kinej

Romero natočil horor, který je i přes technické nedostatky a ubohé masky nadprůměrnou podívanou. Místy je to film napínavý, místy vtipný a místy dokonce i své všeobecné béčkovosti dokonce i směšný. Ale i přesto se mu daří udržet pozornost až do konce.Přirovnání zombíků k běžným konzumentům je geniální vtip. Užití výplachových superamrketových melodií se zombíky mě nutí zamyslet se nad tím, jak vypadáme všichni směšně, když popojíždíme po nákupních centrech s přeplněnými košíky. Tohle je civilizace. Také je zde zajímavě rozpracován nápad o životě v supermarektu, jež nutí diávka koketovat s mmyšlenkami o tom jaké by to asi bylo, žít tam a moci všechno. Škoda, že film není černobílý, možná by tím zamaskoval některé své chybičky a pak by snady byl úplně skvělý.

Pokud divák přistoupí na za vlasy přitažený svět Agathy Christie, kde se "shodou okolností" potkají staří známí, kde se v místě dění sejde skupina lidí z nichž všichni mají motiv, kde pachatelé plánují své vraždy geniálně až do nejmenšího detailu, pak mu nezbývá, než se u Smrti na Nilu královsky se bavit. Je proč, protože filmařsky už by to snad ani lépe zvládnout nešlo. Je zde vše: napětí, romantika exotiky, humor i dramatické rozuzlení. Plán vraždy a Poirotova analýza jsou geniální. Nechybí nic. Vysoká koncentrace hvězd je v tomto případě ozdobou filmu. Zejmén díky trošku realističtější předloze se mi film líbil víc, než Vražda v Orient Expressu.

Tento film je nekompromisně experimetnální a brutální. Dokud se Fassbinderovi daří udržovat dějovou linii ve smysluplné rovině, tak vše funguje, ale v závěru se smysl vytrácí a zůstává jen neochvějná vůle tvořit nevídané. Jako by se ze snímku postupně vytrácel smysl pro uměřenost. Ale film rozhodně obsahuje několik nezapomenutelných scén. Například když Elvíra vypráví historii svého vztahu, která je obrazově doprovázen porážením krav. Nebo dlouhá scéna ve která hraje prim televize. V ní se střídá záběr sexuálních hrátek Evlíry a jejího expřítele, pak scény z nějakého filmu, jež nápadně připomínají konec jejího vztahu, reportáž o Pinochetovi a komentář samotného režiséra. Od této scény se ale všechen smysl jako by rozpije do nezřetelna. Scéna kdy muži napodobují scény z muzikálu už mi přijde tak trošku moc. Škoda, že režisér neudržel svůj chtíč po rozbíjení tradic trochu na uzdě. Přesto se jedná o nezapomanutelný zážitek a to také díky hercům a jejich absolutnímu nasazení, a také díky kameře a střihu.

Dobý béčko. Dávám tomu průměrné hodnocení a to kvůli zábavné stránce filmu, kterou nejspíš tvůrci původně neplánovali. Scéna s bušením do zvonu...Není třeba parodie. Třešničkou na dortu je, že jsem viděl německou verzi předabovanou postaru jednohlasně do češtiny. Fakt prča.

Absolutní nářez. Nevím jestli je to nejlepší Allenův film, protože se v jeho tvorbě moc neorientuju, ale tento film mě nadchnul. Nejen autentickými a hlavně vtipnými dialogy, ale i ztvárněním. Různé dějové "vsuvky" film okořenili o tempo, takže film doporučuji všem, co se nebojí u filmu myslet.

Spielberg prostě tyhle filmy točit umí. S naprostou bravurou umí točit například scény, kde se pohybují davy lidí. Díky jeho kameramanovi se v těchto záběrech nikdy neztratíte a vždy si v nich najdete jejich pointu. Spielberg také umí mistrně vkládat speciální efekty (zde mimochodem mistrovské). Nemyslím tím jen trikové záběry samotné, ale i záběry jež jim předchází. Umí si díváka připravit a pak mu je naservírovat tak, že se jejich účinek ještě mnohonásobně umocní. To je něco, co dnešní režiséří v éře digitálních efektů málokdy ovládají. Umí pracovat s dětskými herci. Skvěle zvládá to natočit jakkoliv nereálnou scénu tak pravidvě a dramaticky, že snad i ten největší odpůrce sci-fi musí podlehnout. Asi bych mohl pokračovat, třeba o absolutním souznění Spielberga a Johna Williamse, ale to bych se nedobral konce. Zkrátka zde Spielberg ukazuje co všechno umí a že je v tom lepší než většina ostatních a navíc v souvislosti se skvělým příběhem, který je mým osobním snem.

Nejsem moc pohádkový typ, ale tenhle film mě dostal. Snímek je ve zcela jiném duchu, než většina pohádek a opravdu má jakýsi hororový nádech. Munzar i Moučka pohádku namluvili naprosto dokonale. Film je také doprovázen úžasnou hudbou. K absolutní dokonalosti mi v tom ale něco scházelo.

Hlubina je především dobře vypadající dobrodružný film, plný perfektně zvládnutých podmořsýkch záběrů, na které bych se vydržel dívat celou věčnost snad i bez děje. Co je ale slabší je to co se děje nad hladinou. Nejvíce filmu schází jakákoliv propracovanost postav. Obzvlášť u těch hlavních není někdy zřejmé, co je nutí konat tak právě tak jak konají, nebo proč jsou tak zapáleni pro hledání pokladu, když je to může stát život a stejně jim z toho nic nekápne. Události a padouši se dějou tak nějak nahodile bez zřejmé dějové logiky. Škoda.

Tenhle film se mi celkem líbil a to i přesto, že nenávidím disko hudbu, ještě víc nenávidím disko módu a, kromě sušenek, vůbec vše co s diskem souvisí. Staying Alive od Beeges, je pro mě nestravitelná záležitost a to i v rámci recese. Ale nemůžu neuznat, že John Travolta je zde strašně cool. Stačí jen vidět ho kráčet a dnešní divák si domyslí o čem ten krátký záchěv trendu disko byl. A co teprve vidět ho tancovat. Za své kreace si opravdu zaslouží hluboký respekt. Jinak děj celkem ujde, alespoň to není žádná romatnická muzikálová slátanina, ale průměrné drama s výbronými tančními vložkami.

Zde se na sebe Lynch poprvé strhnul pozornost užší skupiny filmových maniaků.V jejich okruhu se film stal kultovní záležitostí. V duchu jeho předchozích děl se jedná o naprostý úlet jehož nejen psychoanalytickými interpretacemi by se dali popsat stohy papírů. V té době už bylo jasné, že se zrodil velký režisér a umělec s rukopisem - auter. Film obsahuje několik nezapomenutelných geniálních scén. Například společná večeře, scén se stříháním obvazů „miminka“ či tanec dívky s nádory na tvářích…Tyto scény mají naprosto drtivý efekt na psychiku diváka. Jsou šokující, ale ne banálním způsobem. Vyplývá z nich, že máme co do činění s velkým umělcem.