Danney

Obrovské plus tohoto seriálu je hloubka charakterů jednotlivých postav, kdy je seriál postupně představuje a divák tak lépe chápe jejich motivy, vztahy i propojení s některými dalšími postavami. Zajímavá v seriálu je také symbolika, která se čas od času v ději objeví a podtrhne tak některé momenty a hloubku vztahů, které mezi sebou postavy mají. Když to na závěr shrnu, Moving je počin, který dokáže chytit za srdce, ale zároveň nabízí i pořádnou dávku akce a dobře napsané postavy.

Nebylo to špatné, ze začátku jsem si říkal, že to tak na 4* bude. Bohužel potom přišel úpadek, přehnané skoky v čase a místo postupného růstu firmy a s tím spojenými potížemi, jsme dostali pouze pár zkratkovitých pasáží. Byly tam momenty, které by se daly více zdramatizovat a také tam byly momenty, které vlivem zkratkovitosti ztratily úplně to emoční pouto. Například pasáže se synem, kterého vidíme pomalu třikrát. Jednou, když se narodí, podruhé jak se mu otec příliš nevěnuje a potřetí když je prezentován jejich chladný vztah. Jelikož se i 3x změní obsazení, tak k té postavě člověk nemůže mít ani nějaký vztah. Pár technických detailů bylo zajímavých, ale myslím si, že nadšenci spalovacích motorů a všeho s tím spojených se v tomto filmu zase tolik nezhlédnou. Finální verdikt: 3/5

Cyberpunk: Edgerunners je jeden z nejlepších počinů letošního roku. Chápu, že tuctový divák nemá šanci poodhalit všechny krásy tohoto díla, tak si je pojďme alespoň trochu přiblížit. Prvním je prostředí, kde vynikají modifikace člověka, technologické vychytávky, hacking a zejména zpracování města, které působí dle herní předlohy vskutku futuristicky. Další počin laik možná ani nepostřehne, možná né vědomě, ale Cyberpunk má skvělou animaci, je rychlá, nejedná se o žádný sled statických snímků, ale každou vteřinu si je možné vychutnávat mistrovský počin, na kterém se tvůrci vyřádili a každý díl musel být v tomto ohledu nesmírně náročný na tvorbu. Příběh je zajímavý a šel by chápat jako jakási romance v budoucnosti s prvky moderní gangsterky. Nepůsobí to vůbec špatně, děj je sice do jisté míry predikovatelný, ale to jen krásně stupňuje v divákovi tu emoci, která přichází ve finále. Posledním klenotem je hudba, která nejenže perfektně zapadá svým stylem do tohoto díla, ale také perfektně dokresluje jednotlivé scény a každá skladba s sebou pro diváka přináší určitou symboliku.