Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Krimi
  • Akční
  • Komedie
  • Thriller

Recenze (80)

plakát

Král Staten Islandu (2020) 

Na tisíc tipů jak si nadávat, oddalovat se a opět se sbližovat. Vlastně dost civilně normální a zároveň i bizarní snímek s několika směšnými WTF momenty, které podráždí bránici, ale jinak ani náhodou komedie. Coming-of-age možná, ale přeskakující hned několik typických rysů podobných filmů. Mimochodem Pete Davidson je tak divnej týpek, až se mince otáčí k solidnímu charisma. Věřím ale, že nesedne každýmu, stejně jako celý snímek, jež v první polovině nechá diváka docela vydusit svojí všedností a bezdějovostí. Každopádně mi to sedlo a můžou za to i skvěle napsané postavy či výběr herců, kteří to táhnou. Jinak by se ty dvě plus něco hodiny musely celkem protrpět. Apatow se vystřelený stopáže rozhodně nebojí!

plakát

Small Town Crime (2017) 

Zapadákovem někde na středozápadě USA, kde před pár stovkama let křižovali indiáni krajinou, nyní křižuje ex-cop troska co se po zoufalých měsících propíjení do bezvědomí rozhodne opět vzít zákon do svých rukou, ale teď už bez odznaku a v lacinym obleku za 50 babek. Chvíli se zdálo, že to bude tisíckrát viděná konverzačka s lehkou krimi zápletkou, ale hlavně druhá polovina ukázala, že to by se mohl divák satsakra mejlit. Závěrečná přestřelka dokazuje, že Small Town Crime má svoje kvality. Mimochodem, neskutečně mi připomínala přestřelku v o rok novějším Dragged Across Concrete. Kdyby se přitlačilo na pilu a celý to bylo atmosféričtější, klidně to mohl být přímý konkurent více než povedeného zmíněného snímku. I tak doporučuji shlédnout, pokud jste fanoušky žánru a občas si postesknete po old-school přístupu.

plakát

Sedm a víc (1973) 

Hodně poctivá, drsná kriminálka s přesným soundtrackem od Dona Ellise, jak jsme tomu byli zvyklí u French Connection a poměrně pomalým tempem, který odrovná všechny konzumní diváky, co vyžadujou akci od druhý klapky. Mimochodem honička nemá tak dokonalý prostředí jako je Frisco, ale je odvedená podobně dokonale až k finální gradaci na státní silnici s totálním cut-offem o návěs kamionu. Roy Schneider byl stejně frajer. Tady hraje jak o život! Dneska mi chybí přesně tyhle snímky se zrnitym vizuálem a nijak pěknýma kulisama špinavejch ulic USA metropolí.

plakát

Uleeovo zlato (1997) 

Yeah, tupelo honey! Krásný snímek, jemný, citlivý na povrchu a zároveň drsný a emočně v mnoha chvílích tíživý uvnitř. Těžkosti rodiny se musí přenést na každého vnímavého diváka. Pro mě velké překvapení, přesně jeden z těch málo známých, možná nedoceněných filmů, dokonale poctivě odehraných a nasnímaných, ač bez jakékoliv snahy prvoplánově zalíbit se. Silně to ve mě rezonovalo, stejně tak, jako se silně do vzdálena rozplýval melancholický soundtrack, který Uleeovo zlato provází.

plakát

Národní třída (2019) 

Mám fakt rád filmy o střetu sociálních vrstev, filmy kde je mír jen pauza mezi válkama a tohle všechno, co vyvolává nasranosti všeho druhu u hlavních hrdinů nebo antihrdinů. A že Hynek umí nasranost zahrát hodně dobře. Proto jsem si hlavně scénu "zúčtování" v sauně do posledního střihu vychutnal a uznávám, že moje hodnocení bude trochu neobjektivní. Sám jsem totiž tý vší vzteklosti a touhy dělat vlastní pořádek všude než jen u sebe viděl až až kolem sebe, při proplétání se maloměstskou džunglí plnou barů, heren, zaplivanejch putik a prací, kde se ti výplatní páska vysmívá do ksichtu. Asi i proto nemám s Národkou a Vandamem problém, i když on by se mnou dneska v reálu možná měl. Reflexe český povahy v mnoha momentech dokonale trefená. Komu se líbil Most, bude se mu líbit i tady, na planetě Jižák.

