Brejlil

Před lety byl Twister solidní zábava s mírným přesahem a rozumnou kombinací CGI a praktických efektů. Jeho sequel je ve všech směrech trochu slabší. Hlavní hrdinka je sympatická a má trauma, chemie s hlavním hrdinou funguje, ale chybí něco hlubšího. Motivace hlavního záporáka je nejasná, a ani bohužel neskončí v tornádu. Vlastně nezahyne vůbec nikdo důležitý, jen několik postav z komparzu a to hlavně vlastní pitomostí. Scény s tornády jsou pěkné, destrukce rafinérie vypadá velmi dobře a takhle by asi měl vypadat letní film, který když zapomenu, nic tak hrozného se nestane.

Solidní, pěkné na pohled, byť občas poněkud nepřehledné. Ale co, on ani román nevyniká skromností, pokud jde o postavy a jejich vztahy. Akce skoro žádná, vše je spíše věc psychologie, postranních pohledů a temných narážek. Dantès kupodivu není ani kdovíjak sympatický "klaďas", jeho posedlost pomstou a někdy až nehezké manipulace působí velmi nepříjemně. Nuda nehrozí.

Dá se to. Možná trochu lepší než trojka, Lawrence je rozhodně snesitelnější, Smith je pořád Smith (což docela cením), záporak je docela nepříjemný. Logika pokulhává, zato akce vypadá dobře. Jen je to mírně nostalgický návrat a nezdá se, že by se diváci hrnuli.

Zase jednou ve světě šíleného Maxe. Je obdivuhodné, co dokáže režisér ve věku, kdy už mnozí jen slintají do polévky, a svým drivem nakopává zadek mnoha mladším, ale usedlým kolegům. Když dojde na akci, je stejně intenzivní a kulervoucí jako před lety. Ale... Asi vždycky je nějaké ale. Ale CGI není bezchybné a některé záběry působí jako nevalně animovaný komix. Než se objeví Anya, chvíli to trvá, byť Alyle se nedá nic vytknout. Chris jede na vlně úchylné sebeparodie, ostatní jsou spíše jen do počtu. Potíž je v tom, že příběh není nijak nosný, ani objevný, ba dokonce víme, jak to dopadne. Žádné zvláštní napětí se nekoná, jen čekáme, jakou podobu pomsta bude mít.

Nečekaně povedená akční komedie. Chemie mezi Ryanem a Emily na jedničku, mírně idealizovaný pohled do zákulisí natáčení filmů potěší, akční scény jsou povedené. A k tomu spousta různých vtípků jen tak mezi řečí. Škoda jen, že Aaron nedostal více místa a že ta "jeho" zápletka nebyla trochu propracovanější. Každopádně si to Leitch viditelně užíval a je to pěkná pocta nejen kaskadérům, ale vlastně všem těm neviditelným lidem ze štábu.

Akční film s trochou kritiky současné Indie, dlouhým čekáním na první bitku (která navíc nedopadne) a závěrečným krvavým zúčtováním. Pro Patela vysněný film, který si dokázal vymazlit, co to jen šlo. Jsou tu různé věcí poněkud navíc, indická mytologie v míře větší než bych čekal. A humor obstarává snad jen Copley, který si s chutí střihl promotéra nelegalních fightů. Patel nám předložil trochu jiný akční film, byť základní schéma je pořád stejné. Pomsta, pomsta a zase pomsta.

Škoda, že jsem viděl verzi sice se synchronizovaným zvukem a hudbou z roku 1931, ale bez úvodní sekvence u Máří Magdalény v barvě. Na druhou stranu, ne že by to výrazně vadilo. Právě začátek s poněkud neortodoxním představením Máří a Jidáše je asi nejlepší částí filmu. Následuje vizuálně sice působivá, ale nepříliš zábavná vyprávěnka, plná nesourodých citátů z Nového zákona, s občasnými záblesky nečekaného humoru. "Léčba" panenky nebyl špatný nápad, ale ilustrace "Nechte maličkých přijíti ke mně...", to už zase nudilo. Ukřižování ovšem nabídlo nečekané praktické efekty a zmrtvýchvstání konečně bylo v barvě. Z herců vyniká snad jen Jacqueline Loganová v roli Máří. Židovské postavy jsou dost stereotypní, byť se DeMille alespoň vyvaroval těch nejhorších protižidovských excesů. Kamera, kompozice záběrů, svícení a celková pompéznost ovšem film přeci jen řadí do kategorie možno shlédnout.

Asi nejslabší složkou druhé Duny je hudba. Podivná, bez melodie a nesmyslně dunící. Všechno ostatní je špička. Dechberoucí záběry, fantasticky vypadající svět. Příběh je zamotaný, ale přeci jen přehledně odvyprávěný a především Chalamet a Zendaya ukazují ve scénách bez dialogu svůj talent. Villeneuve předvádí, že i román, pokládaný za nezfilmovatelný, na kterém pohořeli Jodorowsky i Lynch, se zfilmovat dá ke všeobecné spokojenosti. Tak snad se trojky dočkáme.

Vizuálně podmanivý svět. Svérázná kamera. Zvláštní, zajímavý příběh. Úžasná Emma Stoneová, které ovšem všichni zdatně sekundují. Spousta černého až velmi cynického humoru. Má to dost možná i nějaký přesah, ale pitvat to nehodlám.

Mírně hororový začátek nijak nenaznačuje, co přijde. Pomalá procedurální detektivka v reálném Stockholmu, ve skutečných bytech a kancelářích, s nesmírně civilním projevem a spoustou uvěřitelných detailů ze života. Lindstedt sice vůbec nevzbuzoval představu Martina Becka, spíše jakéhosi křížence Hrušínského s Marvanem, ale to mi nakonec moc nevadilo. Postupně zjišťujeme, že Stig Nyman byla pěkná svině, že jeho smrti asi nemusíme moc želet a když už se zdá, že past sklapla, film se zlomí do akce. Ta je nečekaná, ale má svoje klady. Pád vrtulníku s několika nápaditými detaily, několik pěkných kousků kamery, ale i nepříliš uvěřitelný přístup policie... Jak z jiného filmu, přitom asi přesně podle předlohy... Takže asi nemá smysl vyčítat to režisérovi, ten dělal, co mohl.