MiaMahoney

No, tak režisér opět dostál svému jménu, protože tahle jeho rybí sračka byla pro mě jak červená muleta před xichtem a milý Guillermo tak zase prokázal, že by měl sbalit svoji skládací režisérskou židli a vzít to skrz Faunův debilrint na Purpurový kopec, tam vztyčit šibenici a tu židli pod sebou rituálně podkopnout. Prý poetická pohádka pro dospělé s naivní duší a nové zpracování Romea a Julie, no to určitě! Kromě toho, že je na kameře plácnutý pěkný retrofiltr, někdo si vkusně vyhrál se stylizací a je to dobře zahrané, film nenabízí nic než trapně předvídatelný děj, tunu patosu a stopáž, během které jednomu mají šanci narůst i ty žábry. Prostě tehnle Česílko neměl nikdy opustit svůj rybník a lézt před kameru. Jinak naprosto smekám před tím krutohustým lingvistou, který má na svědomí překlad pro českou distribuci. Evidentně stačí absolvovat první lekci tvorby diakritiky a pak ji s pionýrskou vervou čerstvého absolventa okamžitě fláknout do prvního překladu, který tomu müsliteli přistane na stole. Bravo!

Jediná škoda tohohle filmu je, že jsem na něj nešla do kina se svým dlouholetým osobním čističem bot z rovníkové Afriky. Kdybych ho poté vzala ještě na čajíček, bylo by o zábavu postaráno a já bych ho mohla začít posléze zneužívat na vícero domácích prací, které zatím bez použití biče nedává. Nu co... U filmu s názvem Uteč jsem se obávala, že zazní první velkohubé "hey, motofoko", někdo vypálí pár ran z horizontálně držené pistole kdesi hluboko v Bronxu a utíkat budu já od televize. Naštěstí se tak nestalo a já jsem vcelku nadšená z originálního a svěžího počinu. Sice jsem si poprskala obrazovku, když mi bylo naservírováno, jak dle tvůrců funguje hypnóza a zejména uvedení do ní, ale po zbytek filmu jsem se dobře bavila a na závěr byla i vcelku napjatá, tudíž přimhouřím oko a bude to dnes za čisté 4.

(Pozor, v komentáři se mohou vyskytnout mláďata brojlera, nicméně neklovou!) ... Já to říkám pořád: nevěřte ničemu s označením "android"! Jako zapřisáhlému jablíčkáři mi nečiní žádnou radost tato nadvláda nedokonalého zmrdstva, ať už v oblasti mobilních telefonů nebo na palubě vesmírné lodi. Když se navíc pustí do křížku verze Lollipop s verzí Marshmallow, které vypadají úplně stejně, jen se liší ve stadiu prohnilosti, začne to skřípat tuplovaně a kouká z toho leda tak pořádný virus, který se vám Vetře do systému, naklade tam pár zárodků a až propukne to peklo, vy si coby uživatel budete nadávat, že jste si přecejen radši nepořídili to nahryznuté ovoce! Vesmírné cestovatele na palubě lodi Covenant potkalo to androidí neštěstí taky. Důvěřovali bez prověřování a na topole podle skal pak zelený robot zaplesal! Dejte tedy na moji radu a do vesmíru se vydávejte zásadně vybaveni ovocem, co vás nenechá ve štychu. Ona taková Siri vám jistě ráda poradí co dělat jak v případě objetí "fejshagrem", tak v boji s vetřelcem. Já bych se toho nebála! ... K filmu samotnému: na můj vkus trochu delší a zbytečně ukecaný rozjezd na úkor akce a další typy a vývojová stádia vetřelců, ve kterých se už po těch všech dílech pomalu začínám ztrácet. Ridley možná krapet senilní, nestíhá sám sebe a asi v něm na stará kolena začíná převažovat latentní homosexuál (protože jak jinak si vysvětlit scénu se dvěma androidy foukajícími si vzájemně na flétničky). Pořád ale vytvořil vcelku solidní sci-fi, byť je škoda, že neopakovatelná, hutná atmosféra původních Vetřelců je samozřejmě již navždy ztracená v časoprostorovém kontinuu. To je ale asi většině z vás jasné a kdo se rozčiluje nad tím, že dostal spíš Promethea než Vetřelce, ať si uvědomí, že se nelze zaseknout v minulosti. Ovšem pokud máte ten android, ani to vlasně vyloučit nedokážu...

