Mighty

Knihy tzv. Lemonyho Snicketa mě provedly dětstvím a první filmové zpracování s Jimem Carreym jsem si neskutečně zamilovala. Přesto s klidným srdcem vykřičím do světa, že Neil Patrick Harris je mnohem lepší hrabě Olaf! Seriál má knihám mnohem podobnější atmosféru. Pochmurné věci jsou nám tu servírovány s tím nejlepším důvtipem. Nejednou jsem svoji spolubydlící v noci probrala hlasitým smíchem. Herci jsou vybráni moc dobře, chvíli mi trvalo si uvědomit, že Violet ani Justice Strauss nemůžou hrát ty samé herečky jako v původním filmu. Kostýmy jsou podle mě geniální, stejně jako scénář, režie, kamera a všechny herecké výkony - včetně těch dětských. Zase jednou vyšel seriál na který se s radostí podívám víckrát i když mi to zabere celý den.

Hugh Laurie je pro mě srdcový muzikant. Jeho hudba mě od malinka uchvacovala a proto jsem byla ráda, že si ho mimo cédéčka můžu užít i na plátně. Černý humor podle mě v seriálu vyvažuje sentiment a v žádném případě neuráží. Stále se nemůžu rozhodnout, jestli bych Dr.House v reálném životě pozvala na čaj, nebo se mu obloukem vyhnula.