mibara

Epizoda ze sklonku 2. světové války. Na italském venkově se setkává mladý partyzán se starým aristokratem a jeho dcerou. Lásku mladých lidí ničí nesmyslný válečný dozvuk.

Stárnoucí herečka se rozhodne darovat svoji vilu mladým manželům. Očekává, že se jí budou věnovat, aby jí zpříjemnili chvíle osamění. Současný život je však uspěchaný a příliš vzdálený někdejšímu životu bývalé operetní hvězdy. Konfrontace těchto dvou různých světů je nositelem základního tématu: potřeby vzájemného lidského pochopení.

V průběhu vyučovací hodiny angličtiny se učitelka dozvídá od své malé žačky věci, které děvčátko v podstatě nechápe, ale zkušené ženě napoví, že rodina Terezky se rozpadla a její matka si právě tento den, kdy zůstala v bytě sama, zvolila k sebevraždě.

Příběh se odehrává mezi studenty 3. ročníku gymnázia. Studenti nechtějí přijmout novou třídní učitelku. Je totiž přísná a ironická. Ve školním časopise vyjde kritický článek, který nebyl napsán zcela uváženě a oprávněně. Článek se stane podnětem k diskuzi mezi třídní učitelkou a žáky a přispěje k jejich vzájemnému sblížení a porozumění.

Mladý inženýr Tomáš Vízner je zaměstnán ve výzkumném ústavu jako specialista mikrovlnař. Na horské chatě, kam pravidelně dojíždí za tetou, se seznámí s ambiciózní novinářkou Markétou. Postupně se oba sblíží, začnou plánovat svatbu. Jejich budoucímu štěstí se však do cesty postaví vážná nemoc – Markéta bojuje v nemocnici o život.

TV hra, v níž pracovní prostředí není kulisou, ale organickou součástí děje. Autoři zpracovávají konfliktní příběh dvou part, resp. jejich parťáků. Konflikt pochází z různého pojetí práce a uspokojování z ní, řeší otázky vztahu k práci, kvantitě a kvalitě práce, výdělku apod.

TV hra Dějiny jednoho dne je historií jednoho všedního dne mladé učitelky a poslankyně Hanky Konrádové. Škola, ve které Hanka učí, je na velmi rušné a frekventované pražské ulici. Školní jídelna je však ještě o pár ulic dál, takže děti při putování za obědem jsou nuceny přejít několik křižovatek. Nebezpečí, které jim hrozí, je nasnadě. Hanka se náhodou stane svědkyní úrazu malého chlapce – svého žáka, který při cestě do školní jídelny nešťastně spadne pod nákladní auto. Tato téměř tragická příhoda mladou poslankyni utvrdí v přesvědčení, že nepříznivou situaci s jídelnou je třeba urychleně řešit.

Televizní inscenace na motivy povídky Karla Čapka. Před soudem stojí domkář Vondráček, prostý, těžkou prací sedřený chlap, který ubil sekyrou svého tchána Lebedu. Jeho čin je klasifikován jako úkladná vražda, za níž je nejvyšší trest. V průběhu soudního procesu se dozvídáme důvody, které vedly Vondráčka k vykonání trestného činu. Na základě těchto důvodů se obžalovaný necítí vinen, za vinného ho nepovažuje ani jeho vesnice a divák ke svému údivu nakonec zjistí, že Vondráčka nemůže jednoznačně odsoudit ani on. Spravedlnosti ovšem musí být učiněno zadost...

Rodina Koršunovových. Otec – zaujatý především svou vědeckou prací, dcera Jelena, která v rodině plní i funkci matky, obětavá až k neústupnosti, trochu generál v sukních, její muž Vladimír – opak Jeleniny cílevědomosti a Ivan – sedmnáctiletý, poznamenaný nemocí z dětství ochrnutou nohou. Citlivý, citlivější o to víc, že k vědomí handicapu se připojí i hluboký pocit osamění uprostřed těch, kteří tvoří jeho domov. Ivan slaví narozeniny. Měl by to být slavnostní a příjemný den pro všechny. Ivan podvědomě cítí, že tu není co slavit, že chvíle, kdy se všichni společně sejdou u svátečního stolu, není ta, kterou by s nimi prožil rád. Že by chtěl prožívat jiné chvíle, bez přípitků a gratulací, chvíle uznání, opravdového souznění v obyčejných všedních dnech, chvíle, na které se nečeká, nesní se o nich, které přicházejí tak přirozeně, jak přirozeně po nich dospívající chlapec touží. A tak se u narozeninového stolu sejdou všichni... až na Ivana. Zmizel. A nikdo neví, kam odešel. TV hra na motivy divadelní hry sovětského dramatika Grigorije Baklanova.

