Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný
  • Drama

Recenze (14)

plakát

Joker (2019) 

(9/10) "I used to think that my life was a tragedy, but now I realize, it's a fucking comedy." Tak po tomhle jsou DiCapriovi šance na Oscara hodně nízko. Todd Phillips (nechápu jak tohle dokázal natočit někdo kdo točil Pařbu ve Vegas) nám naservíroval syrový a temný mistrovský kousek o jednom z nejikoničtějších komiksových záporáků, o samotném Jokerovi. Ústřední postavou je Arthur Fleck, mentálně chorý a neúspěšní komediant, který je jednou napaden, což rozběhne události jež vyústí v jeho přerod v Jokera. Joaquin Phoenix do této postavy opravdu dal všechno, Joker jako takový je postava které vás bude na jednu stranu líto, na druhou stranu vás bude děsit. Předchozí ztvárnění byli přece jenom záporáci kteří dokázali rozumně uvažovat. Kdežto zde je to psychicky narušené vraždící monstrum, které je schopné vás zastřelit uprostřed davu lidí už jen za to že se na něj křivě podíváte. Za zmínku stojí hodně velká podobnost s Taxikářem od Scorseseho. Akorát je zde pár rozdílů. Jak Travis tak Arthur chtěli být součástí společnosti. Travisovi ale ruplo v bedně jenom kvůli tomu že ho odmítla ženská, prostě si všechno spůsobil sám. U Arthura je to trochu jinak, chtěl pomáhat a bavit lidí, ale vždy to dopadlo tak že ho město a jeho obyvatelé nakopli do pr****. Když už jsme u toho, samotný ztvárnění Gothamu je dechberoucí. Je to přesně to místo hnusu a překypující kriminality jak je ukázáno v komiksech. Kapitola sama o sobě je soundtrack, díky kterému můžu říct jedno: Hildur Guđnadóttir je hudební Bohyně! Už její skoro až hororový hudební podkres k letošnímu Černobylu byl fenomenální kousek, díky kterému dokázala minisérie hodně napnout a trochu i poděsit. Ale poslouchat něco od ní v kině je teprve zážitek. Její dunivá hudba krásně podtrhuje Athurovu šílenost a hnusobu Gothamu, díky čemuž film získává atmosféru ze které vám půjde mráz po zádech. V rámci dramatu je to možná něco co neoriginálního, něco trochu předvídatelného. Navíc příběh o padouchovi jehož kouzlo spočívá právě v tom záhadnu které tu mizí. V rámci komiksovek je to ale určitě něco nového, no a když už tu tento film je, tak bychom za něj měli být rádi. Není to určitě film pro každého. Já jsem každopádně dostal film který mě bavil i děsil zároveň a který mě nenechal pořádně popadnout dech. A já mám po tomhle touhu zařvat: "Dejte někdo Phoenixovi toho zlatýho plešouna!"

plakát

Le Mans '66 (2019) 

(9/10) Usedám do sedačky, přepínám mobil na tichý režim, spozoruji jak si to někdo kdo se vychloubá s vlajkou značky Ford vykračuje ke svému místu. Po dvaceti minutách (!!!) upoutávek a reklam se konečně objevuje ta slavná znělka 20th Century Fox, která je následována kakofonií motoru Aston Martin DBR 1. Sakra tomu říkám začátek filmu! Znáte takový ten pocit když shlédnete film, chcete k tomu napsat komentář, a nakonec koukáte týden do monitoru a není z toho ani řádek? Tak přesně tohle potkalo mne :D. No nebudu chodit kolem horké kaše. James Mangold nám po Loganovi natočil další snímek který se sakra povedl. Le Mans '66 je snímek ve kterém není snad nic co by nefungovalo. Dokonce mi už ani nevadí že se ten film jmenuje tak se jmenuje. Nesledujeme zde totiž ani tak souboj dvou automobilek, ale dva přátele kteří svádí boj s Ferrarim a kravaťáky od Fordu. Film by se dal celkově přirovnat k automobilu, který nádherně vypadá (potěší když vidim film natočený poctivě na 70mm a ne na digitál), nádherně zní (slyšet ta burácení motoru je slast pro uši, a Marco Beltrami odvedl super práci) a má skvělé tempo které každou sekundou zrychluje. V podstatě je to zatím nejlepší film co jsem letos viděl. Proč teda 9 z 10 a ne plný počet? Kvůli konci. Vrátim se k přirovnání k autu. Tenhle film je takový ten stroj který má hafo součástek bez kterých by stroj nefungoval. Ale stejně se najde jeden dílek (těch asi posledních 10-15 minut filmu co se odehrávají po závodě), který sice má nějaký svůj význam, plní svou funkci. Ovšem kdyby tam nebyl tak se nic neděje (pánové z Bažanti jedou do Španělska o tom ví své :D) Když to vemu kolem a kolem, není to jen film pro motoristy. Vlastně si ho užije každý kdo má rád film.

