toshtoshko

Na základě zdejšího hodnocení jsem se začala dívat na film s očekáváním, že půjde o propadák. Čekala jsem nudu, nelogičnost, nepřesvědčivé herecké výkony, díry ve scénáři, konec typu "došel nám filmový materiál"... Nic takového jsem však nedostala. Po zhlédnutí mám pocit, že jsem viděla solidní komorní psychologické drama, opepřené nepříjemným napětím a zoufalstvím ze stupňující se bezvýchodnosti situace, v níž se postavy ocitly. Skvělá atmosféra zimy tak bezútěšné a nevyzpytatelné jako vzájemná pouta Elliota, Caleba a Bradleyho. Herecké výkony za mě výborné - Kinnamanovi jsem labilního muže odmítajícího se smířit se svým selháním věřila; White a Holland též výborní. (Vykreslení jejich bratrského vztahu považuji za obzvláště povedený aspekt filmu; stejně jako vyobrazení jejich rozporuplného a ne zcela černobílého vztahu k otci). Prožívala jsem pocity lítosti a strachu; nudy nikoliv. Děsila jsem se závěru filmu; ten mne však opět má hrůzná očekávání nenaplnil - zůstal sice trochu otevřený; ale myslím, že řekl dost, a já jej shledávám naprosto uspokojivým... Edge of Winter byl pro mne tedy velmi příjemným překvapením a ve své kategorii rozhodně ne podprůměrným snímkem! Záleží asi zkrátka na tom, které aspekty filmu jsou pro nás jako diváky důležitější a které méně. Vzhledem k tomu, že mně upozadění děje (který zde však byl!) na úkor postav a jejich psychologie nevadí; byla jsem s konečným výsledkem moc spokojená.