Suzana

Je to jako když vyběhnete z šedi všedního a stresem zahlceného dne na pláž, kde vás mezi prsty polechtá horký písek, po tvářích pohladí mořský vánek a vrhnete se vstříc příboji. Má to až očistnou moc – znenadání se celý ten upachtěný den smyje a vy plavete naproti vší té retro imaginaci. Skočila jsem po hlavě do modré hlubiny té režisérovy neodolatelné fantazie a nechala se odnášet jejím proudem hlouběji a dále. Cestou jsem narazila na roztodivné rybky, pastelové mořské koníky a sem tam míjela podobně zvědavé potápěče. Ti méně odvážní se na mě udiveně koukali skrz malá okénka žlutého batyskafu… nechala jsem je žasnou. Já jsem si pobyt v tom slaném lucidním užila. Jen velmi neochotně jsem se nohama odrazila ode dna a pomalu zamířila zpět k hladině. Ihned po vynoření jsem si nasadila červenou čepičku s bambulkou a ruce vrazila ležérně do kapes, zpívajíce píseň Life on Mars vyrazila v ústrety světu. Díky pane Andersone, za tohle si Vás pověsím nad akvárko

Filmy o nakažených mě svým zvráceným způsobem baví – mohou sloužit jako varování nebo existují čistě pro pobavení diváků. 8 Weeks Later jsem zprvu hodnotila 4*, musela jsem však změnit názor – film volně navazuje na 28 Days Later, který měl však mnohem více zajímavých momentů. Navíc toto zpracování působí velmi nereálně (rozuměj v rámci žánru) – korálně jednající osoby, diskutabilní postupy armády….atmosféru film určitě nepostrádá, ale závěr zoufale vyšumí do prázdna. Ortel: průměrný film s průměrnými herci, ale nadprůměrnou hudbou

Film, který by lpro mě jako pohlazení po duši. Doporučuju těm, kteří hledají něco nového, něco neukecaného (hrdinové často mlčí, a to není vůbec na škodu), protože scény jsou natočeny takovým způsobem, že slova nejsou potřeba. Řekla bych, že 3-iron je svým způsobem poetická meditace, která se mi velmi líbila. Více takových!