Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární
  • Komedie
  • Hudební

Recenze (85)

plakát

Nevěrná (2002) 

Ideální film pro frustrované manželky. Přinejmenším na první hodinu filmu se dá zapomenout, že máte otravné děcko a nudného manžela. Ve zbytku filmu vás Richard Gere bohužel rychle vrátí na zem a do strastiplné reality všedního dne.

plakát

Cesta (2009) 

Zfilmovat knihu je velmi nevděčná práce a ostrá kritika zarytých čtenářů je téměř vždy zaručena..Já takové soudy nemám ráda, jelikož je podle mě nepatřičné srovnávat tato dvě natolik odlišná média. Filmový přepis McCarthyho knihy je však velice solidní a obrazově zhmotňuje to podstatné, co chtěl autor knihou sdělit. Nicméně musím vskutku dodat, že při čtení knihy mě jímala bezprostřední hrůza a ze sugestivního popisu onoho putování otce s dítětem jsem byla místy až otřesená. Kniha je ve výsledku mnohem silnější, surovější a nekompromisní vůči čtenáři, ale to vůbec neubírá na dobré kvalitě filmového zpracování..Film ten Cormacův děsivý postapokalyptický svět líčí jako ještě stále docela civilizované místo.

plakát

Osm dní (2019) (seriál) 

Je osvěžující představit si, že už nic není. Co bych asi dělala, kdyby měl život na Zemi existovat posledních osm dní..

plakát

Řbitov zviřátek (2019) 

Tak za sebou máme další Řbitov zviřátek.. Naneštěstí je vyprávěn příliš popisně a celkový dojem je zkrátka dost obyčejný. Při dalším pokusu bych uvítala více psychologie a mysteriózního tajemna, tento Kingův příběh o to vyloženě prosí. Námět Řbitova má ohromný potenciál v emocionálním přesahu a z této populární literatury by mohl vzniknout trýzní napěchovaný psychologický horor, ale aktuální adaptace ke konci nezáměrně sklouzává spíše do černé komedie. Mně zde největší prožitek poskytl kocour Church, u něhož se paradoxně ta vnitřní proměna po zkázonosném zmrtvýchvstání povedla přesvědčivě. Dávám tři hvězdičky z nostalgie.

plakát

Po stopách duchů (2008) (pořad) 

Já z tohoto pořadu jednou dostanu infarkt..i když je to zřejmě všechno fikce, spolknu jim to i s navijákem :D A Aaron je nejsladší drahoušek, stejně na to koukám, jen kvůli němu.

plakát

Největší showman (2017) 

Dávám tři formální hvězdičky za životopisný aspekt, ale jinak to se mnou ani nehnulo. Muzikály mě nebaví, cirkusy nezajímají a tato popová muzika se mých uší moc nedotýká..Hugh Jackman mi není sympatický a na Zaca Efrona jsem alergická. No docela chápu, že byla o rok posunuta premiéra kvůli kolizi s La La Landem. V bezprostředním srovnání by to nebyl Největší showman ale největší propadák..i když teda v míře patetičnosti by si mohly oba filmy vzájemně gratulovat.

plakát

Ten pravý, ta pravá? (2018) 

Film s Keanu Reevesem a já se nerozplývám blahem? Ta Woody Allenovská atmosféra, přenesená do kalifornských vinic, je fajn.. ale jinak je film až moc užvaněný a nezáživný..povalovat se v posteli s tou správnou osobou, pít víno a filozofovat o životě je super, no koukat na to už je nuda.

plakát

Cry-Baby (1990) 

Chvíli jsem váhala, na jakou nevkusnou retro sračku se to vlastně dívám..Pak jsem si tu přečetla jméno John Waters a vše bylo rázem ospravedlněno :D

plakát

Srbský film (2010) 

Srpski film nakopává zadek všem prvoplánově šokujícím filmům. Docela mě baví kritické reakce a tázání se po tom, proč takovýto film vůbec někdo točí..Tenhle film není jen přehlídkou perverze, ale především ohromným zrcadlem společnosti a mediálního byznysu, přestože tato fráze může znít sebevíc trapně a opotřebovaně. Srpski film nedělá totiž nic jiného, než že ukazuje snad všechny formy deviací, které byly u lidí popsány. Mě neděsí tento obscénní film, mě děsí skutečnost, že se snuff opravdu točí..že úchylové znásilňují děti, počínaje církevními papaláši, kteří si užívají ve svých zlatých komůrkách s malými chlapci..a celý svět o tom ví..Děsivá je skutečnost, že producenti obtěžují ženy ve filmovém průmyslu, protože tak to přece podle jejich logiky chodí.. že z holčiček, které rodiny tlačí do hvězdných a prachatých kariér se dělají malé kurvy..Nechutné je, že feťačka zahodí děcko do popelnice a televize to odvysílá ve formě infotainmentu jako senzační zprávu. Odporné je, že v některých zdánlivě normálních rodinách panuje teror a skutečné psychické týrání a duševní mrzačení dětí vlastními rodiči. Toto všechno Srpski film chce vmést divákovi do obličeje v té nejvyhrocenější formě, aby jim připomněl, co se na světě denně děje. Většinu filmu se u mě střídalo apatické zhnusení a vztek..ne kvůli troufale vygradovanému vizuálnímu zobrazení zla, ale kvůli tomu, že to zlo skutečně existuje. Srpski film - Bravissimo.