Buffalo Bill a indiáni aneb Lekce dějepisu Sedícího býka
Buffalo Bill and the Indians, or Sitting Bull's History Lesson
Buffalo Bill a Indiáni
Režie:
Robert AltmanScénář:
Alan RudolphKamera:
Paul LohmannHudba:
Richard BaskinHrají:
Paul Newman, Joel Grey, Kevin McCarthy, Harvey Keitel, Geraldine Chaplin, John Considine, Robert DoQui, Bert Remsen, Will Sampson, Shelley Duvall (více)Obsahy(1)
Paul Newman jako věhlasná ikona Divokého západu... Píše se rok 1885 a jméno Buffalo Billa je symbolem hrdinství. A díky jeho veleúspěšnému kočovnému představení také ztělesněním splněného amerického snu. Pod taktovkou geniálního vedoucího Natea Salsburyho si mytický Buffalo Bill podmaňuje celou Ameriku. Jakmile se však legendární lovec bizonů a podnikavec uchýlí do zákulisí, odhazuje nejen své falešné lokny, nýbrž i morálku, zatímco si prolévá hrdlo kořalkou a láme srdce nejedné opěrní divě s hrdlem zlatým. Když je do zábavné podívané povolán obávaný náčelník Sedící býk, Buffalo Billa čekají bezesné noci a vrásky na spanilém čele… Hollywoodský mogul s italskými kořeny Dino de Laurentiis (Barbarella, Tři dny Kondora, Ragtime, Duna) spojil své síly s uznávaným americkým režisérem Robertem Altmanem (M*A*S*H, Vidiny, Nashville). Výsledkem se po dvouletých přípravách stal divácky vstřícný, až úšklebný, přitom však promyšlený portrét první hvězdy Spojených států amerických, jejíž sláva nevzešla ani ze svrchované vojenské opory, ani z politického prostředí, ale ze zdola, ze spisovatelského umu Neda Buntlinea, jenž stvořil z obyčejného lovce bizonů a vojenského průzkumníka Williama F. Codyho modlu jménem Buffalo Bill. Právě ten se počínaje 20. stoletím stal hojným předobrazem pro filmové westerny. Po Altmanově „westernu“ McCabe a paní Millerová také nový přírůstek nedostál klasickým rysům prérijního žánru zpopularizovaným Johnem Fordem, Howardem Hawksem či Anthony Mannem. Na motivy divadelní hry „Indians“ Arthura Kopita Altman se scenáristou Alanem Rudolphem mistrovsky rozehráli vrstevnaté dějství, které neustále překlápí otázku historie a klamu, zneužívajícího a zneužívaného, hranice šoubyznysu a umění. Jak bývá u Altmana zvykem, kromě nápadité obraznosti snímek nepostrádá bohatou zvukovou stopu, díky níž je svět Divokého západu vykreslen jako palebný střet odlišných názorů, vzájemně spletených, v nichž se problematizuje rudo-bělošské pojetí dobra a zla, z nějž málokdo dokáže vyjít s čistým štítem. Snímek Buffalo Bill a indiáni aneb Lekce dějepisu Sedícího býka získal roku 1976 Zlatého medvěda na mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (32)
Robert Altman se pokouší demýtizovat jednu z nejvěrších ikon Divokého Západu. Jenomže je to celé hodně slabé. Jako by se režiser bál pořádně přitlačit. Většinu děje zabírají zbytečné kovbojské vystoupení Buffalo Billova teátru. Hlubších myšlenek jsem se moc nedočkal. A když už tak to bylo celé pořád na jedno brdo. Paul Newman v roly vehlasného hrdiny nic moc nepředvedl. Ostatní poměrně kvalitní herci ve vedlejších rolích se taky moc neukázali. Ne tento film je hodně nedotažený a tím pádem dost zbytečný. ()
Tomu říkám demýtizace! Ale to je asi tak všechno, protože tenhle Altman postrádá nosný dramatický oblouk, většinu času sledujeme nezajímavé přípravy Billovy show a když začne, tak tu až příliš místa zabírají estrádní pitominky. Hvězdným obsazením se nenechte zmást, všichni známejší herci ve vedlejších rolích ( Keitel, Chaplinová ) jsou také nevýrazní a nezajímaví. Očekával jsem nějaké životní bilancování Buffalo Billa, ale nedostavilo se, tedy kromě předposlední scény, jediné, která v sobě nese určitou tragiku jeho postavy. Ten chlap je jen posedlý svojí show, svými vlasy a operními pěvkyněmi - takže ani on mě příliš nezaujal. A všechno to má dvě hodiny... ()
To nebylo hezké. Zvlášť pro mě, pro kterého byl Buffalo Bill jedním z největších hrdinů dětských let, jehož hrdinské kousky jsem hltal po desítkách. Na druhou stranu - možná právě proto mě dost zasáhla tahle pozoruhodná a bezchybná psychologická kresba muže, který dosáhl svého, protože to považoval za nutné a protože tak chtěl. Co je to za hrdinu, který před veřejností tají, že nosí paruku? Který si hraje na čarostřelce, ale do revolveru si nacpe broky? Který miluje operu a ještě víc její interpretky? Robert Altman svým postavám skutečně rozumí a umí je podat neuvěřitelně hodnověrné. Díky za to. ()
Velmi nudný historický snímek, western to určitě skoro není, drama několika osob v americké historii zvláště vážených a uznávaných. Dobrý obraz toho, na jakých základech stojí "americký hrdina", na přetvářce, komerční úspěšnosti a hlouposti. Chápu, oč šlo Altmanovi, ale naprosto nechápu výskyt pana Newmana...?!!! :-( ()
Film z poslední dekády, kdy si autoři filmů mohli dělat (skoro) vše co si zamanuli (ona to nebyla poslední dekáda svobody jen pro film, ale třeba i pro pop music). No a tendle šťoural Altman toho v sedmdesátkách hned několikrát využil. Newman jako chlapík kterého přerostla nejen jeho pověst ale i piedestal který si vystavěl pro svou miniaturní sošku a při vědomí , že není cesty zpět (jako by bylo kam...), naprosto skvělý. - A pak ta prima linka pana Neda Buntlina, jenž přijel vlísat se zpět do přízně tomu, koho stvořil (Bůh přemlouvá Adama - vem mě na milost?) , - jenže konfrontace s trapností existence Hrdiny širých plání je tak děsivá, že pan Buntline, ten génij škváru, má vlastně právo si tak trochu zamoralizovat. A že to vše tak nějak úplně historicky nesedělo-no a? (co tedy ještě musím ocenit-cca polovina záběrů je z plenéru, kde je neustále porůznu rozpohybována hromada statistů-tohle tedy pan Altman uměl jako málokdo) ()
Galerie (33)
Zajímavosti (6)
- Na stožáru vlaje vlajka. Všechny 3 vlajky mají 48 hvězd. Vlajka se 48 hvězdami ale vznikla až v roce 1912. (Zetwenka)
- Film získal v roce 1976 hlavní cenu na Mezinárodním Filmovém Festivalu v Západním Berlíně. (kosticka7)
- Většina filmu byla natočena na místech v kanadské Albertě a v indiánské rezervaci Stoney. (Zetwenka)
Reklama