poleno

Je zajímavé, že jsem si Nazo no kanojo X chtěl zhlédnout už minulý rok někdy na podzim, ale z mně neznámého důvodu jsem se k tomu jaksi dostal až teď... a možná je to tak dobře. Pro mě to byla strašná nuda. Můj nezájem o postavy, sliny na prstech a nemastný, neslaný hlavní hrdina způsobili, že jsem to dropnul někde u pátého dílu. Ještě se mi u anime nestalo, že jsem se musel do zhlédnutí dalších epizod tolik nutit. Postavy jsou až na Urabe hrozně nevýrazné, děj se opírá jen o ty sliny (docela dobrý nápad, avšak blbé zpracování). Měl jsem pocit, že tím akorát marním svůj drahocenný čas a mohl bych dělat cokoliv užitečnějšího, co by ostatním v mém okolí prospělo (rozkoukat nový seriál například :D). Dvě hvězdy za Urabe, to byla hodně zajímavá postava a pět dílů jsem vydržel jen kvůli ní. /2*/30%

Velice fajne. Poslední dobrý český film, jež jsem viděl byl Anděl Páně 2, což už bude dobrých pět let. Právě mezi "Andělem" a "Prvokem" se točily průměrné "komedie" typu Ženy v běhu, Chlap na střídačku, Matky apod. , tudíž tento Hartlův počin působí jako zjevení. Začnu tím, co se mi nelíbilo a to sice to, že nadávky a sex už k našemu humoru zkrátka patří (ať už chceme, nebo ne). Například některé sexuální scény zde byly vmáčknuty na sílu jen kvůli vtipu (né, že by to mou maličkost pohoršovalo, to ne, ale dosti mně rušily jinak příjemné sledování). Obsazení je ale super a volba herců pro hlavní role dopadla velice dobře. Pechlát výborný, Čermák též, Hofmann skvělý jako obvykle, Švehlík mi nevadil. Humor mi většinou seděl (Ty Pechlátovy grimasy :D) a dobře se mísil s dramatem. Konec mi přišel trochu useklý a jaksi na mě nezapůsobil. Věřím, že tento snímek se má možnost za takových 40-45 let stát klasikou, na kterou budu rád vzpomínat. Naprosto se ztotožňuji se zdejším hodnocením, tudíž /4*/75%

Kouknu na plakát a na 85% a říkám si: ,,Tohle ecchi musí být fakt geniální!" Pustím první epizodu, jsem docela mile překvapen a opět se mýlím. Jak jen plakát a název dokáže prostého člověka zblbnout. Teď ovšem k věci: Je to zajímavé konverzační anime, které je plné obyčejných, normálních a dobře napsaných postav, zajímavých příběhů a promyšlené psychologie "Syndromu Dospívání". Ovšem co je třeba vychválit nejvíc jsou dialogy... ano, ty vypilované a naprosto přirozeně působící dialogy, které dělají z tohoto anime to, čím je tak dobré. Nenašel jsem jedinou postavu, která by mi nějak více vadila, ale kromě Mai a Sakuty jsem nenarazil na charakter, který by se mi nějak více vryl do paměti. Naštěstí jsem se zde nedočkal toho uječeného humoru, se kterým jsem měl tu čest už mnohokrát a už mě fakt přestává bavit. Vše plynulo pěkně, děj mě bavil, animace je příjemná, avšak důvod, proč tomu nedát 5* je prostý: Bunny girl senpai ve mně nezanechalo nic moc hlubšího a na mnoho postav si za chvíli ani nevzpomenu. /4*/70%/

