Rudyamon

Přijdou bez varování. Zautočí bez slitování. Zmizí beze stopy. Tak praví distributor tohoto fenomenálního DVD na obalu a má pravdu. Tenhle film ke mně přišel bez varování, zastihl mně nepřipraveného a bezbranného. Zautočil bez slitování - na mou psychiku, která utrpěla ohromné ztráty a na mou víru, která se zhroutila ve víru děje, který postrádal logiku, smysl a i ten kousek kvality, kterou by člověk snad očekával za ty peníze, které do toho dal. A tak i tento film, tak jak praví třetí věta ze začátku, zmizel beze stopy z mé filmotéky, z mého života a časem snad i z mé paměti. A ta jedna hvězdička? To je jen pro Angelinu, jako vyjádření naděje, že se už podobného projektu nikdy nezúčasní.

Předevčírem jsem tento počin viděl - co dodat? Je smutné být v čtyřicítce panic, ovšem je smutnější o tom natočit film takového formátu, jako byl tenhle. Neříkám, že v něm nabyli vtipné chvilky, ale bylo jich tak málo, že je trapné o tom přemýšlet, jako o komedii. Bylo to trapné samo o sobě. Ne trapné, spíš smutné, že někdo věnoval tolik energie, aby z tématu, které mělo naději být opravdovou komédií se skvělým koncem, udělal skvělý konec svých nadějí natočit dobrou komedii.

Krásný film, zvlášť ve chvíli, když se na takový film díváte s někým, na kom vám záleží. Někdo řekne, že je dostatečně naivní na city průměrného diváka, někdo, že je tento film příliš plochý, průhledný, nebo obyčejný. Každý má právo na názor, o tom je tato databáze, o názoru lidí. Podle mého je to o citech, o touze po úspěchu, o radosti i zklamání, o všem tom, co platilo před třemi-čtyřmi stovkami let, tak jako dnes. A tak to bylo i natočeno, aby jsme se vcítili do myšlení a pocitů lidí v té dávné době.

Strávil jsem u tohoto filmu něco přes hodinu a půl času, kteý mi už nikdo nikdy nevrátí a který byl absolutně ztracený. Sám sobě bych v tuto chvíli dal minimálně sto hvězdiček za neskonalé hrdinství, že jsem vydržel až do konce. Filmu jsem dal aspoň tu jednu, protože se tam vyskytli bezmála celé dvě vteřiny, které mě zaujali a které se dali hodnotit jako sranda. Jinak to ale byla nekonečná nuda ...

Je to film, který vás od začátku do konce nenechá v klidu. S nadšením vyrážíte do akce, nervózně hledáte na moři konvoj vhodný k potopení, nekompromisně ho zaměřujete a potápíte a pak čelíte následkům, které můžou být pro vás smrtelné. Cítíte chvění ponorky od výbuchů vodních pum, slyšíte lodní šroub křižníku, který přináší zkázu, a vy se ptáte, zda se ještě někdy vynoříte. A když přežijete všechna strádání a nebezpečí, přijde konec, který vás doslova usadí. Ačkoliv sledujete příběh nacistické ponorky, v posádce vidíte především lidi věřící v správnost svého jednání a ve spravedlnost války, kterou vedou. Nedá se než souhlasit s názorem, že je to nejlepší ponorkový film jaký byl natočen.

„Jen volnost, jen víra tvá, pevná, i když křehká, silou je, jež dere se i proti větru.“ Tohle bylo jakési motto, které zaznělo na úvod každého dílu, a po něm zazněla melodie, kterou jsem si díky Elle poslechl na http://www.youtube.com/watch?v=akIVjTFd-Zg , za což jí patří mé díky. Sledoval jsem tento seriál jako na trní, bylo to už ovšem dávno a tak si spíš než na děj vzpomínám na dojem, který ve mně zanechal. A ten byl úžasný. Snad proto mi za ta léta dost často v hlavě zazněla ta slova - Jen volnost, jen víra tvá …

Hodně dlouho jsem měl tento film ve své filmotéce a nějak jsem se do něho neměl. Jevil se mi jako jeden z těch siláckých filmů tipu Rocky a spol. a na to jsem neměl chuť. Jednou ta chuť přišla a já nelitoval. Byl jsem nadšený jednak kvůli obsazení – Russell Crowe a Renée Zellweger – a jejich výkonům, ale hlavně kvůli ději, který mě prostě dostal. Pohled na Russella Crowea ždímajícího čepici a prosícího o pár dolarů pro svou rodinu lidi, kterým vydělal velké peníze, je velkým protikladem bojovníka, který v ringu nedává protivníkovi žádnou šanci. Přísloví „jednou jsi dolu, jednou nahoře“ našlo v tomto filmu své absolutní naplnění.

Je to už hodně dávno, kdy jsem tenhle film viděl, ale i po všech těch letech ve mně zůstal děsivý dojem, který u mně tenkrát vyvolal. Annie Girardotová podala nenapodobitelný výkon v příběhu, který je ve vší své hrůznosti fascinující tím, co všechno prožívá matka, které unesou dcerku a která, ještě chvilku před tím, než se s ní po předání výkupného má setkat, netuší, že ji čeká něco daleko strašnějšího, než to co najde na tmavé lesní cestě. Závěr filmu byl pro mě velikým překvapením a šokem.

Tři hvězdičky jsem dal pro ty docela povedené akční scény, které opravdu chvílema zvedají ze židle. Kdybych ale hodnotil podle smyslu třetího pokračování, dal bych - odpad. Prvním dílem Terminátora se rozehrála partie Sáry Connorové proti osudu v podobě Skyneta, který se chystal zabít jí, jejího ještě nenarozeného syna a zúčtovat s lidstvem. Druhým dílem se všechno skončilo a uzavřelo. Sára zvítězila a budoucnost ve které stroje válčí s lidma se stala jenom jednou z možných budoucností, která se odehrála v úplně jiné dimenzi času. Takže už žádné stroje neměli proč se vzbouřit, protože už žádný supermozek, který by jim to přikázal, nebyl. Proč ta snaha násilím tvořit děj tam, kde už žádné pokračování nemá smysl?

Jeden z největších zážitků z kina. Na premiéře jsem seděl v první řadě a měl jsem pocit, že ještě o metr blíž a Tyrannosaurus dosáhne i na mě. Skvělý film pro lidi, kteří mají rádi příběhy, ve kterých se příliš meze fantazii nekladou a které navíc kladou otázky, jaké by to bylo, kdyby … Steven Spielberg je režisér s ohromnou fantazií a s darem najít v každém příběhu to podstatné, co dává celému ději smysl a dotáhnout to až do konce. Do skvělého konce.