Bokovka

Skvostný film o tom, že bezstarostný kurevník a zodpovědný ňouma mohou být nejlepšími přáteli, že žena na jednu noc není totéž, co žena na celý život, že některou láhev vína si lze šetřit pro zvláštní příležitost a některá naopak památný okamžik způsobí, a že i na vinné hrozny jako i na lidi někdy prší a někdy zas svítí slunce. (11.05.2005)

Jack se za týden bude ženit. V takové chvíli je výhodné mít takového kamaráda, jakým je Miles. Miles totiž naplánuje společný výlet po blízkých vinicích, při kterém si oba v pohodičce poválí spoustu druhů kvalitního vína na patře a volné chvíle pak prožijí na golfovém hřišti. Jenže Jack místo řádného zkoumání barvy degustovaného vzorku vína raději proleje hrdlem pár krabic vína z regálu místního marketu a v dobré náladě vyráží na lov místních krásek. Tento způsob loučení se svobodou však vede k akutnímu nedostatku kondomů, umlácení hříšníka přilbou nebo klovnutí pštrosem do koulí. Naopak Miles začíná mít o svém životě najednou jasnou představu. (23.06.2009)

Komorně (ale hodně působivě) zpracoval Alexandr Payne svůj opravdu skvělý scénář. Filmů o krizi středního věku už bylo hodně, ale tenhle má svoje ... jak to říct - "kouzlo" ? .... Ty chvíle, kdy se jen prolínají záběry a to pouze v doprovodu hudby, jsou určitě nejpůsobivější a herecký výkon Paula Giamattiho (který doslova "táhne" celý film) je nezapomenutelný. 90%. (21.02.2005)

Bokovka určitě nepatří k těm filmům, které na první pohled přikovají diváka do sedadla a osloví všechny filmové fanoušky bez rozdílu. Je to taková nenápadná, ale milá konverzačka, obyčejný film o průměrných lidech, kteří zažívají krizi středního věku. Nikdo nemůže čekat smršť kultovních hlášek nebo záplavu ztřeštěných gagů. Je to film o hledání lásky a o přátelství, který staví na inteligentním scénáři a charakterním herectví kvalitních herců. Z obsazení zaujme zejména Virginia Madsen v roli servírky Mayy. Celkový dojem: 75 %. (27.05.2007)

Jako opěrný bod pro marketingové hrátky je Oscarové ocenění ideální, ale jako poslední meta na měřítku kvality samotných filmů rozhodně ne. Bokovka měla na to, aby strčila do kapsy precizně odvedené, ale až příliš rozmáchlé projekty, jakými byli Letec a vítězná Million Dollar Baby . Měla na to, aby nakonec ono všeobecně uznávané měřítko kvality padlo do rukou právě jí. Ale na to byla až moc malá, v jádru příliš obyčejná a na první pohled šla, příznačně svému názvu, příliš bokem. Scénáristické duo Alexander Payne a Jim Taylor se vydalo tou nejstereotypněji vyšlápnutou cestou námětu loučení se se svobodou. Tah, který není vůbec nenormální v době, kdy už nic jiného nejde dělat, než překopávat staré a dávat tomu punc nového a originálního, je od Paynea s Taylorem lehce riskatní, ale vyplatil mnohonásobně. Alespoň za něj si ti dva odnesli Oscara. Snad to byla chuť scénáristů nacpat do filmu něco nového, neokoukaného a hlavně netypického, a nebo cíleně mířený symbol, ve kterém se dokáže odrazit tragikomický osud hrdinů snímku. Víno, pro Američana asi tak přirozené pití jako pro Francouze kentucká whiskey. A přece ve filmu působí naprosto přirozeně, jako by to bylo pro každého Američana každodenní záležitostí, degustace vína. Voní příjemně, na ochutnání trošku kyselé, pak přijde ostrá chuť alkoholu a když se to nakonec přežene, tak z toho může bolet hlava. In vino veritas A Bokovka je jako to víno. Dlouhé hledání lásky, a přece to není romantika, spousta humorných situací, a přece to není komedie. Z každého žánru si Bokovka uctivě půjčuje krom dobrých nápadů, taky notnou dávku nadhledu, ze které je vidět právě tak akorát na šťastně se tvářící konec jak pro koho, to je nutno dodat. „Payne režisér“ je navíc úplně někdo jiný než „Payne scénárista“. Obezřetně se vyhýbá všem neduhům žánrů, ze kterých si tak uctivě půjčil, a nezahlcuje diváka konverzační nudou, ani se nevyžívá v přecházení z jednoho gagu do druhého a nedejbůh, aby snad hrál na romantickou strunu. Všeho s mírou, toho se Payne drží pevně, ale ne křečovitě. Navíc před takovými hereckými výkony, jaké zde předvádí ústřední čtveřice, by měli uctivě pokleknout všechny fundované hollywoodské hvězdy. A aby Thomas Haden Church prohrál v oscarovém klání se standardně hrajícím Morganem Freemanem? To si vážně nezasloužil. Nevítězství (schválně nechci použít slovo „prohra“) Bokovky sice nebude tím nejčernějším zločinem akademiků, ale rozhodně mi chvíli bude trvat, než to akceptuju. (21.06.2005)