kinej

Je až obdivuhodné, jak dokáže F. Back vyvážit silou svých nápadů nepěkný vzhled tohoto díla. Hramonický svět přirody, ve kterém si děti hrají začíná být ohrožen jejich pokušením ze strany zlého kouzelníka. Nejprve jsou nadšeny hračkami, aby se posléze postupně dopracovaly k nechtěným panelákovým stavbám a obludným šedým průmyslovým objektům. Dětská neposkrvněná mysl, však tyto dary nepotřebuje a vrací se zpět k přírodě. Asi se jedná spíše o přání autora, než o jeho víru v dětskou duši. V reálném světě není vše až zas tak černobílé jako v Iluzi.

Miluju animované filmy a to málo, čím filmový svět zatím Chomet obdařil řadím téměř nejvýše. “Holubi” i “Trio” jsou moje srdcové záležitosti. A Iluzionista se teď zařadil k nim. Je to tím, že se mi velice líbí styl kresby a animace, který Chomet používá. Dokáže totiž vytvářet skvělé karikatury různých lidských archetypů (zde např. rockeři, vychrtlá zpěvačka, dlouhonohé tanečnice) a efekt je navíc umocněn geniální animací postavy. Jeho kresba je rebelská a provokující, ale zároveň hezká a uhlazená. Společně s krásně vykresleným prostředím pak vzniká jedinečný osobitý svět, který dokáže vyplnit každý záběr specifickou veselou a současně i posmutnělou atmosférou. Iluzionista je navíc stojí na jímavém scénáři, ve stylu Chaplinových Světel ramp, o přesluhujících bavičích, jejichž doba už dávno minula.

Iluzionista nevytěžil nic ze svého potenciálu. Děj se linéarně vleče až do konce, který je nepodařený. Je to ten typ závěru, kdy se tvůrci snaží šokovat, třeba i na úkor logiky. Jinak se ve filmu vlastně nic zajímavého neodehraje a v porovnání s Dokonalým trikem Iluzionista hodně hodně zaostává. Průměrný byl dokonce i jindy dobrý hudební skladatel Phillip Glass. PS: Pražský hrad ukazovat jako Hofburg je špatný vtip.

Gilliam se opět vzepjal k velkému výkonu a natočil jeden z nejlepších filmů své kariéry. To co se na diváka začne sypat působí nejprve jako mastrubace ega nějakého šílence. postupně ale vše dostana řád a smysl. Co víc film dokonce nese poselství o rozličných životních cestách. Když jsem poprvé zaslechl, že film bude kvůli skonu Heatha Ledgera přepsán a dokončen, měl jsem za to, že to bude jen zoufaůý pokus o zúročení natočeného filmu. Avšak film opravdu nepůsobí nijak improvzovaně, naopak. Tento film patří mezi ty, které lze sledovat vícekrát a pokaždé člověk najde něco nového. Imaginarium se v rámci režisérovi tvorby tak může plnohodnotně řadit k takovým klenotům jako Brazil, či 12 opic.

Typický seriál HBO, tentokráte v kulisách Atlantic City 20. let minulého století. Po shlédnutí dvou sérií, ve kterých je příběh nastíněný pilotním dílem uzavřen, dávám plné hodnocení. Našel bych chyby, například slabší díly v prostředku sérií, nebo očividné zdůrazňování sexu a násilí, coby nejlepší reklamy. Šťastné podle mě nebylo ani rozhodnutí, nepoužít žádnou původní hudbu a vadit jen na dobové písničky, seriál tak často působí tak nějak hluše. Každopádně, v závěru se ukáže, že většina vaty, až zase takovou vatou není, protože vše souvisí se vším a hlavně spousta pasáží zábavněprokresluje psychologii jednotlivých postav (agent van Alden, Eli, Richard Harrow, Lucy) a sledovat jejich počínání v daných situacích je radost sledovat. Seriál je zároveň jakousi sondou do doby, kterou popisuje, protože vypovídá i o politických událostech a trendech (móda, zdravotnictví, média) své doby. Produkce je na seriál fenomenální, casting bezchybný, scénář chytrý a režie precizní. Celému seriálu dominuje piltoní film a pak dvě závěrečné epizody druhé série, kdy se vše semele. Výhrady mám, ale i tak největší seriálový zážitek poslední doby.