plakát

Kingova pomsta (2016) 

Reálně podaná nasranost a touha po pomstě. Komorní, snadno uvěřitelné dílko, které si na nic nehraje a nedělá z tajemného hlavního hrdiny nesmrtelného nadčlověka. Pomalé tempo dává šanci přenést se do temných míst LA a omezuje zároveň přemýšlení co je a není možné, protože snímek vypadá opravdu hodně autenticky. Cením řetěz jako originální zbraň, místo samopalů a jiných nesmyslů na efekt, co dělaj ostatní filmy na podobné téma prázdnýma popkornovkama. Hodně poctivé 4 hvězdy, místní hodnocení jen dokazuje, jak chce většinovej divák konzumovat a na nic nečekat...

plakát

Bratrstvo pěti (2020) 

Velká škoda, potenciál se čím dál víc rozplýval s přibývající stopáží a mě to fakt mrzelo. Tohle mohl být hodně silný snímek plný nostalgie s příchutí agent orange, co bude navždy cítit z těch kopců. Dobré scény se střídají s opravdu špatnými a Da 5 Bloods se kolikrát hroutí tak, až je v nějakých momentech úsměvný. Je mi to líto, často jsem si v hlavě maloval, co se z toho v mnoha momentech dalo vytěžit...a bohužel moc nečekám, že by něco podobného někdo zkusil zfilmovat. Mimochodem, retro snímky ala Super 8mm byly boží...a hlavní postavy se to snažily utáhnout co jen to šlo.

plakát

Bídníci (2019) 

Morálně náročnej snímek o docela bezvýchodný situaci v některých částech Francie, tady přímo na předměstí Paříže. Macron rád káže a přitom...jaký si to stát udělá, takový to má. A pak se můžou snažit situaci řešit i největší machos, stavět se na hlavu, dělat drsný pózy a snažit se vynutit si respekt...bez jasnýho výsledku. Stejně tě děti minimálně poplivou...

plakát

Personal Shopper (2016) 

Podzimní dny se krátí a pouští ty melancholický, zažloutlý přísvity večerů do scén s kontrastem super posh bytů, obchodů, butiků a naopak zaprášených, omšelých zdí, schodišť a vrzajících podlah opuštěných domů, kde se dá setkat s neživými. Atmosféra poctivýho analogu a skvěle nasnímaných obrazů nejen Paříže se nedá upřít a nepocítit společně s výbornou zvukovou stopou, kdy venku při večeru ještě křičí děti, ale uvnitř v budovách se rozehrává drama. Možná mě sem tam trochu nudil toporný výraz Maureen, jakoby dva tejdny nespala a byla fakt maximálně zpruzená sháněním outfitů (ač asi byla haha), ale jinak vlastně poctivě odehraný počin, klesající hluboko dovnitř duše, která přišla o osobu blízkou. Možná časem hvězdu přihodím, jestli se to ještě rozleží...

plakát

Pravidla neplatí (2016) 

Neskutečně zvláštní snímek s nádherně jemným, podmanivým vizuálem. Na jedné straně neskutečná plejáda hvězd, z části takových, které již byly Hollowoodem zapomenuty...takže je prima si je trochu oživit, na druhé straně podivný střih a zmatečnost přeskakování mezi scénami, jakoby to byl všelijaký debut neznámého absolventa. Vlastně nevim, co si mám myslet...a buď z mé hlavy brzy tenhle snímek vyšumí, nebo se rozleží do něčeho, co zaslouží zůstat v archivu. Netradiční zážitek...