FlyingGentle

Málo, opravdu málo bylo spirituálních filmů v období právě uplynulých Velikonoc. Přesto jsme vyčíhli starší snímek Marie, matka boží, který dávali v sobotu na čt2. Ne, žádné velkolepé epické scény, ale poměrně civilní tv film, který líčí život Ježíšovy matky Marie. Hned v úvodu filmu mne zdrtila scéna, kdy si Římané stanovili, kteří Židé budou kdy vymýceni. Neinspiroval se právě tímto činem Hitler? Nedávno shlédnutý hraný drasťák Deník Anny Frankové podle kultovní knihy tohle sugestivně líčil. Fakt mi zatrnulo. První třetina filmu byla vyložené jen o Marii, v které rodině vyrůstala, jak jí bylo vnuknuto Boží poslání a jak zjistila, že do ní sestoupil Duch Svatý, jak se jí narodil syn Ježíš. Nádhenou mladou herečku Melindu Kinnamann, která zcela uvěřitelně představuje mladou Marii, vystřídá v další části a zbytku filmu skvělá Pernila August. Film se hlavně věnuje jejímu životu, ale nemůže samozřejmě opomenout Ježíšovo dospívání, ve zkratce až po jeho ukřižování. Ježíše výtečně hraje Christian Bale, jeho role ho ukazuje v opět jiné poloze a dokládá jedinečnou univerzálnost tohoto herce. A to jsem ještě neviděl již tolik ceněný Le Mans! Marie je silný emotivní příběh, u kterého si člověk uvědomí základní lidské hodnoty, které si nesmíme nikdy nechat pošlapat: svobodu, lásku a víru. I když jsme nyní o část svobody přišli, musíme si udržet v plné míře ty dvě další. Život po téhle pandemii už nebude stejný, ale s láskou a vírou můžeme nakonec zůstat pozitivně naladěni i do dalších dnů, měsíců a let. Svět se změnil rychle za několik týdnů. Pokud ale věříme v život, budeme se radovat dále.

Nadupanější, ještě ulítlejší a vtipnější než první díl! On v první řadě ten český dabing dělá nemožné divy! Na tomhle se museli tvůrci fakt vyřádit a klobouk dolů před jazykovou kavalkádou hlášek, které tady padají. Zpracovat je není snadné ani na několikáté, střih, bombastické scéna s klidnou hudbou, která se do ní vůbec zdánlivě nehodí, další střih, pak dlouhé komentáře Deadpoola v hospodě, střih...prostě takhle to jede. Po úvodu, kdy Deadpool ztratí drsně manželku jsem opravdu netušil, kam se film bude ubírat. O to více mne dostala zápletka se záchranou dalšího mutanta Russella, kterého se pokouší zabít hustý ranař Cable z budoucnosti. Do hry vstupují další monstrózní postavy, z jedničky známý chromovaný obr z Ruska a Jaggernaut, jejichž souboj je hlavní ozdobou celé plejády akčních pasáží. Jen jsem žasl nad nápady scénáristy, kde šlo přitlačit na pilu v drsnosti, tak se stalo, kde v humoru, taktéž, a nakonec jsme se synem mysleli, že Deadpool umře, což by vůbec nevadilo. Mohlo to mívalo mít i toto vyznění, to vykoupení by klidně bylo akceptovatelné. I ta scéna z už posmrtného života byla tak dojemná, že jsem začal slzet.... Jenže ne, tenhle biják musí pokračovat, X- force byli zrozeni a můžeme, ne musíme se těšit na X-FORCE za rok! Je to unikátní marvelovka v každém ohledu a jdu se pídit po soundtracku, který ve filmu bravurně funguje!