plakát

Na nože (2019) 

(8.5/10) Hele tomu kdo čte moje komentáře asi nemusím vysvětlovat že osmé Star Wars jsou pro mne nefungující průměrnou scifárnou. I přesto mi Rian Johnson přišel jako fajn režisér, kterému stačí mít v ruce kvalitní scénář a povede se mu natočit skvělý film. A světe div se, ono se mu to tentokrát povedlo. To je takhle jedno krásné ráno, kdy vstanete, připravíte vašemu příbuznému snídani a přinesete mu ji až do pokoje. Jenže ouha, on tam leží mrtvej! Že jste tohle nikdy nezažili? No, hlavní postavy - rodina Thrombeyova - tohle zažili. A užijí si toho ještě dost. Týden po pohřbu se musí znovu sejít kvůli dalšímu vyšetřování pod vedením soukromého detektiva Benoita Blanca (jižanská verze Hercula Poirota), protože - a teď se podržte - to co vypadalo jako sebevražda mohla být ve skutečnosti vražda! A takhle nějak začína děj filmu. Nebudu lhát, Rian Johnson se tentokráte opravdu vytáhl, a to jak po režijní tak po scénáristické stránce. V ději se sice objeví nějaké ty klišé, ty jsou zde ovšem zpracovány velmi dobře. Krom toho tu ovšem Johnson předvádí celkem povedené dějové zvraty při kterých jsem si prostě musel říct "wow". Co ještě vychválit? Kulisy v kterých se film odehrává a postavy. Ono celkově obsazení, kterému vévodí Daniel Craig a Ana De Armas, je hrozně super a je hodně vidět že je práce na filmu očividně bavila. Celá tahle rozhádaná rodinka, kde každej by mohl vraždit, vás tedy bude bavit i přesto že jejím členům nebudete přát úplně pěkné věci. Snad jedinou výtkou by mohla být první půlka filmu, jež se trochu vleče. Když to tak shrnu, Na nože je úžasný příspěvek k detektivkám typu "Whodunnit", která krásně vypadá, má skvělé obsazení, a dokáže i mile překvapit. Zhlédnutí rozhodně mohu doporučit. A já jsem čím dál tím víc zvědavý na další Johnsonovy projekty. Že bych Riana vzal na milost?

plakát

Star Wars: Vzestup Skywalkera (2019) 

