Duke90

Pěkné psychologické drama ve kterém už Coppola ukázal svůj nesporný režisérský talent (Divotvorný hrnec jsem zatím neviděl) a ještě před megalomanským Kmotrem natočil tuhle zajímavou podívanou. Na film jsem se podíval nejen kvůli slavnému jménu režiséra, ale také z velké zvědavosti na mladého Jamese Caana, jehož pomalejší fotbalový hráč je pro mě nejvýraznější postavou z celého filmu! Shirley Knight mi byla od začátku krajně nesympatická a její způsob řešení problémů pro mě nebyl zrovna nejvhodnější, protože tuhle "cestu" měla okusit mnohem dříve než po zjištění, že na ní právě dolehla obrovská zodpovědnost, ale tak to je hlavně můj názor. Závěrečný fight Caan vs. Duvall mi hodně připomněl jistou bojovou scénu z Kmotra ve které také figuroval James Caan jako pěsťoželezný Sonny Corleone.

Myslím si, že už kvůli mnoha podrobným komentářům plných kritiky a zoufalství nemá cenu, abych se tu rozepisoval o tom co jak bylo nelogické či nedotažené, protože já jsem asi jeden z mála, který si většinu věcí dovedl úspěšně domyslet a kupodivu mi to do sebe i hezky zapadalo. Pro mě je Prometheus velmi vydařeným vetřelčím prequelem a jelikož jsem vůbec nevěděl co od filmu očekávat, o to víc jsem byl nakonec příjemně překvapen - a nejen vizuálem. Kromě unikátně prohnaného androida Fassbendera mě moc potěšila "Dívka, která si tentokrát opravdu zahrávala s ohněm" a její výkon byl více než suverénní! Další velkou zajímavostí pro mě bylo, přes kolik "kolen" náš oblíbený slizák nakonec vznikl a podle mě tomu tvůrci dali úžasný vývoj. Závěrečná až skoro nostalgická scéna mě definitivně utvrdila v mém hodnocení....

A já musím hned začít srovnáním s Frearsovou verzí, protože právě oproti ní mi Valmont přišel až jako skoro "milý a nevinný" svůdník, kdežto Vikomt de Valmont v podání Johna Malkoviche působil spíše démonicky a odporně (samozřejmě v tom nejlepším hereckém slova smyslu). A co teprve markýza de Merteuil - i zde to byla pěkná mrcha, ale pořád bych se radši zapletl s Annette Bening než s ohavně proradnou Glenn Close. I tento film má ale něco do sebe, a i když se zaměřuje především na společnost, tak mi připadal možná i více srozumitelnější a měně propletený (jednodušší) než Nebezpečné známosti. Obě díla ale mají to své.

Pro někoho možná dost "levná záležitost", ale pro mě je The Grey parádní dobrodružné drama, které svou drsností občas nemá daleko k hororu! Takových příběhů se ještě může natočit tisíce, ale když dokáží diváka vtáhnout, pak není co řešit a já jsem určitě moc spokojen a to nejen kvůli (jako vždy) skvělému Liamu Neesonovi, ale především z té krvežíznivé smečky vlků mi pěkně tuhla krev v žilách. Fuj!

"V jednoduchosti je krása!" - a platí to i o tomto Stevenově snímečku z raného období, který mě sice nenadchnul tak jako mistrovský Duel, ale přesto velmi potěšil. Tohle je ještě k tomu podle skutečné události a už jen když si vybavím v reálu tu kolonu jedoucích policejních aut jak stojím těsně podél silnice a v autě před nimi vidím dva zoufalé mladé rodiče, kteří kvůli svému dítěti páchají největší kriminální čin svého života - asi bych jim nedokázal nepřispět pořádnými zásobami na "šťastnou cestu".

Od Buddyho si poslechnu pouze pár konkrétních hitovek, ale to nic nemění na tom, že tento zapomenutý klenot by měl být co nejrychleji vykopán z podzemí a konečně uveden v TV. Ideální film pro ČT2 s titulky. Do teď jsem totiž považoval Garyho Buseyho za velmi schopného "vedlejšáka" a on nakonec předvádí takovou hereckou exhibici, která se dá přirovnat k plnohodnotným výkonům velkolepých áčkových herců! Opravdu to je velmi talentovaný herec, který už je ale v dnešní době zapomenut pomalu stejně, jako tento skvělý film. Kdybych byl oddaný fanoušek veškeré Buddyho tvorby, asi bych s plným hodnocením vůbec neváhal....

Velice poutavý příběh legendárního muzikanta v podání excelentního Jamese Stewarta. Nijak složitý děj ani převeliké drama bych ve filmu nehledal, ale stačí jen to vyprávění - jak se z obyčejného chlapíka stal naprostý hudební génius, který bohužel nedobrovolně skonal, když to zrovna nejméně čekal. Každý kdo zná aspoň skladbu "In The Mood" si zde zajisté přijde na své.

Není co dodat - tím myslím kritiku. Pan režisér Donner si uměl s akčními filmy vždy poradit na jedničku a ani Nájemní vrazi mě vůbec v ničem nezklamali. Kromě důvtipné akce musím samozřejmě do nebes vychválit Slye i Tondu s Jůlinkou, jejichž suverénní herecký výstup zase po celou dobu vynášel do nebes mě. Zkrátka jsem neměl ani setinu vteřiny na to, abych se měl kdy nudit a pokud mě něco při sledování zvedlo z pohovky, tak jedině mnoho akčních momentů u kterých jsem v tu chvíli nečekal, že budou až tak skvělé a napínavé!

Jako dítě jsem to hltal pravidelně tak dvakrát až třikrát do roka a možná je chyba, že je tento roztomilý animák úplně první filmové zpracování, které jsem o Quasimodovi viděl. Když jsem totiž posléze shlédl hraný film s Anthony Quinnem či Anthony Hopkinsem, teprve poté na mě dolehla ona krutost a téměř až hororová atmosféra hrbáčova (nezaměňovat s postavou hrbáče, kterého ztvárnil Jean Marais) smutného příběhu...

Bohužel spíše podprůměrný thriller (drama), který se ale dá v pohodě přežít, když zrovna v televizi nic jiného nedávají a vám se nechce sledavat nic moc náročného. Jako pilot k seriálu (kdyby tedy nějaký byl) by tento film asi dopadl mnohem lépe, protože v jistých momentech má přímo "seriálový nádech" a stojí zatím hlavně dialogy nepříliš přesvědčivých herců.