Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Drama
  • Krátkometrážní

Recenze (40)

plakát

Mission: Impossible (1996) 

V roce 96 proskočil Tom aka Ethan Hunt skrz akvárko na Staroměstské náměstí, začal utíkat a dosud se nezastavil, stejně jako špiónská série, kterou tehdy odstartoval. A když se takhle po letech podíváte opět na první díl, zjistíte, že se toho za ty roky příliš nezměnilo. Dnes i tehdy to mělo zapeklitý děj plný zvratů, falešných identit a podrazů. Pořád to má nesmyslně zabezpečené servery/disky/kdovíco, do kterých je potřeba se nějakou složitou cestou vloupat.  Pořád to má skvělého Toma, který tady dokonce vypadá o fous mladší než dnes. První díl má navíc Jeana Reno,  Vašuta a hlavně Prahu, která tu působí parádně. Napínavá i zábavná špiónská klasika. (Škoda, že původní seriál Nulová šance (seriál) (1988) upadl v zapomnění).

plakát

Blíženec (2019) 

Ač to kroutil oskarovej rejža, příběhově je to prostě béčko. Ale to není špatně, béčka jsou fajn a tohle bylo zábavné sledovat. Počet FPS při sledování na TV nedocením, ale co se týče technologie, tak omlazený Will Smith je parádní. Tedy dokud je snímán v detailu a nedělá nějakou akční scénu. Akční scény, ač celkem ok, jsou totiž úplně zbytečně digitální. Jakmile při honičce na motorkách animovaný panďulák udělá nějaký nepřirozený pohyb (a že jich je),  diváka to vytrhne ze zážitku a už pak nemůže brát akci vážně. Nevadilo to u Spider-Mana před dvaceti lety, ale tady to nemá co dělat. Ať se tvůrci podívají na Mission: Impossible - Národ grázlů (2015), jak má vypadat parádní moto-honička. Hlavní záporák Clive Owen je navíc úplně nevýrazný a dělá podivně nesmyslná rozhodnutí - že poslal zrovna klon, dejme tomu, ale bez informace kdo je cíl mohl čekat, že následné zjištění způsobí nějaký zádrhel. Suma sumárum, na kouknutí ok, fanoušci ušatého herce si ho užijí dvojnásobnou dávku (minimálně :), ale film žebříčky nejlepších filmů atakovat určitě nebude.

plakát

Polski film (2012) 

Je to dobré, netradiční, hravé a těžko popsatelné. Něco mezi filmem, filmem o filmu, dokumentem, matrixem a realitou, kde se hranice nestírá, ale vlastně asi ani neexistuje. Jsou tam čtyři skvělí herci - Matonoha, Liška a Polášek. Má to výtečnou hudbu od Midi Lidi. Ruční kamera vypadá lépe než v Miami Vice. Kdo očekává od filmu nějakou tu nahotu, tak se tady taky uspokojí. Takže doporučuji, ale pokud někdo řekne, že to byla blbost, tak s ním asi nelze nesouhlasit.

plakát

Post Coitum (2004) 

Vyskočilo mi to v nabídce ke shlédnutí a ač jsem věděl, že místní hodnocení drhne dno, šel jsem to přeci jen vyzkoušet. Proč si nedoplnit filmové vzdělání i z druhého konce kvalitativního žebříčku ale hlavně mám tento film v povědomí, neb se natáčel na Krupkově náměstí v době, kdy jsem tam studoval obchodního akademika. A když na začátku překonáte nutkavý pocit to vypnout a zapomenout, postupně vás zaujme setkávání zúčastněných postav a vy se zabavíte tím, že přemýšlíte, kdo má koho ještě fiknout, aby byly splněny všechny kombinace. Někdo tam někoho souloží prakticky pořád, takže se přes všechny ty prsa, zadky, předky (Langoš) dokopete ke konci, kdy už jen nevěřícně koukáte, cože se to vlastně děje za scény (houbař, nemocnice, zvon, ... ). Má to nějaké prapodivné digitální triky (výbuchy(?), průstřel), kterým vládne digitální spláchnutí záchodu (!). Takže  závěr - v černých číslech je to asi oprávněně, ale nemohu s jistotou říct, že se tomu musíte nutně vyhnout. Něco podobného zase jen tak neuvidíte.

plakát

Miami Vice (2006) 

Na první pohled vás zaujme digitální ruční kamera, díky které to vypadá trochu jako domácí video, trochu jako dokument a trochu ... no hnusně. Jeden by při vkládání zrovna této videokazety do přehrávače (ehm) čekal spíše vizuál Bayova typu, kroužení kamery kolem luxusních vozů a rychlých člunů a vůbec takovou více sexy Miami podívanou. Takže se na začátku dostaví drobné zklamání. Jenže pak vás vcucne výborný hudební mix, který vám některé scény vypálí do paměti tak, že budete nejen chtít vidět je znovu, ale i odskočit si na člunu dát koktejl na Kubu. Pak filmu odpustíte i podivný účes hlavního hrdiny, nepřítomnost akce v prvních dvou třetinách a nepřehlednou noční akci na konci.