(6/10) Tak už přišel konec ságy, jež nás provází přes čtyři dekády. Disney mělo co dělat aby po tom všem, co za poslední roky se Star Wars vyvedli, mohli tohle celé dovést do zdárného konce. A dalo by se říct že to ustáli se ctí. Má to ovšem nějaké ty ale... Džej Džej se vrátil a s ním vše co bylo dobré na epizodě sedmé. Takže postavy se víceméně vrací ke svým kořenům ze sedmičky a my dostáváme opět ty famózní letecké pasáže. Tentokrát jsou zde i lepší souboje se světelnými meči (sice stále žádná sláva avšak souboj Kyla a Rey na Kijimi byl hodně nápaditej). Hlavně to ale po dějové stránce konečně není kopírka staršího dílu. Protože to co se tu děje je spíš pokus o děj. Je to prostě jedna velká atrakce co do vás hustí jednu novou planetu za druhou, plus hromady nových postav a všechno se tu děje spíše náhodou. To je ještě v pořádku. Problém je v tom že je toho prostě moc, navíc scénář je co se logiky a fungování dříve stanovených pravidel děravej tak víc jak Eidam (zatracenej Chris Terrio). Vzestup Skywalkera je ve finále takovým tím filmem u kterého je nejlepší vypnout mozek. Film bohužel trpí tím že tvůrci až moc naslouchali naštvaným fandům, a tak ve finále zase překopali směřování téhle trilogie a to tak neohrabaně, že v sáze děla asi takový bordel, jako když vám vlítne zvukařská tyč do větráku. Abrams měl obecně dost nelehký úkol, přišlo mi ale že se zde akorát mstí Johnsonovi a vyvádí zde ty samé veletoče které mu Johnson provedl v osmičce. Bohužel přesně tenhle přístup ho ale stáhl na Johnsonovu úroveň. A já k tomuto můžu říct jen toto: You were the Chosen one Abrams. You were supposed to destroy Johnson, not join him". No a co sága jako celek? Máme tu Prequel Trilogy, dějový kus který sice nezačal úplně šťastně ale skončil velkolepě. Dostali jsme tu špičkové souboje se světelnými meči a parádní lokace. Snad jedinou vadou jsou ty dialogy. Potom je tady Original Trilogy, filmy které změnily celou kinematografii, nabídly vcelku povedený děj a dechberoucí vizuální efekty. Neskončilo to možná úplně nejlépe, pořad je to ale skvělé zakončení příběhu. No a pak přišel Mickey Mouse a jeho Sequel Trilogy, která trpí tím že Disney pořádně nedomyslelo směr a dali to do rukou tvůrců kteří měli každý jinou vizi o tom kam to celé povede, a jejichž interakce museli vypadat asi takhle. Hele pro mne asi zůstane Skywalker ságou pouze prvních šest epizod, a budu radši dělat že nová trilogie neexistuje a upřímně závidím těm co se jim tyhle nové díly líbí.

plakát

Tenkrát v Hollywoodu (2019) 

9/10 1Začnu asi takhle. Ačkoliv uznávám Quentina Tarantina jako režiséra, nemám rád jeho tvorbu. Kill Bill považuju za volovinu, Hanebný pancharti jsem prozíval a z Nespoutaného Djanga si pamatuju jen tu luxusní scénu s Ku Klux Klanem (ta banda idiotů v bílejch pytlích mne rozesmívá ještě dnes). Ale Pulp Fiction bylo parádní. A já doufal že to bude mít aspoň podobný kvality. A taky že má. Celou dobu sledujeme Ricka Daltona (DiCaprio), herce který se ne a ne dostat ze seriálových rolí, a jeho kaskadéra Cliffa Boothe (Brad Pitt), který tady prostě dvě hodiny přešlapují na místě (ale i tak mě to bavilo), a pak se to celý posune, dostaneme hodně šťavnatej dějovej zvrat (teda v případě že víte jakej osud potkal Sharon Tateovou v roce 69), a nakonec přijde hodně povedený finále, který mně trochu děsilo a bavilo zároveň. Musim říct že jsem docela váhal, jestli na tohle jít. A rozhodně jsem rád že jsem nakonec šel, protože tohle je po dlouhe době Tarantinovka která se mi líbila. Že bych byl úplně paf z DiCapria, to ne. Ale kruci, ten si to coby Rick Dalton dával. O co že bude nominovanej na Oscara. A pozadu nebyl ani Pitt. Abych to nějak shrnul, Tenkrát v Hollywoodu je fajn podívaná s hromadou známejch ksichtů, která není za tolik o ději ale o těch dvou postavách, kterým prostě musíte fandit. Modlil jsem se aby to bylo aspoň tolik dobrý jako Pulp Fiction, a mé modlitby byli zřejmě vyslyšeny.

plakát

Star Wars: Poslední z Jediů (2017) 