Ano, už se to tady píše, že trojka je lepší než dvojka, ale nedosahuje kvalit jedničky. Jenže je tady spousta jiných faktorů, za kterých dávám 4 hvězdičky. Když se člověk smíří, že tady nehraje Paul Walker a Vin Diesel pouze legrační cameo na konci, což je skvělý tah na propojení s dalšími díly (o kterých se ale možná tehdy ještě nevědělo, že vzniknou?), může si v prvé řadě vychutnat výborné autohoničky. Když koukám na celou sérii znovu, ale od pátého dílu a zpětně jsem si nyní pustil i první dva díly včetně Tokijské jízdy, přijde mi jako by tenkrát byly ty auto scény hodně realistické, více autentické než nyní. Dneska je vše na efekt, na zrychlenou akci, ale před 15 až 20 lety měly scény punc opravdovosti. Ukázal to už první díl, hlavně scéna toho přepadení kamiónu, která vyzněla fakt realisticky, ale i tady ve trojce dopadla suprově závodní soubojová část mezi D-Kayem a Seanem ve stoupání do hor za městem na výbornou. Jedinečná je scéna, kdy se honí tři auta a projíždějí davem na křižovatce. Už už by auta smetla dost diváků, kdyby se lidé nerozestoupili a udělali krásnou zatáčku, do které se vozy "nadriftují". Film má kromě klasického souboje dobra i zla hodně elementů z japonské kultury, což mu dodává nový rozměr. Sžívání Seana s japonským životem má humorné stránky, když mu profesorka ve škole vehementně vysvětluje důležitost japonských školních galoší. Jsou tady ulice plné světel, automatů, které do Evropy začaly pronikat už na konci 80. let, na druhé straně pubertální mládež žijící život na hraně a samozřejmě odvrácená tvář japonského velkoměsta: nelegální obchody. Tokijská jízda může klidně zapůsobit jako samostatný film a nemusí být brána ani jako součást série. V tomto duchu jsem ji vnímal a za její opravdovost se mi fakt líbila. A Sean Black se prý objeví i v 9. díle za rok, takže je na co se těšit!!!

Právě proto, že je tak civilní, krátký a až skoro dokumentárně pojatý, je tento malý snímeček unikátním skvostem v Dieselově filmografii. Je vidět, že si tady dělal prostě, co chtěl, ale vystřihl si svobodu svým osobitým způsobem: záběry do ponurého tmavého vězení, kde dlí dlí vyvrženci velkoměsta, špinavé ulice panamské metropole, kde se umí pohybovat jen našinec, a do toho přijíždí Han, který zázrakem obživl po očividné smrtelné autohavárce v třetím díle, který se odehrával v Tokiu. Potkává Dominika, balí opět jednu jeho přítelkyni, zatímco šéf dohaduje nějakou velkou akci. A najednou přichází Letty v podání stále šarmantní Michelle Rodriguezové. Popadne Diesela a už se vezou po hlavní silnici někam k moři, kde prožívají romantiku, hovoří, líbají se, padají se smíchem do vody. A film končí. Je to pouhá sekvence obrazů, ale nic jiného jsem ani nečekal, o to více se mi tenhle krátký panamský výlet líbil a dal bych si ho klidně i více, kdyby se Diesel rozhodl točit ze života v Panamě. Je to velmi příjemně realistické a autentické a možná to takhle prostě sám šéf chtěl. Zatímco si ve velkých filmech užívá před kamerou, tady stál i za a dal do kupy vše, co potřeboval. Díky moc za to!

