chamonix

Otravné problémy rozmazlených dětiček bohatých rodičů, které se - chudáčci - cítí náramně utlačovaní ve svých právech, když je každé ráno jejich blbí zploditelé nutí vstát a jít do školy na prestižní lyceum v luxusní pařížské čtvrti (my, když školu flákali, jsme byli "pouze" líní, ale vzděláním nikdo neopovrhoval). Od dob dvou Sophiiných Večírků šly francouzské komedie o lásce v době, kdy s vámi mlátí puberta, pěkně do kopru. Oč méně humoru (doslova nula), o to více žvanění - amerikanizace francouzské/evropské kultury téměř v přímém přenosu. Koneckonců to bylo už tak globalizované, že na tom Američani v remaku nezměnili ani čárku. Kdybych dal druhou hvězdu, bylo by to jen za Sophii M.

Taková šmíra, co masově chrlila ruská filmová studia na samém počátku devadesátek. Mix toho nejúspěšnějšího, co v žánru akčních filmů vyprodukoval Hollywood, kde nechybí ani Rambův (resp. zde afgánského veterána Pavla Volkova) pád ze skály do koruny stromu, ani rozjuchaná dcerka či základna padouchů kdesi na subtropickém ostrově, které známe ze Schwarzeneggerova Komanda atd.

Zabíjet Rusy je DOBRÉ, zabíjet Finy je ŠPATNÉ.    +++   Ale nízké hodnocení dávám z jiného důvodu. Geniální zločinec Titov má sídlo celé obšancované, jen na kanalizaci zapomněl. Tu kanalizaci, kterou útočníci na první pohled zvolili jako ideální způsob, jak se dostat do pevnosti. A to není vše: k výpusti se největší geroj z Helsinek musí brodit skoro do pasu ledovou vodou a v dalším záběru, kde se objeví - přesně o padesát vteřin později - už je zase suchý ... Že jedna do té chvíle zajatá ženská zlikviduje pět profesionálních zabijáků, tři ruční granáty odpálené ve sklepě vysklí i všechna okna v prvním nadzemním podlaží a Jeep, do něhož vysypali několik dávek z AK, je nepoškozen, to jsou už jen povinná klišé.

Oplácaná hlavní hrdinka, homosexuální kamarádka, koblihy, žvanírna u kadeřnice ... Nacpali sem doslova všechna klišé a dnešní korektnosti. Jen černoši chybí.

Nejen u nás jsou policajti považovaní za trošku slabší na hlavu. A taky za úplatné a líné a vychcané a ... a ... A nejen u nás se všemi těmito policejními nešvary bojuje většinová společnost vtipem.

Tři mladíci, co se na útěku před průšvihem skrývají v ženských šatech? To už tu bylo - a zábavnější - o pět let dříve zde.

Čapajev rozhodně nebyl fiktivní postavou, na rozdíl např. od dnešních ze stejné geografické oblasti pocházejících "padlých hrdinů ze Zmijího ostrova", kteří ani nepadli, ani nevystřelili, dokonce při první příležitosti zvedli hned ruce nahoru a spořádaně odešli do fešáckého zajetí (ani nemluvě o tom, že legendární hlášku pronesla jiná jednotka), nebo na rozdíl od "Ducha Kyjeva" jehož naše média také tupě heroizovala. Na druhou stranu zcela nefiktivní je in memoriam titulem Hrdiny Ukrajiny vyznamenaný esesák Roman Šuchevič a další ukrajinští vrazi z dob 2. světové války.

otázka: co ty holky v Apachi? odpověď: 1. obrázek v Googlu na heslo"uae female pilot apache" ukazuje UAE pilotku F-16 a už 2. obrázek ukazuje UAE pilotky bojového vrtulníku

Zatímco na Ukrajině točí filmy otevřeně oslavující nacisty, v Dánsku ještě stále – i přes omluvný tón vůči pohnutkám svých esesáků - mírně kritizují roli, kterou sehrál Frikorps Danmark.

Pořádkumilovný čestný muž, jenž má minimálně dva kontakty na Interpol, který jde po krku Dardanu Berišovi, se na ně neobrátí a rovnou jde střílet. Prosím, tak to asi na Balkánu chodí. Že mi trvalo tři a půl dílu, než jsem začal černovlasé chlapy se strništěm jakž takž od sebe rozeznávat, i to zkousnu. Že 4.díl je prakticky jen kopie Gomorry, čert to vem. Ale proboha CO TEN ZVUK?!? Hlasy namluvené do úplně tichého pozadí - to už je snad lepší i starý "dobrý" jednohlasý monolog pirátských VHS z osmdesátých let.