(5/10) Konečně přišel na řadu tenhle film. Film který rozděluje fandy na ty kteří ho vychvalují (nebo se ho aspoň snaží hájit), a na ty co by po jeho shlédnutí nejraději spáchali Sepuku (teda až potom co všude napíšou jakej je tenhle film odpad). Nebudeme otálet a pojďme si zodpovědět otázku zda-li je tohle dobrý či špatný film. Hvězdovrah byl zničen a zatímco Rey je na Anch-To, aby ji Luke Skywalker vycvičil, Odboj se vydává na útěk. Jop, bohužel i tenhle díl je víceméně remake staršího dílu (konkrétně pětky). Rian Johnson si ale díkybohu řekl že udělá něco originálního, a že to krásně vypadá. Vizuál má pevně v ruce a má tu docela dost záběrů které by se mohly nechat zarámovat. Uvedu příklad. Bitva na Craitu je možná vykradačka bitvy o Hoth ale tohle bych si klidně pověsil na zeď.Jenomže tenhle film má jeden velkej problém, a to je scénář. Ať už je to na sílu tlačený humor, nesmyslné chování postav, hafo dějových zvratů u kterých jsem se popadal za hlavu se slovy "to si snad dělaj pr***!" nebo až zbytečně dlouhá stopáž, kdy už se začíná dostavovat lehké znudění. Problém je ale hlavně v přístupu režiséra k látce. Oceňuji že chtěl zkusit něco nového, až na to že Johnson vzal nástřel děje téhle trilogie, vytřel si s ní zadek a celé to začal psát od nuli. Rey je okleštěna o vše co jí dělalo zajímavou, Kylo Ren se ve finále stane plnohodnotným záporákem kterému ale stále nevěříte že je záporák a snad každá postava je mimo svůj charakter. Ve finále je Poslední z Jediů průměrná Space Opera s nádherným vizuálem a parádní kamerou kterou sráží mizerný scénář. Jako samostatný film je to určitě fajn a Johnson tu dokazuje že umí zajímavě pojmout postavy. Jakmile to ovšem berete je díl nějaké zajeté série, tak už to tolik nefunguje. ...P.S. ať už jsem či nejsem s tímhle filmem spokojen, tu trilogii co měl Johnson točit pro Star Wars bych i tak rád viděl.

plakát

Star Wars: Síla se probouzí (2015) 

(6.5/10) Po 32 letech se vracíme do tohohle světa plného vesmírných bitev a světelných mečů, a dozvídáme se jak se vedlo naší staré partě. Nostalgie byla na maximum, natěšení velké a zážitek úžasný. Teda dokud nepřišlo vystřízlivění. Máme tu začátek nové trilogie, a zdálo by se že Abrams nemohl začít líp. Představuje nám zde novou trojici postav (Rey, Finn, Poe) které sekunduje stará parta. Všechno to samozřejmě skvěle vypadá, obzvlášť letecké scény, a hlavně nesmí chybět pro Džej Džeje typické Lensflary. Menším mínusem by byl Kylo Ren. Tohle prostě není záporná postava ale rozpolcená osobnost, jehož emocionální výbuchy spíš připomínají klučinu se kterým mlátí puberta. Všechno? Kdepak. Vetším problémem je děj. První řád hledá plány čehosi ukryté v droidovi na nějaké pouštní planetě. Tady droid potká hlavní hrdiny. Následuje setkání s postarším mentorem, který je dovede k Odboji. Poté zaútočí naši hrdinové na Hvězdovrah, což je velká planeta co má v sobě laser. Ano, bohužel tvůrci byli natolik opatrní (nebo líní?), že jediné čeho byli schopní je epizoda 4 přes kopírák. A je to škoda. Hlavně když je pod tím podepsanej Abrams.

plakát

Star Wars: Epizoda III - Pomsta Sithů (2005) 

