Zed70

Přes všechny výtky se mi ten film líbil, takový trochu katalog zemí kam se jet, připadně nejet podívat. Vizuálně skvělé, jsou tam vtipné momenty (stopování v Indii) tak i trochu bezvýchodné situace (Mongolsko), zkrátka jsem se nenudil, ačkoliv je opravdu dlouhý. Ale chybí mi tam nějaký průběh vztahu mezi Gwen a Patrikem. Podle toho filmu byla celá cesta vyskládána srdíčky a růžovými poníky. Že by dva lidi neměli za 3,5 roku na cestách mezi sebou nějaké konflikty a krize? Některé úseky cesty jsou jenom čárky na mapě. Myslím že toho natočili tolik že by se z něj dal udělat vícedílný dokument. Trochu mi tam chybí i takové praktičtější informace, třeba jestli měli nějaké úspory, nebo se prostě živili po cestě. Ve filmu pracují za byt a stravu, ale cestou měli i vydání. Otázek spousty, ale zůstává mi tam jedna zásadní, proč zrovna na festivalu Jeden svět? Žádné lidskoprávní otázky, ani klimatické změny, ... prostě taková roadmovie na růžových jednorožcích. Tenhle film bych čekal spíš na nějakém cestovatelském festivalu nebo přehlídce filmů.

Trochu jsem měl strach, že to bude něco jako Revival. Tedy během KVIFF vyhajpované nic. Ovšem opak se ukázal pravdou. Někde kolem poloviny filmu jsem sice měl pocit, že děj trochu vázne, ale trvalo to tak 10 minut, kdy jsem měl nutkání se podívat na hodinky. Na začátku filmu mi také zněla komicky čistá výslovnost českých jmen a názvů s použitím anglické výslovnosti. A to byla možná jediná věc, která mi přišla trochu divná, slyšet například Aňu mluvit anglicky. Ale to spíš dokáže vyhodnotit rodilý mluvčí, jak moc je rušivý přízvuk neanglických herců.

Na konci filmu jsem měl pocit že jsem to celé prožil. Skvělá hudba, až po filmu jsem zjistil že všechna pochází od Soulwax. Ve filmu zní mnohlem lépe než na soundtracku. Film je vždycky lepší v kině než v televizi nebo na monitoru, ale tady to platí úplně nejvíc.

Na film co o sobě tvrdí že je komedie jsou dvě hlášky trochu málo. Ona to vlastně komedie ani není. Což by asi nevadilo, ale v tom filmu vlastně není ani žádná dramatická zápletka a jak začal, tak zase skončil. Trochu to na mě působí jako slohová práce žáka 5. třídy na ZŠ. Za mě lepší 2,5

Viděl jsem pouze posledních deset minut a to ještě bez zvuku. A bylo to docela vtipný, což mě přivedlo na myšlenku, že kdyby to pustili zrychleně, bez zvuku a černobíle, mohla by to být dobrá groteska.

Vizuálně pěkné, příběh jsem však nepochopil.

Já ty vaše negativní hodnocení nechápu. Mě to bavilo. Dobro vyhrálo a zlo bylo poraženo. A ještě to bylo docela vtipné. Ani jednou jsem neměl chuť to vypnout. Což se o jiných uječených českých filmech nedá říct.

To bylo takové drama, že jsem po prvním příběhu málem usnul. Neodešel jsem jenom proto, že mě zajímalo, jestli to alespoň na chvilku bude zase bavit. Takové chvilky byly, ale tak rychle jak se objevily, zase zmizely. Malarkey to napsal dobře.

Kdo má rád seriál Mighty Boosh, tomu se tenhle úlet bude líbit. Během projekce postupně odcházeli diváci, ale já se bavil až do konce.

Od začátku to vypadalo dobře, temná ponurá atmosféra... Jenže je hloupé, když u filmu při němž se máte bát, je jediným nečekaným okamžikem poslední rozhodnutí hlavní postavy, všechny ostatní události tak nějak vyplývají z těch předchozích. Občas tam něco vybafne a půlka sálu zaječí, až se zhoupne celá řada sedadel, občas záběr na něco ošklivého, takže se pro změnu půlka sálu nedívá na plátno. Navíc nemám moc rád takové ty náboženské agitky, kdy se modlitbami vymítá ďábel a vysvětluje Božím slovem prakticky všechno, tohle beru jenom u "Rosemary má děťátko". Takže dávám 3 hvězdy za tu atmosféru a depresivní prostředí, za atomosféru ve velkém sále Thermalu, nesympatického otce rodiny, uječené spratky dvojčata a Thomasin.