Slabé. Že by byl Sheridan po mozkové mrtvici a stával se senilním? Herci nejsou dobří. Scéna, kdy roztomilá holčička zpívá v klobouku pěknou písničku je agresivně sentimentální. Sheridan na nás střílí hollywoodskými pistolemi, ale dost nepřesně a špatně. Konec byl taky bídnej. Skoro jako kdyby to točil Emerich. Takovéhle filmy dávají denně na Hallmarku. Taky mi dost vadila rozháranost příběhu a herci byli někdy opravdu velmi podprůměrní. Laciný kýč. Sheridan má navíc, nebo alespoň měl.

Určitě je to největší slabota Jonesovské trilogie. Chytrost příběhu zde ustupuje ve prospěck akce, takže postavy a zápletka jsou skečovité a slouží jako pozadí pro akci. Takhle natočený Happy End nepovažuji za šťastnou volbu, takhle si to určitě vymyslel Lucas, ten má takové kýčovité nápady. Ale akce je super. Film je určitě stokrát lepší než nějaká mumie.

Na tenhle film jsem se ale načekal pěkných pár let. Křištálová lebka není špatná, ale rozhodně nedosahuje filmových výšin svých předchůdců. Akční scény, například, jsou velice přitažené za vlasy. Indy sice nikdy nebyl nějak obzvlášť realistický, ale často svůj nadpřirozený výkon odlehčil nějakou tou očůravačkou. Ale zde se skáče po lijánách, jezdí se v autech uprostřed džungle bez zakodrcnutí, vytahuje se z bryndy pomocí hadů atd. Nesedí mi ten úkrok od chytrých a vtipných akčních scén do absolutního akčního nereálna. Šerm na autech a skok přes strom do řeky, mají blíž k Matrixu, než k Dobyvatelům ztracené archy. Navíc děj působí, jako by někdo vyhodil pár důležitých stran scénáře do koše. Možná, že je to důsledek toho, že dnes je úplně vše rychlejší, vždyť doba zrychluje. Mezi Indym a Rafanem se v závěru vytvoří duševní pouto, ale není zde žádná gradace ani vývoj jejich vztahu. Vše je umístěno najednou, účelově pro svou scénu a bez vnitřní logiky. A to je velká škoda, protože v Poslední křížové výpravě byl vztah otec syn vystavěn filmařsky a hlavně tedy scénárisiticky naporosto dokonale. Škoda, že čtvrtého filmového Indyho neadaptovali ze scénáře k počítačové hře Indiana Jones and the Fate of Atlantis, což byla geniální adventura, která významem snesla srovnání s jakýmkoliv filmovým Indym.

Poslední křížová výprava je ten druh filmu, kde sice jsou nějaké ty chybičky a nelogičnosti, ale je to taková zábava, že to prostě zkritizovat nejde. Na tomhle filmu jsem vyrostl, teď jsem ho po dlouhé době zase viděl a musím říct, že neztratil nic ze svého kouzla. Tenhle film nekriticky miluju a strašně si přeju, aby Spielberg natočil další díl, i kdyby byl minimálně tak dobrý jako Chrám zkázy, tak by to byla událost. Ford je geniální Jones a Connery vlastně taky. Bravo.

Jelikož je jonesovská trilogie (čtvrtý díl beru jako omyl) nejmilovanějším filmovým fenoménem mého dětství, byl jsem hodně zvědavý na tento dokument o jejím vzniku. Upřímně, nic moc. Čekal jsem o dost víc. Každý z filmů by si totiž zasloužil svůj vlastní dokument v délce tohoto souhrného. Jako dokonalý dokument beru například rozsáhlé materiály umístněné jako bonusy na blu-ray Pána prstenů, kdy je každá složka filmu rozpitávna až na dřeň. Zde zmíněné informace jsou hodně povrchní, na úrovni obecných znalostí o Jonesovksých filmech, zcela chybí detailnější pohledy na práci jednotlivých členů produkce a naopak přebývají různé nadbytečné veselé histotky z natáčení a všobecné chvalozpěvy. Mnohem zajímavější je jiný dokument umístěný na jonesovské kolekci a to On the set of Raiders of the Lost Ark, kde je možné sledovat Stevena Spielberga při práci s lidmi atp.