Do českých kin vstoupila s grácií Poslední aristokratka, filmový přepis u nás nejúspěšnějšího humoristického románu od Evžena Bočka, se kterým se na plátna opět vrací režisér Jiří Vejdělek. A je to po loňském přešlapování Tátova volha více než vydařený comeback, protože film úžasně funguje po všech stránkách. Má lehounce dramatický příběh, který dopředu posouvá úžasná situační komika, koření ho originální herecké výkony všech protagonistů, má malebné exteriéry českých hradů a skvěle vypointované scény kontrastů české a americké kultury. Před shlédnutím jsem si říkal, jak je vůbec možné Bočkův geniální literární um přepsat tak, aby se ve filmu zachoval ten osobitý, často až absurdní humor, kvůli kterému si knihu oblíbíte, ale ono to jde! Vejdělek si totiž záměrně vybral některé knižní scény, umně je dotáhl do funkčních poloh, spoustu věcí ale změnil k obrazu svému a přitom film funguje i jako samostatný příběh. Poslední aristokratka rozhodně vyvolá diskuse mezi těmi, kdo vůbec knihu nečetli, ale jsou zvědavi na nové Vejdělkovy bonmoty, a mezi fanoušky Bočkovy dnes už megasérie. Už úvodní scéna, kdy si rodilý Newyorčan Frank (charismatický Hynek Čermák) připravuje dopravu zpopelněných českých předků v balíčcích od amerických oříšků do Čech, aby se ujal rodinného dědictví na hradu Kostka, působí originálně a neotřele. Jeho manželka Vivienne (sugestivní Taťána Vilhelmová) si při první večeři na hradě nacpe husu se zelím mezi dva houskové knedlíky (!), jinak nebetyčně miluje vše od princezny Diany a chce Kostku zpočátku hystericky prodat. Dceři Marii III. (roztomilá Yvona Stolařová), která po nocích nadšeně pročítá historické anály svých předků a zvídavě objevuje sladká i slané kouzla české kuchyně, však po chvíli na hradě vtisknou místní přízvisko „prokletá“, ale nakonec je ona tou nejromantičtější osůbkou (a také nejlepší průvodkyní) v celém ansámblu hradu. Ikonické postavy kastelána Josefa, který nesnáší tzv. „muflony“ čili turisty, vtipem sršící hospodyně Tiché (odzbrojující Eliška Balzerová), která vše prokládá ořechovkou, a věčně rádoby marodného zahradníka Krásy pak nemají chybu! Pavel Liška v roli Krásy zde svým hereckým a totálně absurdním pojetím nechává vzpomenout na kdysi nepřekonatelného Idiota. Sžívání tohoto nesourodého osazenstva hradu je ve tou nosnou zápletkou celého filmu, protože se opravdu všichni musí rozhodnout, jestli budou na Kostce fungovat jako tým anebo navždy pohřbí svojí rodnou hroudu na úkor financí. Poslední aristokratka snese srovnání se současnými českými filmy, u kterých se člověk směje pro jejich originální zápletku, jako jsou Ženy v běhu nebo Přes prsty, ale má diametrálně odlišnou atmosféru. Je ve své podstatě velmi romantická, a navozuje ducha starých časů, které, pokud je člověk sám přijme, mohou velmi příjemně pohladit po duši. Je možná svými exteriéry velmi staromilská, ale má harmonicky plynoucí charakter, střídá přírodní i vtipné obrazy s jemnou grácií, takže se člověk vůbec nenudí. Pokochat se plně lemberským nádvořím v zimním oparu není vůbec od věci, ale film se točil i na dalších hradech jako Buchlovice nebo Jaroslavice, největší podíl však měly Milotice u Hodonína. Obraz Kostky působí ze záběrů zcela sevřeně a uvěřitelně. Vejdělek očividně pracoval s maximální přesností, a to nejen s herci, kostýmy a historickými artefakty; ve filmu okázale panuje víceméně zimní počasí a romantika zasněžených plání, po kterých popelkovsky cválá hrabě Max (Zdeněk Piškula) za svojí Marií, je tím nejkrásnějším obrazem, co se za poslední roky v české kinematografii objevil. Je to nakonec pohádkově dojemné a laskavý humor zůstane divákovi dlouho pod kůží. Přiznejme si však - chtěli bychom vůbec od dobrého českého filmu něco jiného?

Chybí tomu Vin Diesel, ale jinak velice slušné pokračování, na svou dobu to bylo výborně natočené, honičky hodně realistické v porovnání s dnešními rychlo-scénami! Kočka Eva Mendes samozřejmě nemůže nevyniknout a kdyby se scénář vyšperkoval lépe, mohlo to být ještě lepší. Z celé série sice nejslabší, ale koukatelné i po letech!