(Recenze obsahuje drobné spoilery) Jelikož jsem zhlédl Kanon a převelice se mi zalíbil, logicky jsem hrábl i po jeho "bratrské" show, jež nese název Clannad. Toto anime má býti Kanonu hodně podobné a podle recenzí (zejména ze zahraničí) je i v mnoha ohledech lepší. Jak už jsem zmiňoval, Kanon byl výborný a pro mě stoprocentní, tudíž jsem věděl, že bude těžké ubránit se jejich vzájemnému porovnávání. No nic, to nevadí, zkusím a uvidím, třeba budu překvapen... Mám z toho takové rozporuplné pocity. Děj je složen jednak z typické romantické linky a druhak z několika odboček, které se věnují jednotlivým postavám. Backstories mě nenadchnuly, ani ve výsledku nebyly tak důležité, jak se tvářily a přišly mi jako psané na sílu. Občas jsem se chytal za hlavu a přemítal se satirou v hlase: "Tak co? Komu zase umřel sourozenec nebo rodič? Kdo je zase v komatu? Kdo si nepamatuje svoje dětství?" Nepochopil jsem takový gag, kdy se průběžně objevovala Fuko a otravovala postavám život... jaký měl teda její příběh smysl? Ovšem, linka s Okazakim a Nagisou a následné sledování jejich dospělého života je opravdu zábava a anime skvěle pracuje s budováním jejich vztahu. Clannad také ukazuje, že život není zas taková sranda, jak se během studií ve škole může zdát. Některé scény mě zahřály u srdce, to zase jo. Postavy mi byly většinou sympatické, nebo mi nevadily... ale Fuko a Sunohara... z nich mi málem hráblo.. fakt, nemám je rád (sorry). Přišlo mi, že až na to, že spolu hlavní skupinka protagonistů navštěvují stejnou školu a stejný klub, nejsou nijak více propojení a jsou to prostě jenom kamarádi... nic víc, nic míň. Nejsou skoro vůbec důležití pro příběh a není důvod se o ně zajímat o něco hlouběji. Atmosféra by se linula docela pěkně, jen kdyby nebylo toho (většinou) ukřičeného humoru, který to všechno trhá (vyskytuje se především v první sérii). To, co v Kanonu vypadá přirozeně, tady vypadá nepřirozeně a na sílu splácané. Aspoň, že to zachraňuje Okazaki se svými hláškami, ze kterých jsem mnohdy vyfukoval vzduch svými nozdrami. Ovšem poslední díl AS... ten je s prominutím úplně posraný a zkazil mi už tak rozkolísaný celkový dojem. První sérii bych dal 45%/2*/ a After Story by byl za 75%/4*/, celkově tedy 60%/3*/ Kdybych viděl Clannad jako první, určitě bych jej hodnotil o něco lépe, ale u mně je o několik tříd níže než Kanon, který si budu muset v bližší době zopakovat.

(Upozornění, tato recenze byla napsána pod vlivem velké agónie) To jsem takhle před pár dny přemýšlel nad tím, co by jsem mohl zkouknout jako další. Vzpomenul jsem si v tom rozjímání na tři tituly, o nichž jsem věděl jen to, že spolu úzce souvisí: Na Clannad, Air a Kanon. Když jsem se podíval na uživatelské recenze a hodnocení, nejlíp z toho vycházel Kanon, tak jsem si řekl, že to zkusím. Třeba to po pár dílech vypnu, kdo ví? Jak tomu už bývá zvykem, znovu jsem se mýlil. Kanon je po všech stránkách úžasné, stoprocentní anime a rozhodně je mým nejoblíbenějším. Vězte, že Kanon ve vás něco zanechá. Zde vám napíšu pár důvodů, proč je Kanon tím nejlepším, co jsem kdy v rámci animované tvorby viděl. Začněme atmosférou, kterou nádherně dokresluje zimní město a neustálé sněžení. Takovouhle kouzelnou energii, jež z Kanonu vyzařovala, jsem u seriálu viděl naposledy... nikdy. A ta hudba, která hrála při dlouhých záběrech na zasněženou krajinu, to byla taková nádhera, že jsem se jak blbec uculoval do monitoru a pookřával jsem každým momentem. Kresba je mírně předpotopní, mně osobně nijak nevadila, avšak jsem si ze začátku nemohl zvyknout. Kyoto Animation předvedlo dokonalou animaci pohybu, mimiky a lipsyncu a opravdu pěkně se na to koukalo. Děj je velmi solidní, je zajímavě rozložen do několika kapitolek, které se věnují jednotlivým holčinám. Po zhlédnutí posledního dílu mi tato volba autorů přišla logická, byť musím uznat, že je zvláštní. To hlavní, co je třeba vyzdvihnout, jsou postavy, které jsou všechny do jedné sympatické (Určitě jsou to nejsympatičtější postavy, co jsem zatím poznal). Právě charaktery jsou to, co z Kanonu dělá velice lidské a uvěřitelné dílo. Yuiichi je prostě mistr sarkasmu, největší slabost mám pro Mai, jejíž příběh mě nadchnul nejvíce (tady je vidět, že beru na tiché a záhadné dívky, viz. Koneko z HS DxD, nebo Kanade z AB! , ale to je teď jedno :D). Já Kanon prostě miluju a myslím, že to je na mé recenzi vidět. Když jsem dokoukal poslední epizodu, naprosto mlčky jsem jen čuměl do tmy asi dvě minuty, posléze jsem tiše zatleskal a zapíchl to. /5.5*/100%

