soustředil na ovládnutí a destrukci samotné lidské rasy. Konkrétně mám na mysli základní pouto muže a ženy, bez něhož není existence jakékoliv živé formy, nepočítaje bakterie, možná. V seriálu, který je kulišácky vedený jako "skutečný život bez příkras, zkrátka život takový jaký doopravdy je" je biblického jevu, tedy lásky muže a ženy, jako herců v tomto seriálu... Musil, využívajíce upravenou verzi již výše zmíněného stroje a amatérsky psaným scénářem, snažícím se lidskému pokolení vnutit myšlenku, že zahýbající, ale stále svou ženu milující veterináři, boyfriendi scénáristek sypající ze sebe naučené fráze s přednesem robota, sudetští Němci objevující se náhle na zadních sedadlech zaparkovaných vozidel, trenéři z fit centra mající milostný poměr s hrochy, a homosexuální páry a jedinci tvořící polovinu mladého obyvatelstva satelitního městečka, jsou skutečným obrazem nás všech. Game over Mr. Musil, plán na vymytí mozku a ovládnutí lidstva ti nevyjde! Odhalil jsem tvé plány!

Naprosto zbytečný pořad plnící funkci jakési trafiky pro jistou celebritu, o níž však jaksi nikdo nikdy neslyšel. Opravdu netuším, pro kterou skupinu diváků je tento brak určen, zda-li pro předškolní děti, mentálně zaostalé jedince nebo lidi se zručností končící utržením papíru. Sorry jako, ale nápady typu výroba kuželek z pet lahví a podobné blbinky, patří spíše do Kouzelné školky, než do pořadu určeného primárně dospělému divákovi.