GeneveLake

Už jen kvůli té jedné scéně to stojí za to vidět. Guilty pleasure. Celkově ve skutečnosti moc snaživě efektní, než opravdu dobré, ale člověk nemůže všemu měřit stejným metrem.

Podobně jako seriál Manhattan stojí i Mindhunter na velmi dobrém scénáři a odpovídajícím způsobem kvalitní režii a herectví (dostatečně výrazné a svérázné, ještě ovšem ne manýristické). Smysl směřuje jinam, než kam je člověk zvyklý z množství všudypřítomných mystery hledět - nejde o velké vyšetřování, nýbrž o vývojový příběh. Vrstvy, které zajímavě odkrývá, se týkají osobních proměn v rámci vývoje hnaného ambicemi; dále pak obrazem společenským (nikoli ovšem nutně společenskokritickým) - z hlediska společenské normality, jež je nucena zkoumat a konfrontovat se se svým nejvyšinutějším okrajem.

Jeden z těch filmů, co se vám snaží namluvit, že intelektuál = sentimentální idiot. Celkově v žánru romcom ovšem spíše nadprůměrný snímek. Několik nápadů, díky kterým není úplně špatný.

Voják v Afghánistánu, utržená noha. Mina Baletka, její teta má rakovinu. Pomáhá mu s rekonvalescencí. Jeho přítelkyně se s ním rozejde, protože si jí nevšímá. Zamiluje se do baletky, přestane hrát akční videohry, chlastat a mířit pistolí kolem sebe a dá se dohromady. Zjistí, že svět není černobílý, protože chlapec Ahmed, o kterém si myslel, že je jeho přítel, nebyl jeho přítel - přijme proto svůj osud a jde pracovat do knihovny. Baletka odmítne angažmá v NY opeře a zůstane s ním. No tvl, větší klišé si snad už ani nelze představit. Potenciál změnit divákův pohled na cokoli – nula. Fakt hnus.