Že se nic neděje náhodou? No prosím, ostatně co my víme, co se vše může dít mezi nebem a zemí. Klidně o tom točte filmy, ale kurva, to vám říkám, točte je INTELIGENTNĚ, ZAJÍMAVĚ, SKUTEČNĚ MYSTERIÓZNĚ a pro dospělé, myslící jedince. Pokud však záměrně chcete cílit na skupinu neukojených, nenapravitelných římských tyček, co roní krokodýlí slzy u čehokoli s více jak pěti sty díly a pochází z jihoamerického kontinentu nebo osob s dvojciferným ýkvé, které skočí na cokoliv seriózně a vědecky se tvářícího (stačí přece načmárat přes obrazovku pár děsně kůl čar, nesmyslně, ovšem se zcela vážným výrazem nechat hlavního hrdinu komparativně bádat nad leteckými a hvězdnými mapami, co mají ukrutně tajemnou a veledůležitou spojitost, hledat v hovně záhady a celé to místy okořenit epickou hudbou á la Cimr), úspěch je zaručen. 2:22, pro mne film s totálně promarněným potenciálem, působí amatérsky už od počátku; tak například i totálnímu laikovi v oboru aviatiky musí být jasné, že existuje něco, co se jmenuje fyzika a takové setkání letadel, kdy si dva kolosy bezmála dají křídlový hájfájf zcela bez důsledků, prostě není kua možné! Ale to přece nevadí, paní Růžena ze 4. patra, toho času stodvacetikilová milovnice zákusků, čivav, kaktusů (nejblíže k píchání, jak je schopna se dostat) a vkusných umělých květin, vzápětí dostane romantiku tak sladkou, že ji rozbolí i zubní protéza, tudíž si takové "drobnosti" ani nevšimne. Ale co my ostatní?! My se holt musíme smířit se zmateným filmem, kde nic nedává smysl, ale hlavně, že je to celé strašlivě romantické, strašlivě mysterózní a parapsychologicky to přesahuje všechny roviny a meze. Hlavně ty inteligenční.

Tuto koncentrovanou urážku divákovy inteligence vzdávám po 15 minutách a jdu se věnovat nějaké bohulibější a smysluplnější činnosti, namátkou mě napadá opisování Bible kralické levačkou, vysvětlování matematické indukce ve škole pro dementy, psaní básní švabachem pozpátku nebo přehazování písku na Sahaře kávovou lžičkou. Máte-li v hlavě tedy aspoň jednu buňku, která vám řídí schopnost utřít si slinu, vyvarujte se téhle hrůzy a pusťte si raději něco jiného. Je přeci tolik krásných filmů, které mají v názvu XXX...

A víte co? Já tomu tu pětku napálím, a to i přes pocitově dlouhou stopáž, tak trochu scénáristickou nevyváženost a zbytečně natahované některé scény. Bavila jsem se totiž dokonale; po dlouhé době někdo natočil akční komedošku ve stylu často přehnaných devadesátkových kousků, která není stupidní, fekální a dementně obsazená. Asi ani nemusím na pomyslný piedestal stavět jako vždy skvěle hláškujícího Samuela Motherfucking Jacksona, který si roli očividně užívá a je opět alfou i omegou celého filmu. Kupodivu mu dobře sekunduje i jinak průměrný Rájen Nicmoc Rejnolds; jejich "nenávistnomilující" chemie mezi nimi dokonale funguje a vtipné hlášky a komické situace prší se stejnou kadencí jako kulky z použitých samopalů. Sirius Black je standardně kulantním záporákem, navíc se konečně dozvídáme, co dělal těch 12 let v Azkabanu - evidentně šprtal ruštinu, neboť ji, tavaryšč Zlosyn, zvládá bravurně a jeho rusglish je tože popitchi... I Salmonelóza Hájková je zde (narozdíl od nedávné kokotiny o latinskoamerickém zlatokopském milenci) opět ve svém živlu a být jen trochu bi, určitě bych nad ní zaslintala. Pokud tvůrcům odpustím některé příliš vážné momenty, u kterých je komedie najednou tatam a rovněž přivřu oči nad circa třemi natahovanými akčními či žvanivými scénami, vychází mi z toho opravdu plná palba. Ale vlastně kecám a tou pátou hvězdou to korunuji coby rodilé Moravák čistě za "Fucking Prague!".

To ale byla zase jednou velesračka! Řecké Latimérii opět příliš nasněžilo do nosu - ne sice tolik, jako u totálně pičoidního a zvráceného Humra, který byl už tuplem xzblití - ale přece! Odporně unylá psychojízda o hovně, kterou zachraňuje jen výborně zahraný hlavní usmrkanec, patrně brácha toho zmrdečka z Better Watch Out, kterému by člověk vypálil ránu z milosti hned v první minutě. Kidmanka s Šulinem Fáralem předvádějí 121 minut naprosto sterilního hraní, vrcholícího jejich skutečně "vzrušujícími" sexuálními scénami. Posuďte sami, taková mrtvolná poloha z Nudasútry, nazvaná "celková anestezie", je něco, co vás kdykoliv dostane do kolen. (Smíchy.) Dál to doladí už jen artově otravné zvuky i obrazy a opus je hotov. Zkrátka Trír hadra a zcela bez okolků a naprudko bych oběma "pánům režisérům" nechala soudně zarazit točení takových velesraček.