(8.5/10) Ať už byli první dvě epizody jakékoliv, nyní jsme dostali přímo solidní nášup připomínající kdejakou tragédii od Shakespearea. A jo, Sithové byli pomstěni. Klonové války spějí ke konci, Obi wan se bojí o svého padawana, Padmé čeká dítě, a Anakin (který se konečně chová alespoň trochu rozumně a herec není konečně takové dřevo) ztrácí důvěru v Řád rytířů Jedi a navíc se bojí o život své milované, a tak sledujeme jak postupně propadá temné straně síly aby odvrátil to čeho se nejvíc bojí. Až na to že svými činy způsobí zničení řádu Jedi, úpadek republiky, nástup impéria, ale hlavně způsobí to co čemu chtěl zabránit. No co dodat, Lucas konečně natočil opět fenomenální film. CGI je zas o trošku lepší, John Williams je prostě John Williams. Co se ovšem setsakramentsky povedlo je příběh (ne scénář, furt ta forma dialogů z dvojky, díkybohu ne v takové míře). George Lucas nám prostě dodal skvělý konec příběhu o hrdinech kráčejícím vstříc zkáze, pádu Jediů, vzniku impéria a jednom ne úplně správně interpretovaném proroctví. Když to vezmu kolem a kolem Pomsta Sithů dělá z téhle trilogie takovou vesmírnou verzi Prstene Nibelungova.

plakát

Star Wars: Epizoda II - Klony útočí (2002) 

(5.5/10) Sleduji tenhle film s myšlenkami že tenhle film nebyl tak hrozný. Dyť se mi to jako malému špuntovi líbilo. Tak to přece nemůže být tak špat... "Bez tebe nemohu dýchat Padmé" A dopr... Tak film se nám posunul v ději o pár let dopředu. CGI se malinko polepšilo, z Padmé je senátorka, z Obi Wana je mistr (a k tomu se z něj stal Ježíš :D) a Anakin je nyní jeho Padawanem. A taky je to vůl kterému (pardon za ten výraz) "hučí v kládě". A taky je blbě zahranej (Že ho blbě zahrál v jedničce ten klučina, to se ještě dalo omluvit. Dospělej herec by ovšem neměl být takové dřevo). Dalším průserem jsou dialogy (myslim konkrétně mezi Anim a Padmé). Hele dobře ta Shakespearovská mluva možná zní na papíře fantasticky, jenomže když takovou formu dialogů použijete ve filmu, tak vám z toho rázem vznikne španělská telenovela. Upřímně jsem se přistihl jak se při jejich konverzacích uchechtávám a pomalu jsem přemýšlel jestli jsou to stále Star Wars a nebo libovolná epizoda Mladých a Neklidných. Ale hej má to zase skvělé souboje s meči, a finální souboj Yody s hrabětem je super. Ne není to zase tak špatné ale mohlo to být o dost lepší. Jinak ale film hodně rychle uběhne. Nemá nějaká hluchá místa, nenudí, naopak pobaví (spíš teda ty pasáže kde to úplně nebyl záměr). Soudruh Dyatlov by na to řekl "Not great, not terrible".

plakát

Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba (1999) 

(7/10) Zapínám telku, pouštím si Skrytou hrozbu, vracím se do svých dětských let, a vzpomínám na závody a toho "černočervenýho čerta s cool mečem". Není nad to dát si menší Star Wars maraton, když už půjde do kin ten novej díl, no ne? Abych byl upřímný, tohle byl jeden z mých nejoblíbenějších SW filmů. Po letech to sice vidim trochu jinak, ale že by to bylo špatný, to ne. Epizoda I Skrytá hrozba je povedený start trilogie zobrazující události které předcházejí ději původních epizod. Sice obsahuje ne tak povedené CGI (George Lucas s timhle holt přišel moc brzo), ale zase jsme dostali Liama Neesona (prostě Qui-Gon), Pod racing, Dartha Maula a sním spojenou skvělou choreografii soubojů se světelnými meči. Nějaké připomínky? Jar Jar je jedna z nejotravnějších postav a herectví Jakea Lloyda je možná špatné ale né každé děcko vám zahraje aspoň dobrý výkon (Tomáš Holý nebo ty děcka ze Stranger Things budiž vyjímkou). A teď mě omluvte, jdu si poslechnout Duel of Fates!