Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (736)

plakát

1612: Kronika smutných časů (2007) 

Skvělý historický film, možná "lehce" protipolský, dost obsáhlý, dějově překombinovaný a s příliš uhlazenými herci, ale přesto výborný. Dále mi přišlo divné, že vedlejší příběhy jsou mnohem podstatnější a zajímavější, než ten hlavní (s carevnou). Potěšilo mě, že se to nesnaží o hraní na dokument, ale smiřuje se s tím, že jde pouze o film a smyšlený příběh, který možná nekopíruje doslova historická fakta, ale zato vystihuje dost dobrým způsobem atmosféru onoho smutnogo vremeni. Přes obvyklou ruskou stopáž je to nabité dějem a není to nudné. Kdyby takhle vypadaly všechny blockbustery...mnohem lepší, než většina historických filmů americké i evropské produkce.

plakát

1984 (1984) 

Jedna z nejlepších knih vůbec, trochu divně zadaptovaná (štvalo mne hlavně přesunutí důrazu z filosofické třetí části knihy na milostný příběh druhé části, do kterého bylo zasazeno i několik romantických frází, a tiaž ztráta časové souslednosti v první části), ovšem zachovávající víceméně původní atmosféru a myšlenky. Under the spreading chestnut tree / I sold you and you sold me. /There lie they, and here lie we / Under the spreading chestnut tree.

plakát

1984 (1954) (TV film) odpad!

Průměrná bezrozpočtová televizní hra, přenášející děj Orwellova geniálního románu poněkud násilně do prostředí studenoválečné Británie. Zjevná inspirace britskou byrokracií (to je sice blízké inspiraci samotného Orweella, ale ne atmosféře románu), několik velice trapných scén a záběrů (nejhorší je samotný záběr na ministerstvo pravdy). Davové scény v deseti lidech vyznívají ploše a trapně, O'Brienovo mnutí nosu je sice podle předlohy, ale vypadá to jakoby se snažil si utrhnout bradavici, Winston podezřele připomíná Sheldona Coopera. Dialogy jsou naprosto šáhlé, všechny odvážné myšlenky z knihy převedeny do kontextu, s nímž nemají vůbec nic společného a brutálně zprudérněné. Pozitivní na tom je to, že poměrně přesně zachovává dějovou linii knihy a některé podrobnosti, které filmová verse z roku 1984 vynechává - ovšem podstatně horším způsobem.

plakát

2001: Vesmírná odysea (1968) 

Umínil jsem si, že se na tak slavný film budu dívat nemilosrdným, kritickým, hnidopišským, cynickým a nepoetickým okem. Takže. Začátek s dawnem (momentálně si nemůžu vzpomenout na žádný ekvivalent, který by nebyl úplně blbý) člověka je příšerně studiový a zdlouhavý (Pane Bože, opravdu jsi na naše předky shlížel z mraků, které jsou na první pohled namalované? A navíc, měly ty poloopice opravdu tak lidský herecký projev?). Pak začne hrát hudba, která diváka plynule (ono by se dalo říct i nesouvisle) převádí do série záběrů na vesmírnou loď, plující si poklidně vesmírem. Ty záběry byly kopírovány tolikrát, že to snad ani není možné. A přes hudbu, která k nim hraje, začnou nudit velice brzo. Pak začne hraná část. Málokdy se vidí, že by byl film natolik podřízen hudbě, protože to je spíš balet než normální film, ale skoro vždycky z toho vyleze skvě - aha, já vlastně chci být kritický hnidopich. No a pak začne klasické schéma intelektuálního blockbusteru, proti kterému nelze nic příliš namítat - dialogy, které se dají pochopit mnohem později, pár telefonátů a nezbytných hovorů, přírodní scenérie (nutno přiznat, že před Kubrickem nikdo netušil, že existuje něco jako vesmírná idyla). Telefonáty jsou nechutně zahrané dcerušce (poučení plynoucí z bajky - dětským hercům se vyhýbejte jako čert kříži, i kdyby to byla vaše vlastní dcera). Dialogy s ruskými vědci, kterým pro špatně imitovaný přízvuk málem není rozumět (a jak pan režisér pro Boha přišel na to, že Smyslov se vyslovuje jako Šmislov?). Zase vesmírné idylky, které jako kdyby nebyly natočeny k ničemu jinému než k vykrádání, zase nepřirozené tanečky na Strausse, zase nereálné a při bližším zkoumání podivné, ale vizuálně jistě hezké záběry na vesmírnou stanici, také tisíckrát vykradené (proč je přistávací plocha zakrytá tak prapodivným způsobem? proč jsou všechny chodby nasvícené červeně?) a pak, při poradě o Jupiter Mission, se divák konečně něco dozví. Přesouváme se na samotnou Jupiter Mission. Nastupuje úžasná postava Hala, zdaleka nejzajímavější postava filmu. Všechny palubní počítače jsou od té doby jako Hal. Hal postupně začne celou posádku vraždit. A pak teprve film začíná připomínat Kubricka - divný, surrealistický filozofický film, přesně jak to mám rád :) Jo, a herecké výkony - pokud je jediný dobrý herec HAL, který vlastně hraje jen hlasem a červeným světlem, není něco v pořádku. Celkový názor? Dvouapůlhodinový videoklip na Straussovu hudbu, který splácává do podivného děje scifimotivy, kterým prostě bylo potřeba dát šablonu pro vykrádání, scifimotivy, ze kterých se téměř okamžitě stanou klišé. A všechna klišé jsou odvozena z mistorvských děl. Přijde mi, jako by nebyla Vesmírná odyssea určená k ničemu jinému, než vykrádání, protože působí naprosto nefilmově. Někdy je těžké říct, podle čeho bych měl filmy hodnotit, jestli podle toho, jak splní svůj účel nebo podle toho, jak splní moje očekávání, nebo podle toho, jak ve srovnání s jinými filmy působí... A o tom teď zrovna přemýšlet nehodlám. Proto dávám čtyři hvězdičky, které mi nikdo nemůže vyčítat, a nebudu se dál hádat sám se sebou ;) P. S. Co na tom kdo vidíte za inovativní narativní postupy? Víte vůbec, co to zaklínadlo znamená?

plakát

40 let Divadla Járy Cimrmana aneb Ze hry do hry (2007) (divadelní záznam) 

Myšlenka cimrmanovského best off není úplně špatná, ale ono se to prostě nepovedlo. Jakkoliv jsou jednotlivé scénky geniální, celek je spíš ubohý.

plakát

9 (2005) 

Docela dobrý postapokalyptický animovaný kraťas, správně pochmurná atmosféra, skvělá, silně depresivní hudba. Typicky americkou infantilnost u animovaných filmů (zvlášť u těch vážných animovaných filmů - vždyť přece i animované filmy se dají dělat seriózně, dospěle) normálně nesnáším, tady bych se přes ni ale dokázal přenést díky výborné hudbě a občas skvělým scénám. V některých sekvencích je to ale hrozně přeplácané a plné obrazových klišé. Špinavý svět postapokalyptické, rozbořené země, plné odpadků (mimochodem, Vall-i je příšerná vykrádačka tohoto filmu), je vylíčen dobře, nicméně v popisu příběhu hadrových panáků je těžce zmatený a technika vyprávění krátkého filmu je prostě nepovedená a nezvládnutá (scéna nad schodištěm má být co?). Nepřijde mi, že by v tom bylo dost potenciálu na celovečerák, když i jako krátký film je to takový lepší průměr. http://www.youtube.com/watch?v=yeNbO85m2dM