Ivucha

Hvězdy dávám dvě, protože jsem hodná, ale zároveň přiznávám, že takhle mizerné hodnocení dávám poprvé. Těchto 9 dílů se mohlo vměstnat do dvou, tří, které by měly spád, ale tohle přešlapování na místě, neskutečné natahování, je snad už neúnosné. Seriálem se vleče linie neskutečně nafouklého tajemství, proč kdysi před 30 lety opustila matka Terezu. Dnes padla první indicie. Kdyby toto tajemství bylo Tereze odhaleno, už by s matkou nepromluvila! (mluvila s ní v životě dvakrát) a na viníka výměny by se nezlobila. Tak a budeme čekat ještě 4 natažené díly. Dnes mají tvůrci ruce volné, přesto tvoří takovéto paskvily. Před revolucí i kdejaká televizní inscenace měla větší švih, ráz a obsáhlejší děj.

Dnešní díl byl lepší než minulý. Nicméně ta záhada s matkou Terezy by měla být už vysvětlená, jinak to diváka otráví a unaví, už nebude mít vůbec žádný zájem se o zápletku zajímat. Už před začátkem vysílání druhé části jsem si říkala, že je škoda, že nezopakovali část první. Některé spoje si člověk už moc nepamatuje. Ale už druhý dít této série si říkám, že kluci snad nemohou být vůbec vyměněni. Oni takto přesně zapadají do vzorce rodiny. Olga a Karel, řvoun a jeho žena. Jedna dcera bezradné stvoření, které se v životě jen zmítá, druhá dcera fracek na pár facek. Na to že jí je patnáct není vidět žádný výchovný zásah rodičů. Stále jen bezradné (od matky) nebo hysterické (od otce) vystupování. Tomáš na školu peče, což rodiče nijak neřeší, prostě se zdá být opravdu jejich krev. Do rodiny zapadá. Nevěřím, že v reálu by Jakub mohl být synem Olgy a Karla. Ač autista, tak jiný. Geny této rodiny jsou prostě na míle vzdálené.

Mě se to líbilo. Já jsem hodná holka a dávám hezký hodnocení. Jsem spokojená. Odpouštím nedostatky, oddechovka, ale přitom s napětím. Vetchý sice v prvních dílech ječel jako blb. Kolektiv rozložený a nekomunikující, což je na pracovištích asi časté a je to výsledkem špatného vedení, Ramba tam byla asi omylem. Napřed jako jelito málem vystřílí nějaké huliče a pak jde jako kráva skoro na popravu bez nejmenší obezřetnosti. Taclíka bych nepoznala, vůbec mi tam neseděl, spíš sedět v té hospodě jako nějaký strejda, ale policajt spíš nějakým omylem. Hlavní záhadou a prosím o vysvětlení, asi mi něco uteklo, jak původní podezřelý spáchal ve vaně sebevraždu podřezáním v prvním patře domu a byla krev až v přízemí, když tam policajti vtrhli. To by asi nějak reálně nešlo. Že by se podřezal a zase se vrátil do vany, nebo se podřezal za dveřma v přízemí a pak se šel naložit do vany? Ale né, fakt se mi to líbilo, nějaký mouchy to mělo, ale proti sračkám co se dnes produkují tak fajn. Jo a k tomu, jak někteří kritizují, že postava docenta volá jen jedno číslo, číslo svého nadřízeného, nebo se vyptává otce na věci, které by si mohl zjistit, jde se lžící na boty na seriového vraha, to mi teda přijde, že naprosto odpovídá postavě od reality odloučeného docenta, který se věnuje něčemu zcela jinému než kriminalistice v praxi.

