Samuel7

Až takovouhle hrůzu jsem nečekal. Nuda, prázdno,... A z Cabadaje se stal hroznej trapák. 20%

Nebýt úžasného Heatha Ledgera, který se tímto výkonem už definitivně zařadil mezi mé oblíbené herce, pravděpodobně by mě film nenadchl tak, jak se stalo. Joker filmu udával tempo, bavil a dával mu i určité napětí, skutečně excelentní výkon. Dílo také vyniká technickým zpracováním, to ale bohužel není vše, film byl na můj vkus poněkud chladný a postrádal jsem jakoukoliv atmosféru, a to jsou hlavní důvody, proč nedávám nejvyšší hodnocení. Nejsem sice příznivcem žádných uměle vytvořených, dojemných scén, které viditelně hrají na city, ale i kdyby to tu bylo, odpustil bych to, protože jakékoliv silnější emoce tu skutečně chybí (jedině ve scéně v lodi jsem něco cítil). Je to neuvěřitelně přeceňovaný film, o kterém všichni říkají, že je perfektní, ale za pár let si na něj nikdo nevzpomene, skutečně nechápu současné 38. místo mezi filmy. Byl bych ale nerad, kdyby si někdo myslel, že se mi film nelíbil, právě naopak, ale k dokonalosti mu opravdu podle mě chybí celkem dost...

Tolik emocí jsem už dlouho neviděl, v animovaném filmu nikdy. Přitom používá jemné prvky a náznaky a obejde se téměř beze slov. Když u Wall-eho doma zazní melodie z filmu Hello Dolly, dýchne na mě přátelská a nezapomenutelná atmosféra, která se táhne celým filmem, stejně na mě působí i jeho láskyplná péče o malého švába, jediného společníka na pusté Zemi. Když přiletí Eva jeho láska je ještě větší, taková oddanost se jen tak nevidí. Opravdu postava Vall-iho si mě získala zvláštním způsobem, jeho povaha je bez jediného kazu :) Vizuální stránka bere dech, úvodní motiv je více než působivý, tanec dvou robotů ve vesmíru potěší oko i duši. Pixar mě opět nezklamal a naservíroval nám překrásný příběh lásky dvou robotů namíchaný s tradičním hrdinským posláním. Můj nejoblíbenější film od Pixaru a jeden z nejoblíbenějších filmů vůbec.

Kvůli zdejšímu hodnocení jsem očekával nějakou hrůzu, naštěstí jsem však byl vyveden z omylu. Mamuti u pyramid se mi sice nezdají, stejně tak tam mohlo být méně "fantasy" prvků (hlavně ten konec ohledně smrti hlavní hrdinky) a ten přechod mezi horami do tropického deštného lesa byl také značně mimo. Jinak to ale nebylo zlé, triky a scény se zvířaty byly velmi vydařené a nuda se dostavila jen na chvíli. Chtěl jsem se na to podívat hlavně kvůli oněm zvířatům, ale pravdou zůstává, že mnohem lepším řešením bude pustit si Putování s pravěkými zvířaty. To alespoň můžeme brát vážně...

Herecky zdařilý film, avšak s příliš rozvláčným tempem a ne zrovna zajímavým příběhem. 158 minut mají mít filmy, co nám mohou něco sdělit, ale tohle? Nevím nevím. Krom Daniela Day-Lewise mě zaujal i Paul Dano, znal jsem ho z Malé Miss Sunshine, kde toho oproti tomuto filmu moc nenahrál (většinu filmu mlčel), zde si to však plně vynahradil a ukázal se jako velmi schopný mladý herec. Jinak scénář je zkrátka plný nemastné neslané vaty, ani ta kamera mě nějak nevytrhla a hudba jak z hororu... Další přeceňovaný ,,oscarový" film.

Má to sice nižší hodnocení než Nic než pravda, ale toto je podle mě mnohem lepší.

Na téma holocaustu již bylo natočeno nepřeberné množství filmů. Tento bych nezařadil mezi ty úplně nejlepší, ale pořád mezi velmi nadprůměrné. Hlavní hrdina byl bezpochyby zajímavou osobností a Karl Markovics jej zahrál s přehledem. Ocenil jsem hlavně svižnost snímku, nic nebylo zbytečně natahováno, což bývá u neanglických snímků aspirujících na různé ceny problém. Tady byl ale Oscar zasloužený, kvalitou si snímek nezadá s mnohými s daleko vyššími rozpočty. Napětí se chvílemi dalo krájet, jen mi chyběla výraznější hudba. Slabších 5 hvězd.

Tento díl je naprosto perfektní! Není tu vůbec nic, co by mi vadilo nebo mě dokonce zklamalo. Už začátek má obrovské tempo, a přelet nad Londýnem je opravdu dechberoucí. Tvůrci zase dokázali, že umí vybrat ty nejlepší herce, a tak se nám mohla předvést okouzlující a talentová Evanna Lynch, odporná přesto neodoletná Imelda Staunton nebo ďábelská Helena Bonham Carter. Z původních herců vyzdvihnu hlavně Jasona Isaacse, který na Odboru záhad dokázal vytvořit to pravé napětí a Daniela Radcliffa, který je v tomto díle konečně dobrý. Fénixův řád také nabízí rozhodně ten nejnapínavější a nejpůsobivější konec. To, co se dělo na Ministerstvu kouzel patří k vrcholným momentům celé série. I když jsem k vězni z Azkabanu psal, že triky jsou konečně na dobré úrovni, tak oproti tomu, jakou nálož jsme dostali během souboje Brumbál vs. Voldemort, působí vlkodlak a vrba Mlátička jako pohádka na dobrou noc. Hudba nového skladatele Nicholase Hoopera je skutečně vynikající, a dokázala skvěle podtrhnout každou scénu, ve které se objevila. I scénáristicky jsem zaznamenal posun kupředu, a je docela škoda, že se do šestky opět vrátil Kloves, navzdory tomu, že si s tak nelehkým úkolem jako je převést 800 stránkovou knihu na plátno poradil tak dobře právě Michael Goldenberg. Yatesovi tleskám, a doufám, že alespoň takhle dobře se mu podaří i Relikvie, protože Fénixův řád je můj nejoblíbenější filmový Potter. Z toho důvodu jsem na tom také byl čtyřikrát v kině :)

Tenhle typ filmů mám opravdu rád, vždy si trochu zapřemýšlím o životě a řeknu si, že na tom nejsem, až tak špatně :) Drama se povedlo vystihnout skvěle, navíc s prvky komedie, takže celek působí velmi příjemně. 80%

Stojí za zhlédnutí už jenom díky odhalení budoucnosti některých postav, např. koho si vezmou, jak budou zaměstnáni atd.