Úžasná dvojka! Je to překvapivě ještě lepší než jednička, inovativnější a i přirozeně vtipné, zároveň dostatečně realistické, i když nechybí nadpřirozený motiv! Zní to šíleně? Ale proč ne, když je tahle rodinná komedie prostě taková, svojsky dánská. Po sérii Děti mojí sestry je tohle další moc příjemná rodinná série a tenhle díl dokazuje skvělý scénář a vtipně uvěřitelné herecké výkony. Také bych chtěl bydlet na zámku a objevovat jeho kouzla, pátrat v rodinné historii a možná se i trochu bát hradního strašidla, kterému je podobný dědic, strýc Anders. Zápletka dědictví se ale v tomhle humorném příběhu skvěle rozvine, když má rodina bojovat o hrad s dalšími dědici. Ti hrají nečestně a využívají všechny triky a vyložené sviňárny, aby dosáhli svého. Po zásluze jsou pak vyhnáni ze zámku. Ale předchází tomu hodně originálních scén, krásně upřímné dětské přátelství obou nejmenších ratolestí, láskyplná zápletka mezi soupeři i mezi tátou a komornou, i peprná scéna s nabouranými trpaslíky, které z duše nenávidí naoko mrzutý traktorista. Film má výborné nápady a když se člověk odprostí od všech očekávání, jak to dopadne, ale zároveň si přeje, aby to skončilo dobře, je odměněn tak, jak má. Já, manželka i dcerka se těšíme na další díly!

Černý panter mi unikl v kinech a viděl jsem ho až nyní. Jak jsem to mohl tenkrát zmeškat? Nečekaný filmový zážitek, který bych od tvůrců marvelovek věru nečekal. Už jen to prostředí Afriky, skoro výhradně černošští herci, kteří podávají skvělé výkony - nejen hlavní hrdina Chadwick Boseman nebo jeho sestra, půvabná Letitia Wright, která se třeba mihla ve Spielbergově poslední virtuální sci-fi - , ale především hlavní záporák Michael Jordan nebo náčelník odbojného kmene Wakandy jsou vynikající. Nečekané akční scény, které si v ničem nezadají se všemi díly Avengers, neustálé změny tempa a zápletka, která není vůbec předvídatelná, to vše mne přibilo k domácímu gauči. Do toho úžasná africká hudba, která má ve filmové branži své jedinečné místo. Ano, kritici asi ztrhali překombinované vztahy, absurdní fakt, že by v Africe existovala tajná a vyspělá civilizace, ale musíme se přece nakonec vrátit k poslání těchto filmových zpracování, a sice, že jde nakonec o pohádku o boji dobra se zlem, že tyhle filmy mají především bavit. Černý panter má ale hodně navíc: ukazuje tajné umění afrických šamanů, kteří mohou předávat rituály z posmrtného života - skvělá paralela s černými pantery jako předky -, má nádherné exteriéry, které musely v kině rozhodně vyniknout, a v poslední řadě je o lásce k vlastní zemi, za kterou chtějí všichni bojovat i zemřít, když je třeba. Dokáže to někdo ze Západu? Je rozhodně fajn, že se tento originální film spojený později s Avengery, zrodil, tleskám a dávám 5 hvězdiček. Jestli vznikne 2, bude muset mít silný scénář a možná více charismatického hlavního hrdinu. Taková generálka Danai Gurira by mohla být klidně hlavní hvězdou, její akční škleby jsou šlehačkou všech klíčových scén!

Totální comicsový úlet, zcela netypický, pro mne překvapivý X-menovský spektákl. Nekonvenční, ale vtipný a zajímavě akční. Skvělá hudba!

Ano, je to hodně televizní, ale oproti americkým cukrkandlům příjemně reálné, originálně vtipné a hlavně ukazuje, jak jedinečného rodinného ducha má dánská rodina. Po skvělé sérii Děti mojí sestry je toto další výborný rodinný skvost dánské kinematografie. Dívali jsme se všichni doma: 4 letá dcerka, synové 11let a 15 let, manželka a já a užili jsme si to! Těšíme se na další díly!