Barbora a Libor, dva mladí lidé, kteří spolu něco prožijí, a může to být krásné, proč ne – ale prostě on nemá a neměl v úmyslu pokračovat. Pak vypukne panika, dítě na obzoru, matka naléhá, otec naléhá, všichni kolem čekají jasné řešení. Dát si dítě vzít? Barbora odmítá. Tak tedy svatba. Finále, ke kterému by Libor a Barbora měli dospět podle pravidel šťastného a slušného konce. Proč? Komu to přinese co dobrého? Pravděpodobnost, že takové manželství vydrží, je minimální. A pokud se dá počítat s krachem, není to ani pro dítě vábná perspektiva. Možná, že by se jejich život mohl podařit, i to se stává. Jenže rozpory už teď, v začátku, mnoho neslibují...

Příběh se odehrává v prostředí výškových montérů. Mladý, začínající montér Honza se sice mezi tyhle odvážné a tvrdé chlapy dostal, ale nedokáže se stát jedním z nich. Má totiž strach z výšek. Jeho údělem jsou všechny práce na zemi. Usilovně se snaží získat obdiv party vším možným. Před lety kamarádil s dívkou, ze které se stala zpěvačka populární hudby. Rozhodne se ji vyhledat a přemluvit, aby zazpívala chlapům z party.

Přátelé Olda a Lojzík jsou majiteli dvou veteránů – aerovky 50. Oba by chtěli startovat ve slavném závodě Sedm set mil. Podmínkou pro start v závodě však je, že veterán musí mít nejméně sedmdesát pět procent původních součástek. A to ani jedna z aerovek nemá. Zbývá tedy jediná možnost: sestavit ze dvou aut jedno. Jenomže kdo pak Sedm set mil pojede? Olda po tom marně touží již čtyřicet let a měl by proto větší morální právo. Lojzík je zase o dvacet let mladší, neprodělal infarkt, a má tedy větší naději na dobré umístění – možná i na vítězství...

Profesorka Marta Jánská má 5 let známost s ambiciózním historikem, docentem Ludvíkem Konečným. Žijí spolu a přece každý sám. Marta touží po pevnějším svazku, Ludvík si nechce nechat do života zasahovat. Marta zjišťuje, že je těhotná a její těhotenství je rizikové. Přemýšlí o interrupci. V těchto pro Martu kritických dnech Ludvík odjede neznámo kam... Hra je obrazem citového a morálního konfliktu v životě dosud úspěšných, vzdělaných lidí, kteří se musí rozhodnout v mezní situaci.

Starosta malého amerického městečka se pokouší zastrašit novináře, který přijde na případ zkorumpování, použitím středověkého soudního zákona, kterého hodlá využít jako soudního precedentu, což americké právo umožňuje.

Hra podle knihy reportáží polského novináře, kterou napsal z rozhovorů se sovětskými a americkými vědci. Inscenace je komponována jako vzpomínky starého novináře z roku 2027, který si promítá záznam telemostu mezi Sověty a Američany z roku 1989. V rozhovorech s vědci se řeší etické otázky.

Tragický příběh mladého amerického poručíka Moscy, který po skončení 2. světové války zůstává v poraženém Německu. Žije zde s německou dívkou Hellou, která mu porodí syna. Mosca začne obstarávat povolení k sňatku. Americké  vojenské úřady však s povolením otálejí. Hella vážně onemocní, pomoci jí může jedině nedostupný penicilin... Jde o protiválečný příběh, jehož podkladem je román známého amerického autora Maria Puza. Prostřednictvím Moscovy postavy poznáváme i jeho kamarády z americké okupační armády i Němce a Němky, kteří porážku Německa snášejí různým způsobem.

Setník českého původu se jako příslušník rakouské armády účastní intervenčního tažení proti Velké francouzské revoluci. Incident v armádě, který musí řešit, odhaluje jeho liberální názory. Rozhoduje se mezi splněním vojenské povinnosti a věrností vlastnímu přesvědčení.

Pavel Rezek pracuje jako opravář ledniček. Protože nebere diškrece, je svou náročnou ženou Lenkou často urážen, že moc nevydělá. Pavel se svěří dědovi a ten mu poradí, aby šel do uhelny. Tam nachází své ztracené sebevědomí a postupně opouští maloměšťácké představy o životě.

Tchán s tchyní se rozhodnou darovat novomanželům rodinný domek. Ze strachu, aby zeť nezačal chodit po svatbě do hospody a případně nebyl přelétavý, váží svůj dar na podmínku, že se deset let podobných radovánek vystříhá.

Hrdinkami filmu jsou čtyři ženy – ošetřovatelka, řidička, partyzánka a četařka, které neváhají vzít do ruky zbraň a po boku mužů bojovat s nacistickým nepřítelem.