spacylemon

Mělo to být asi strašně mrazivé drama... hm, asi těžko... celou dobu tam akorát pobíhají děsně legrační a uřvaní esesáci v čele s obzvláště bezcitným Zachem, do toho ta primabalerína (což o to, tancuje hezky) háže pohledy, za jaké by se nemusela stydět herečka z venezuelské telenovely v 11 dopoledne a vrcholem všeho je nejmladší Geislerka, která má být asi tak jako nevinně naivní, přitom je celou dobu jenom úplně blbá... Snad jenom dvě věci zvedají tuhle fušeřinu - Rösnerovo charisma a pak zajímavá předloha, která mě donutila dodívat se až do konce.

Tentokrát se na Západě žádné zvyšování napětí pomocí hodinového záběru na padající kapky nekonalo, což může třeba znamenat, že toho napětí je pak logicky míň... ale jsou i jiné důsledky - třeba víc akce, více vtipu, více dějových zvratů (takže z oprátky do vězení pro jižany přes yankeejskou armádu zpátky do oprátky? hahá!)... ano, nakonec jsou i filmy, u kterých se i 3 hodiny zdají být málo.

to byla soda, to byla soda... film, který bolí.

Každý teenager je k nesnesení a zaslouží si trpět! A z toho důvodu já fandím filmům o trpících nesnesitelných teenagerech. A fandím i tomuto. Jedinou výtku bych měl, že z řady podobných hrdinek chybí Nadine něco navíc... V Ghost Worldu se Enid vědomě vymezovala a odmítala zařadit, v MSCL Angela vzbuzovala ochranitelské city, jaká byla k uňufání. Rory Gilmorová byla protivně dokonalá (ta ale vlastně moc netrpěla) a Eva van End z její Ztráty panenství či holka ze Solondzova Welcome to the Dollhouse byly skoro retardované brutální loserky. Nadine je jen obyčejná loserka, ničím výjimečná, ale zase snazší na ztotožnění.

Zase jedna přehlídka smetánky... kurvy, gigolové, rádobyrappeři a nad tím vším žena s neuchopitelnou dickcí Gavriely (kdo to, proboha, je?!). Milovník bizarností si tady své WTF-momenty najde, ale dlouhodobě pozornost udržet nejde. P.S. hm, takže po měsíci, kdy už mě k podivu nepřitahuje ani vrozený smysl pro bizzare, jde druhá hvězda dolů.

Sbírka skvostné animace, skvostné fantaz(magor)ie, skvostných blábolů a navrch skvostný metrosexuální černokněžník... Má to být ňáká sranda, žejo?

bezzubé šťouchání klackem do hovna aneb kterak zachránit českou hudební scénu v roce 2014 pomocí rozboru tvorby skupiny Hyperkraft... pokrač.: uvádí chlupatý neúnavný šiřitel videí TV Schlager, náhodný generátor úsloví "a to je právě ten masakr", neschopný cokoliv rozumně vyargumentovat.

Jako pocta Mélièsovi až dojemné... jako dobrodružný film pro haranty to ale nefunguje (ubrečenost na ultimum).

... kafkárna jak prase...

Musím říct, že jsem nechápal, proč tady nejsou skoro jiné hodnocení než 5 hvězd nebo odpad!... Říkal jsem si: "to bude určitě ňáká póza, dát tomu plný počet"; to já totiž dávám 5 hvězd jenom pro mě naprosto zásadním věcem a v životě by mě nenapadlo, že zrovna tahle blbost by mohla být jedna z nich... Fakt je totiž ten, že Dünyayi kurtaran adam je jeden z NEJLEPŠÍCH filmů, jaký jsem kdy viděl... a myslím to smrtelně vážně. U ničeho jiného jsem se tolik nenasmál. U ničeho jiného jsem nemusel film zastavovat, protože jsem se smál až tak, že by mi jinak unikl další děj (prej děj, hehe). Po tomhle absolutně absurdním, nesmyslném, nepochopitelném, debilním, geniálním skvostu mi všechny ostatní filmy, co jsem měl doteď za vrcholy humoru, přijdou tak nějak nevtipné...