Piškotka

Můj nejoblíbenější z nejoblíbenějších:-) Poutává retrospektiva a dějové přiblížení jednotlivých filmů, které tvořily významné mezníky v jeho tvorbě. Bylo fajn slyšet historky z natáčení a vidět, jak Clint žije. Je to skromný a pokorný člověk. Má můj respekt.

Bojovník Ron ke své nemoci přistupoval svérazně a jako heterák se zpočátku distancoval od komunity gayů, typických to nositelů této nemoci. Jeho vnitřní boj s byrokratickým šimlem přešel v boj za léčbu nemocných šetrnější, byť ilegální cestou. Jeho parťák se mu stal opravdovým přítelem, i když byl "jiný" (skvělý Jared Leto). Posledních 30 dní života se změnilo na několik let. Mírně nudné byly peripetie s pašováním a policejní razie. McConaughey se výraznou hubeností změnil k nepoznání, ale jeho role si to žádala a tak to má být.

Bavila jsem se od začátku do konce. Vlk byl svěží, rozverný, vtipný a tolik hravý. Místy jsem si připadala jako ve snu. Přičichnutí k penězům snadno násobí jejich chuť a tady to bylo více než patrné. Snadno se vytratily nebo rozpadly hodnoty jako láska, pokora a úcta. A to, že drogový a sexuální rauš byl tady na denním pořádku, bylo pádným důkazem. Výborný DiCaprio, s jeho přibývajícím věkem mu přicházím na chuť.

Podivné čekání na konec, který byl krajně zoufalý. Zmatečná byla nenadálá absence Shia LaBeoufa a dosazení jiným hercem. Více syrové, psychologické a méně sexuální, oproštěné od krásy hlavní hrdinky v mladším věku. Vol 2 byla zajímavá do chvíle konfrontace s domnělým pedofilem, s následnou polemikou o obdivu a soucitu k této deviaci. Poutavé byly momenty s panem K. a opravdu vtipné byly hrátky-nehrátky s bratry černochy. Vynikající Ch. Gainsbourg

Ze začátku moc kecací a rozvláčné, manželský dialog získal správný spád až ke konci. Tomu říkám pohár čistého vína se vším všudy a k tomu rovnocenný. E. Hawke dobrý, J. Delpy mi k němu nešla, působila jako jeho matinka. Že by paralela snímků Před soumrakem a Před úsvitem? Ty byly o dost lepší.

Komorní a intimní pojednání o diametrálně odlišných sestrách. Jedna přijímá život a jeho pády přirozeně, druhá se vidí v moři peněz a jejich pozlátku. Právě při pádu na dno na sebe upozorňuje svými všemožnými citovými a morálními výlevy. Kdoví, zda se zamiluje do onoho zbohatlíka nebo jeho peněz. Její láska není úplně upřímná a při setkání s minulostí se zbortí jako domino. Tady by se dalo říct, dobře jí tak, ale co když i Jasmína si lásku prostě zaslouží. Hezké a přirozené byly prostřihy minulosti s přítomností. Výborná C. Blanchett a Louis C. K. Překvapila mě i S. Hawkins, ve zcela odlišné roli než byla matka v Jmenuji se Oliver Tate.

Typicky americké a předvídatelné. Vynikající Marky Mark, hravě a podle potřeby měnil zlou a hodnou tvář. A vzhledem k jeho minulosti to nemuselo být ani těžké.

Nádherná pocta La Dolce vita. Duchovní zpověď stárnoucího muže, který stárne s elegancí a grácií. Prochází průběžnou proměnou v podobě návratu ke svým kořenům a žije z dávného úspěchu své knihy. Pořád má mezi smetánkou své obdivovatele a ctitelky a je, zdá se, na výsluní. Až úmrtí jeho dávné lásky a zpověď jejího manžela Jepovi ukáže, jak reálný a blízký je příchod vlastní smrti a jak vzpomínky mohou zraňovat. Jeho kamarád mu nastavil zrcadlo, kdy se na stáří odebírá do své rodné vísky a pronáší, jak ho Řím za těch 40 let zklamal. Dá se říct, že Velká nádhera je dílem bilancujícím. Zaujal mě Carlo Verdone, měl šmrnc. Spolu s Jepem vlastnili stylové brýle. Divoké večírky a výhledy na Coloseum byly famózní.

Během celého filmu jsem uvažovala, kdo slunce hledá a kdo ho v sobě má. Věčným hledačem byl Karel, možným nositelem Jára a na chvíli i Jana. Film byl směsicí smutku, zoufalství, beznaděje. Škoda, že byl děj předvídatelný a občas i fádní. Vynikající Jarda Plesl, Aňa dokonale spadá do škatulky ztrápených a nešťastných matek.

Rozporuplný americký sociální doják o touze po lepším životě a světě. Oba dospělí protagonisté si nesou své břímě a naturelem k sobě vůbec nejdou, jejich kostrbaté dialogy zato byly roztomilé a odlehčovaly závažnost. Trevor představuje dítě se zvláštním druhem uvažování a nezapadající do své doby. Helen Hunt bylo všude plno, její hustá blonďatá hříva symbolizovala bojovného lva jistého v kramflecích, ale příliš podléhajícího své slabosti. Kevin Spacey opět jako z jiného světa, jeho pohled odzbrojuje.