Ze začátku se mi zdálo, že je to takové nijaké s naprosto nevýraznými charaktery a nudným, duhovým příběhem (a ještě magie do toho, Šmarjápano, dejte mi s tím pokoj :D), čiže jsem po dvou dílech soudil, že se jedná o obyčejné řadové anime, jež nepřekročí hranici 3/10 na MAL. Ovšem jsem se, jako tomu většinou bývá, mýlil. Od šestého dílu se jedna o super podívanou, ty souboje jsou výborné a backstory Rinne a Fuuky tomu dodává slušnou atmosféru. Vedlejší postavy nejsou nikterak výrazné, svůj účel ale splňují, ale mnoho z nich se vám do paměti nevryje. Ale co je třeba vyzdvihnout je určitě ten poslední souboj, jenž byl pln dramatu, uvědomění a vypadlých zubů (Což bych popravdě po zhlédnutí prvních epizod nečekal). U tohoto souboje jsem si přál, aby nikdy neskončil. Animace je vcelku slušná, avšak je vidět, že animátoři vynaložili největší úsilí až v úžasném finále a ve Winter Cupu obecně. Bylo zajímavé poprvé vidět nějaké anime, které je stavěno právě na pěstních soubojích a né jen na zbraních nebo výrazných magických schopnostech, jak tomu bývá většinou (no dobře, magie tam sice je, avšak je vedlejší). Z nějakého důvodu mi to chvílemi připomínalo Keijo!!!!!!!, avšak ViVid Strike! mi byl přece jen sympatičtější. /slabší 4*/ 69%

Jen 56%? Zajímavé. Jak tak koukám na jednotlivá uživatelská hodnocení, je toto podivné dílko dosti kontroverzní. Ovšem, já se přidávám na tu stranu, jež tvrdí, že Mahou Shoujo Site je solidním kouskem. Možná to je jen má neznalost onoho žánru, jež mě značně přepadávala v mých "anime-začátcích," ale vezmu to co nejvíc objektivně. Co tohle anime tahá nejvíc, je krutá, syrová atmosféra, která se táhne téměř po celou dobu, a dále některé monstrózní scény (ty jsou občas dosti přehnané, ale budiž). Postavy jsou průměrné a ty jediné, ke kterým jsem si vybudoval vztah, je dvojice hlavních hrdinek, ostatní mi byli celkem ukradení. Animace byla zvláštní, ale né špatná. Bohužel, Na 12 dílů se toho dělo strašně moc, vedlejší postavy se nemohly pořádně rozvinout a to zakončení... to bylo nedotažené, napsané na sílu a hooodně zbytečné. Doporučuji toto dílo zkouknout, ale upozorňuji vás, abyste se nedívali v noci, protože tohle bylo první anime, co mi audiovizuálně neudělalo vůbec dobře :D /4*/70% EDIT: Teď jsem koukal na galerii a noční můry jsou zpět

Slušné anime s originálním příběhem, sympatickými hlavními a vedlejšími postavami, geniálním zakončením, dále pak s perfektně sedící hudbou a krásnou animací. Co Angel Beats! sráží dolů je rozhodně malý počet dílů, přičemž se vše děje strašně rychle, první dva díly nevíte, podobně jako Otonashi, co se to sakra děje a v této fázi jsem měl namále, abych to dropnul. Jinak výborná poslední epizoda by na mě zapůsobila emočně o něco více, kdyby (jak jsem zmiňoval) byl počet dílů o polovinu větší a já si dokázal vybudovat k postavám nějaký hlubší vztah. Každopádně klady převažují zápory a to více, než výrazně. /72%/4* (Teď jsem si vzpomněl... já asi po dvou měsících našel něco koukatelného!)

Jakooo... nevim. Řeknu to takhle... PLUSY: krásná animace, hudba a sympatická, trefně hláškující Kasumigaoka Utaha, ale to je asi tak všechno. Tyhle tři věci nezachrání nudný příběh a dialogy, které se za ně schovávají. Už jsem si myslel, že jsem po dlouhé době našel něco koukatelného... jak já se mýlil. /15%/2*

Pokoušel jsem se podívat na celé anime bez přeskakování... nešlo to. Nakonec jsem zhlédl jenom "TY" scény, jinak celkem o ničem... nebo snad onii-čem? /10%/ slabá 1*