Enšpígl

Až se bude psát knížka 1001 filmů, které nemusíte vidět, tak Bojovník bude na první stránce.

S obličejem hezounka se může stát herec hravě idolem dam a dívek v romantických rolí, ale pan Delon te néééé. To je jinej mačos, takovej drsňák obecnej, nevím o kolik se díky tomu ošidil o srdcí slečen a paniček, ale zase získal to moje. V téhle kriminálce mě sednul dokonale a díky i v mládí krásné Anne Parillaud jsem ochoten tehle vydařené kriminálce odpustit jistou vláčnost ve druhé polovině filmu. Sice trošku žárlím, že se tam Delon vyspal s Anne Parillaud a kvůli tomu jsem chtěl ze žárliosti strhnout hvězdu z hodnocení, ale nebudu tady dělat žárlivé scény. Taky to vysvětluje tu délku filmu. On tam spal asi se třema holkama a za 90 minut to nezvládnu ani já, natož DELON, proto těch 120 minut a ta vláčnost v ději.

Jedná se o klasickou gangsterku, která je vyjímečná jen svým názvem, který sliboval mnohem větší porci neortodoxnosti než nakonec naservíroval. Pokud film něčím disponuje opravdu velkým množství, tak je to sníh, problém však je v tom, že já se do kina nechodím dívat na sníh, ale na příběhy. Několik zábavných situací, originalita s křížkama, dialogy odkoukané z mnoha jiných mafiánek a mnohdy nepochopitelné chování postav, víc jsem z filmu nevykoukal a to stěží stačí na tři.

Bohužel takhle se nedá servírovat 139 minut dlouhý film. Střih je tady něco jako magická hůlka, když si nevíme rady, střih a jsem rázem o několik měsíců až let dál a přitom se současně vyžívat v dějově nic neříkajících scénách, to jsem opravdu zíral jak Garry konkuruje uspavačům hadů.Jasně dějiny libovolné země jsou dlouhé, předlouhé, ale bez schopnosti umět vyprávět ucelený příběh nebo rozvést epizodu je skoro nemožný u mně zabodovat a to i tehdy, když má režisér po ruce takovýho hereckého mága jakým je Matt. Filmu přiznávám sociálně politický přesah, kvalitní kameru a již zmíněného Matta, ale víc jak tři ze mě film nevytříská ani kdyby se posral a i tak se považuju dobráka.

Film co čapne za srdíčko a už nepustí. Opravdu nádherný příběh. Toulání se kalifornskými vinicemi zvýší chuť na víno o 100% . Když jsem tak koukal na ty dva chlapy, jak projížděli těmi vinicemi, řešili své povahy, koštovali víno, bavili se, smáli se, vztekali se, hádali se a balili holky, zjistil jsem, jak neobyčejně krásný je bejt obyčejnej chlap. Bokovku všem rád doporučím jako mou srdcovku.

Tak o Bolkovi slyším i dnes prej do dotáhl až na valašského krále. Zato Lolek nám zapadl.Takže kdo chce vidět Bolkovo mladí trávené s Lolkem tak si tohle je to pravé.

Neříkám že by mě to nebavilo, zejména zaměření na vyšetřování případu policií se mě líbilo. Nevím však co si mám myslet o kameře. Originální byla, ale k čemu je originalita, která mě sere ? To se prostě nemůže ta kamera postavit a normálně s ni nehejbat, nepřibližovat, neodalovat, nejzdit, nehoupat ? Snad v nasnímaní vnadů Jany Štéfankové má u mě kamera malé plus, ale spíše jí Jana Štéfanková v červeným spodním prádle úplně uzemnila a to i včetně Brabce za kamerou. Jirka Bartoška byl zřejmě za zásluhy v oblasti českého filmu následně odměněn milostnou scénou s Janičkou. Nutno říci, že ze všech herců to byl právě on, komu hážu do vínku slovíčko nejlepší. Za zmínku ještě stojí Stropnický a Kraus ml., zbytek ancáblu odvedl na český poměry průměr, čili na světový poměry, hovno. Sledovat Bolero mě, ale nakonec tak nebolelo.

Docela mě překvapila nemalá česká stopa ve filmu a tím nemyslím jen značku auta. Film úplně blbej není, příjmně odsejpá, nehraje si na nic složitýho, jediný že od jisté části člověk asi tuší, kdo je asi pachatel.

Já si ten film neměl dávat, protože až příliš mě připomínal to peklo, co na Ukrajině rozpoutala ta odporná zbabělá zrůda zalezlá strachy někde v bunkru a jeho armáda plná rusáckej kreatur, no nic stalo se a já si teda fakt naložil masírku. První část se na můj vkus zbytečně vlekla, ale pak to začalo a já si přal ať čumím radiš na tu první část. Neskutečně silny, emotivní a bolestivý, znásobený ještě tím, že vraždění děti provádí teď Putin a jeho rusácký skřeti na Ukrajině.

Vůbec si neumím představit, že bych přišel k domině a v té místnosti by jí hlídal teplej chlap a ještě ke všemu takovej smeták jako tady hlavní hrdina. To jsem byl docela v šoku, že to klienti akceptovali, jinak postavy napsaný dobře, šlo to udělat určitě vtipněji, ale nakonec mám dojem, že tam prioritně nešlo o humor, ale o to přiznat si kdo jsem a jak se s tím ve společnosti vyrovnat. Čili tuctové téma.