plakát

Street Fighter: Poslední boj (1994) 

Jsem proti tak nízkému hodnocení! Jakože samozřejmě - je to extra blbina, ale nikdy se netváří, že by neměla být. Stačí se podívat na generálův salónek (kde si nasadí generálskou čepici sladěnou s županem a sosá koktejl brčkem s lebkou) a hned víte, že to celé nikdo vážně nemyslel. Postavy jsou poměrně věrné svým videoherním předlohám a jde víceméně o to, jak je dostat do kostýmů a následně do soubojů jeden proti jednomu. Jean-Claude je tu za frajera, kterého mají rádi snad i nepřátelé, ale hlavní hvězda je tu záporácký generál Bison, který je prostě ďábelsky skvělý! Kdyby mi bylo 10 (a asi i bylo, když jsem to tenkrát viděl poprvé jako fanda JCVD), tak je to nejlepší film roku! (A to byl 94 poměrně silný ročník: Vykoupení z věznice Shawshank (1994), Forrest Gump (1994), Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994), ... :)

plakát

Šípková Růženka (1959) 

Doplňování Disneyovských klasik - musíme trochu pokročit, neb před spaním čteme pohádky s postavami z Disneyovského vesmíru a člověk občas tápe, protože třeba zrovna tady Růžu (tedy vlastně Jitřenku) jsem myslím nikdy neviděl. A byla to škoda. Film je z roku 59 a není to na něm poznat. Možná pouze na písních, které jsou velmi "klasické" a není v nich moc rozumět textu. Nicméně se tu v krásné animaci odehrává parádní pohádka, ve které má hlavní postava možná překvapivě málo prostoru. Ale je tu trojice legračních víl, které pečou dort a dohadují se o barvě šatů, je tu parádní záporačka s bandou zmatených skřetů, fešný a odvážný princ s koněm vrhajícím veselé obličeje, banda roztomilých zvířátek a můj oblíbený nasávající loutnista. Všechno tu šlape - romantika, humor i dramatické finále. Až vyrostu, chci být princezna.

plakát

Valerian a město tisíce planet (2017) 

Od začátku vizuálně úžasné, nacpané nápady (boj na tržišti v jiné dimenzi), s hromadou roztodivných kreací mimozemšťanů, kostýmů i udělátek. Hlavní hrdina je sice nepříliš sympatická verze mladšího DiCapria, ale dohání to jeho sexy agentská partnerka. A ač oba trochu vypadají, že teprve budou maturovat, dá se na ně zvyknout a dlouhá stopáž s nimi příjemně utíká. Možná to není příběhově nejhlubší sci-fi v dějinách, ale kouká se na to parádně. Komu to nestačí, ať jde jinam. (Pozn.: Nejedná se o pokračování filmu Valerie a týden divů (1970) :-) )

plakát

Expendables: Postradatelní 3 (2014) 

Dobrák Barney nejprve z vlaku zachrání bývalého kolegu, aby mu hned v další misi další bývalý kolega nastřelil jednoho člena týmu (trefa přímo do černého... ehm). Sylvestr se jde pomstít, ale nechce riskovat životy starých, dobrých, věrných členů týmu, tak je rozpustí (a vypustí) a najme si nový mladý tým, který bude na tuhle misi bez zpáteční jízdenky ten pravý. Protože mu na nich vůbec nezáleží. Tomu nemůže věřit ani sám Sylvestr, natož diváci, ale budiž - omladina je tu proto, aby se dostala do problémů a staroušci je mohli jít zachránit. Mladí jsou poměrně nevýrazní, ale v kombinaci s příjemným záporákem Gibsonem přežijete tu chvilku, než opět nastoupí stará parta k závěrečné akci. Hlavní problém však je, že závěrečná akce úplně na prd. Na hrdiny nastoupí celá armáda, jejíž členové ani nepředstírají něco jako krytí nebo snahu přežít do závěrečných titulků. Finále připomíná Call of Duty na nejlehčí obtížnost (sledujte pána s brokovnicí) a vlastně to není moc zábavné. Takže po dvojce zklamání, ale pořád je tu na koukání mračící se Lungren, nožující Statham, kouřící Arnold, ukecaný Antonio, létající Han Solo, a pistolkující Sly.

plakát

Expendables: Postradatelní 2 (2012) 

Jean-Claude je záporák tak drsný, že nesundá sluneční brýle ani v dole. Sly je hrdina tak drsný, že do toho dolu přistane letadlem. Municí se nešetří, od úvodní scény to připomíná Žhavé výstřely, počítadlo mrtvol by se točilo jako větráček. Béčkovost z toho vysloveně tryská, hláškuje se jako o závod, všichni nosí nože obří velikosti a přijde i Chuck Norris. Skvělý akční Statham, legrační jetý Lundgren, starý dobrý Arnold s pořádnou palebnou silou a i Willisovi stačí se zatvářit do kamery a divákovo srdce poskočí. Závěrečný souboj Stalloneho a Van Damma byl divokým snem nejednoho fanouška už od dětství. (Mimochodem - říkají si Postradatelní, ale když jeden náhodou umře, tak jsou z toho všichni dost špatní. :) )