Tak jsem si dnes večer udělala výlet do džungle a musím říct, že zase takový kástingový obrprůser, jaký jsem čekala, to nebyl. Pravda, trochu jsem se bála, neboť posledně, když se Daneček ocitl v pusté přírodě, lobotomicky čuměl a prděl pod režijní taktovkou nějakého zkurveného artového masturbanta, to byl takový sračkoid, že bych skutečně nic podobného už podruhé vidět nechtěla a radši bych se nechala opíchat tou bandou červených mravenců. Tentokrát ale skutr „Hery“ vcelku zajímavě courá po Zapovězeném lese, sem tam máchne nějakým klackem (jak už jsme u něj ostatně zvyklí), místo s hady mluví s přeludy a občas si vymáčkne nějakou Bradavici. Scénáristicky dobré, kamera pěkná, pár scén hodně naturalistických a připisuji velké plus za ten spektakulární pohled na hvězdnou oblohu…; ale tak nějak mi k většímu zážitku a napětí „něco“ chybělo. Bohužel nedokážu definovat, co by to „něco“ mělo být – zkusím to doplnit, až si loknu ayahuasky a olížu pár pralesních žab. Pak to možná zvednu i na 4.

Takže co se dozvím od vás, "seriózních kritiků", tentokrát? Že sledujeme slabou kopii Vetřelce a Gravitace? Trapnou vesmírnou vyvražďovačku neoriginálním CGI monstrem? Další průměrné sci-fi drama s plytkými charaktery, logickými dírami, tuctovou hudbou a předvídatelným koncem? Tak víte co, s tím jděte zvesela do prdele, protože já, narozdíl od vás, nejsem artový ufoun hledající za každou cenu sofistikované, seriózní a průlomové dílo a s chutí jsem si Život užila. Napínavé, solidní, odsýpající, zbytečně neužvaněné (čum, Ridley, že to jde!) a s povedeným závěrem. Rozhodně jeden z lepších kousků.

Toho času se v jakémsi vidlákově, pravděpodobně texaském Hammelnu, udála tak děsuplná nuda, že než jsem se dočkala závěrečných titulků, stihla jsem několikrát usnout a probudila jsem se, až už mě, značně zapáchající, obrostlou pavučinami, s vlasy náhle po prdel a bobrem po kolena, ohlodávaly krysy. Nenechte se zmást, rozhodně mě těší, že se Štěpánovi poslední dobou filmaři tolik věnují, ale pěkně mě sere, že téměř ani jeden to neumí podat dostatečně zajímavě. Nu což, taxme si aspoň užili užvaněnou nudu s pár haluškami a nelogickým, amatérským provedením vraždy. (Pozor, bojler a návod na mord, platící ovšem pouze pro farmáře!: Představte si, že žijete ve vyhnálkově na farmě, chováte prasata a máte v plánu se zbavit hnusně nepříjemné manželky, které náhle jeblo v řepě, chce se stát městskou paničkou a prodat vaši střechu nad hlavou. A taxi jednoho dne vyhrnete rukávy a že to teda provedete. Můžete to udělat dvěma způsoby: totálně si zasvinit pokoj, až tu mařenu budete pižlat žabikuchem a pak její tělo odklidit do vyschlé studny, kde je šance, že dříve či později někdo odhalí kostru. Aby se tak nestalo, shodíte tam chudáka nevinnou kravičku, která rozhodně nebyla taková piča jako ta vaše squaw, jen si tak poklidně bučela a dokonce vám zajišťovala část obživy. To, že budou z obou krav jednou jen kostry a až někdo cizí do studny náhodou nahlédne, uvidí lidskou lebku a bude vyšilovat, patrně vysvětlíte tak, že kráva (zvíře) sežrala krávu (manželku) a jelikož ji tlačil bachor, čepec, kniha i slez, rozhodla se svůj život ukončit skokem do studny... Nebo to můžete provést ynteligentněji: udusit paničku polštářem, čímž se zbavíte nutnosti úklidu vnitřností z nočního stolku, smývání krve ze stropu a podlahy a praní ložního, no a o tělo se postarají zemanovití v ohradě, neboť dobré prase všecko spase. A vy to máte bez bordelu a hlavně bez důkazů... Vzkaz pro ty, co by si po přečtení kokotmentáře chtěli objednat moje služby: přijímám jako zálohu 80% z celkové částky a jako měnu preferuju Ethereum, protože Bitcoin jde dle mého do prdele.)