kinej

Vlastně mám ke Star Wars spoustu výhrad. Je v nich spoustu elementů šitých pro děti, je zde určitá proce naivity, černobílost charakterů, dějová klišé, ale nedá se nic dělat. Navzdory tomu všemu je miluju. Schválně jsem si je dlouho nepouštěl a počkal jsem si na vydání na Blu-ray, které jsem si ihned pořídil. No a Epizodu IV, mou nejméně oblíbenou z původní série, jsem si užil jako snad nikdy. Je to prostě pecka, která svým příběhem a ztvárnění drtí všechny své mouchy. Dokonce už mi ani nevadil příliš happy hppy end, ani úlitby dětem. Jsem nadšený. A těch výborných počítačových her, co jsem za te léta, kdy jsem ještě paříval, sehrál.

Další z velmi vydařených děl Františka Vláčila pojednává o tom jak skupina prchajících nacistů násilně obsadí statek Ondřeje Barana. Ten je nucen se o ně starat, jelikož mají nacisté jeho rodinu jako rukojmí. Příběh diváka stáhne a ke konci není nouze o napětí. Vláčil také dokázal geniálně zachytit těžký život sedláků na statku, stejně jako rozpálené pastviny ve spalujících letních dnech. Vláčil měl šťastnou ruku na herce. Kukura i ostatní hrají úžasně. Například bělovlasý Bartoška se zde uvedl dobře, i když celý film ani nepromluvil. O atmosféru se také stará tísnivá hudba Zdeňka Lišky.

Jedna z těch nejvydařenějších bondovek, které dokonce ani nevadí Roger Moore. Jsou zde dobré akční scény, v rámci žánru slušný příběh, nechybí humor a skvělí záporáci. Je to vyvážený koktejl všeho, co by měla správná bondovka mít. Část děje je sice vlepena do egyptských kulis, respektive do okolí všech slavných egyptských památek, ale naroubování není tak násilné, že by to působilo úplně blbě. Podmořská laboratoř je zfilmovaným snem snad každého, kdo četl kapitána Nemá. Jestli kdy Moore dosáhl v bondovské sérii vrcholu, je to zde.

V posledních letech své kariréy podával Luis Buňuel pozoruhodné výkony. Natočil několik naprosto famózních snímků v řadě a Ten tajemný předmět touhy je jedním z těchto skvostů. Příběh je osobní drama o posedlosti milovanou osobou, které by obstálo třeba i coby kniha, což se asi i stalo. Každopádně pod rukama Buňuela se převedením tohoto námětu do filmové podoby stal opravdový klenot. Tento režisér je bytostný surrealista i když v jeho pzdějších filmech drží svou fantazii dost na uzdě a jeho typické vklady do filmu se vyskytují jen občas. To však rozhodně není na škodu. Jeho surrealismus a film jemně dokořeňuje o absurdní rozměr a výsledek je jednoduše fenomenální.

Slabinou toho filmečku je jeho vzhled. Back záměrně napodobuje dětský styl kresby, který pak uvádí v pohyb. Jenomže v důsledku vše vypadá hodně amatérsky a lacině, zejména díky obyčejné animaci. Nebýt v průvodu několik vtipných nápadů nebylo by moc o co stát. Pár alegorických vozů, například v podobě atomové elektrárny, či důlního bagru však nesou zajímavý nápad.

Tento bonus k BD Star Wars je klenot. Ne že by byl tak dobrý, ale je to zajímavé svědectví o fenoménu Star Wars v době, kdy se teprve psala epizoda V. Komentáře průvodců C3P0 a R2D2 jsou fakt trapné, ale ta největší prda je vidět atuetnitcké záběry tanečníků v tričkách SW jak se pohybují do motivů Johan Williamsa v rytmu disca. To skoro zabolí. Ale je to velice zábavné, nebo spíš směšné. Filmu se, ale nedá upřít, že obsahuje nemálo záběrů z natáčení, což je velmi zajímavé především u speciálních efektů. Také rozhovory s naivně působícími herci leccos vypoví o úrovni filmů o filmu té doby. Spíše než dokument o natáčení je to svědectví o době vzniku tohoto fenoménu natočeného za směšných 3,5 mil dolarů.

Belmondo je skvělé herec, zejména komik. Také je obdivuhodné jeho dohodlání nenechat se zastupovat kaskadéry. A zvíře je film plný dobrých gagů a ohromujících kaskadérských triků. Ale film nemá zase až tak dobrý děj, který by ladně tmelil všechny tyto scénky a akce dohromady v nějaký ucelenější a zajímavější příběh. Belmondo má za své nasazení plný počet, ale režisér a ostatní si mohli dát záležet víc.

Železný kříž představuje Sama Peckinpaha opět v té nejlepší formě. Už od úvodní titulkové koláže je zřejmé, že se alespoň po filmařské stránce jedná o další jeho nářez. Jeho klasikcé rychlé střihy a netradičný záběry dokáží oživit každou bojovou sekvenci. Smůlou je, že film nemá o trochu víc propracovanější scénář, jenž by dodal příběhu na hloubce. Protože byť námět potenciál má, film ztrácí na věrohodnosti díky jen letmo načrtlým postavám, jeijchž motivy proč konají tak či onak, zůstávají skryty. Výtečná vizuální stránka tak není bohužel podpořena adekvátně kvalitními dialogy. To však nebrání tomu si užít mistrovské filmové řemeslo.

Nesdílím názor, že film je plný typicky pythonovského humoru. Jediné co mi zde připomíná Pythony je Palin. Humor jsem zde trochu postrádal. Naopak jse nepostrádal Gilliamovy fantastické výpoldy. Ty se mi líbili. Film považuji za mírně nadprůměrnou pohádku.

Asi tak nějak chápu nosnou myšlenku a účel tohohle „westernu“. Ale nemyslím, že by se realizace režisérova záměru povedla. Je sice zajímavé Buffalo Billa, jež sám sebe degraduje na cirkusáckou postavu, či ponížení, které musel podstupovat Sedící býk před bílími muži, ale na film bez nějaké větší nosné linie to nestačí. Zajímavé osudy hlavních hrdinů jsou bohužel rozmělňovány dílčímí příběhy vedlejších postav, jež jsou místy až na pomezí absurdity. Jakoby Robert Altman chtěl točit jako Fellini, ale nesedělo mu to. Výsledkem je dějový šum, u kterého je místy obtížné udržet pozornost a místy je dokonce iritující.