Díl od dílu stále slabší. Napětí se vytrácí, uměle se natahuje tajemství mezi Olgou a matkou Terezy. Rodiny se údajně snaží o soužití, ale snaha vidět není. Nepřetržitě řvoucí a vynervený Karel u kterého čekám, že ho každou chvílí raní mrtvice. Remundová, coby kolébající se kachna, která chce klid, který stejně nedokáže zajistit a zkrotit svého cholerika. Kluk, který po spoustě let nedokázal pochopit otcův víc než ledový přístup a jeho touha mu vlézt do z…u. Křivoústý Adamczyk, který něco chce, ale neví co a jak. Bratr, který děti jako správný magor vyměnil, cítí se provinile, uvolní svůj dům a cítí, že je trnem v oku, přesto neustále leze na oči a vzbuzuje zbytečné negativní emoce. Naprosto mi uniká proč chlapec od té patnáctiletá dcerky jde do děcáku. Je to spolužák? Kamarád? Milenec? Proč ta nenávist k Davidovi?  Toporná snaha o jakési soužití naprosto rozdílných lidí. Bydlí blízko sebe, kluci jsou kamarádi. Za mě bylo naprosto normální, že se děti venku bavily, kamarádily, vzájemně se navštěvovaly i u sebe navzájem přespávaly, ale rodiče se navzájem znaly jen letmo a vůbec se nenutili do nějakých nepřirozených kamrádčovtů. Jednou jsem byla já u kamarádky a jela s jejich rodinou na výlet, pak ona u mne. Rozhodně rodiče nemuseli být jedna velká rodina. Navíc opakované záběry. Je to divné, rozplizlé, nepravděpodobné.

Herečku Bokovou moc nemusím, myslím, že do role by byla vhodnější jiná, nicméně jsem jí postavu uvěřila natolik, že jsem měla pocit, že se opravdu v některých momentech už skácí. Částečně se s hlavní hrdinkou mohu ztotožnit, její chování není jen snahou o klidný a bezproblémový vztahový život, ale jeví se spíše jako důsledek výchovy. Musím poslechnout, musím vyhovět, musím pomoci. Jsem hodná a dobře vychovaná….není to snad jen obraz dnešních mladých, nebo snad ano? Většinou s dospíváním vzrostou ambice jít si za svým, prosadit se, ať už v lásce, kariéře, nebo prostě v tom svém životě….Hlavní hrdinka je pro mě psychicky nemocná, odevzdaná a nikoliv silná, jak bylo v některých recenzích prezentováno. Ovládaná manipulací se nedokáže ze vzorce svého chování vymanit ani v situacích, kde se od ní žádná podřízenost neočekává. Není schopná vlastního názoru a projevu své vůle. Totálně zpacifikovaná osoba bez vlastní osobnosti. Závěr filmu není otevřený, ale přímo ustřihnutý. Mysli si kdo chceš, co chceš….Vzpamatuje se hlavní hrdinka příběhu poté, co se nadechne té nekonečné krásy z rozhledu? Skočí dolů? Podle mne se nedokáže odstřihnout od manipulátorů a změnit vzorec svého chování, stejně tak, jako je slabá k ukončení tohoto nicotného života v područí manipulátorů. Po nádechu sil se znovu rozhýbe, aby dále pokračovala jako ovládaná figura v rukách rodiny a milence. A pokud budete čerpat z reálného života, tak tyto vlastnosti a vzorce chování se prakticky nemění, pouze s věkem se stupňují. Takže pokud bychom mohli sledovat volné pokračování, uvidíme Anežku, která sekla s prací, aby mohla pečovat o psychicky nemocnou matku, přerušila styky se ženatým milencem, protože byly časově už náročné, otci slouží v lese se dřevem, jak jen fyzické možnosti dovolí a k tomu se řídí pravidly vševědoucí babičky, která na ní mimochodem nenechá suchou nit. Prostě Anežka, která se kdysi ještě pokoušela vzdorovat v malichernostech, nyní už přijímá vše bez výhrad, kýve hlavou, používá nesmyslné talíře, které beze vzdoru nechává čisté přemýt a nosí úžasné šaty po babičce, ačkoliv nemá tak krásné nohy jako babička, ale přece je škoda ty šaty vyhodit.

Petru Špalkovou jsem měla upřímně ráda, ale tady je jako stroj bez mimiky. Ta by nemrkla ani nad rozčtvrcenou mrtvolou. Je jako vytesaná z kamene. Skončila jsem. Další díly už nedám.

Taková napodobenina zdařilých filmů, občas jsem kroutila hlavou nad trapností, jinak dobří herci celkem toporní. No krájím u toho šípky na džem, takže jooo 3 hvězdy za kulisu k činnosti.

Zápletka dost nerealisticky řešená, málokdo by z manželství utíkal na základě prvních neshod a klepů. Výkony herců podprůměrné. Námět mohl být určitě lépe vytěžen.