wikked

Není mi jasné, jak tohle mohl napsat stejný člověk, který má na svědomí Rounders? V tomto filmu naprosto nic nefunguje - ploché nebo vyloženě zbytečné postavy, přímočarý a nezajímavý děj. Na to, že má film pouhých 90 minut je s podivem, že i tak působí zbytečně dlouze a zkratkovitě v situacích, kde by se naopak trochu detailnější přístup hodil.

Asi chápu režisérův záměr soustředit se více na psychologickou pitvu na šrot opilého hlavního hrdiny, ale někde v půli filmu už jsem jaksi ztratil nit a jen tupě sledoval prazvláštní výjevy alkoholického kolotoče na plátně, které ke konci gradovaly ve zběsilé audiovizuální kakofonii. // KVIFF 48

Průměrný film s nepříliš koherentním a zapomenutelným dějem, který se mi po projekci zcvrkl na hrstku scén. Jednoduchá myšlenka rozvedená do 100minutové podoby, aniž by ale byla scénářem opodstatněná. // KVIFF 48

Nepříliš povedený mix černohumorného vybíjení katolické církve (kterou režisér a scénárista v jedné osobě skutečně nešetří) a moralizování nad tématem odplaty. Scéna, ve které hrdinka (ač sympaticky zahraná) 30 vteřin za deště v autě brečí zkrátka příliš nefunguje poté, co sledujeme zhruba pětiminutovou přestřelku v kostele, kde jednu chvíli kněz visí na kříži spuštěném ze stropu. V závěru pak film ujíždí ještě víc do metaforické roviny a kupí se zbytečné záběry (zejména cesta autem). Autor se měl podle mě držet více té "světské" a humornější polohy. // KVIFF 48

Popis trochu klame a ve skutečnosti je otravný Američan v baru bohužel téměř jedinou zajímavou věcí. Slibně rozjetý film o alkoholikovi/head hunterovi, co přijíždí do Houstonu tajně nahánět CEO jiné firmy, má určitě plus v takové tíživé atmosféře beznaděje, jelikož se hlavnímu hrdinovi skutečně stále nic nedaří. Jenže děj je na svou stopáž příliš rozvláčný a nakonec vyšumí do ztracena. // KVIFF 48

Tak u Refna se stalo očekávatelné a po opojném úspěchu Drive se rozhodl přitlačit na pilu a natočit (zjevně hlavně pro sebe) něco jako poctu Jodorowskému, kde se už rovnou vykašlal na děj a na postavy (nebo spíš jejich prázdné schránky vyjma Matky), které mu slouží jen jako zátiší pro kameru a pečlivě aranžované scény s chvílemi zajímavým hudebním motivem. Artový mix fikce a reality s občasným násilím ale jaksi postrádá něco, čeho by se dalo v závěru chytnout.

Jako celek bohužel žádná sláva, dolů to stahuje množství skutečně podprůměrných segmentů. Za vidění určitě stojí zmiňovaný Dogfight, který je pěkně natočený, ale mám zde trochu problém s nelogickou pointou a faktem, že je obtížné točit se zvířetem, obzvlášť ve slow-mo, což je pak hodně vidět. Mým favoritem je tak Youngbuck, který je nejen výborně natočený, s pěknou pointou, ale má i nejlepší hudební doprovod v podobě úžasné retro písně Power Glove - Vengeance. Za zmínku dále stojí pěkná clay animace Toilet, úchylné Libido a syrové XXL. V další řadě stojí Removed, Unearthed, Pressure a Jidai-Geki. Suverénní dno pak vytírá WTF, Fart, Miscarriage a Zetsumetsu.

Smysl tohoto restartu mi bohužel uniká. Oproti Raimiho verzi je Parker víc hipster cool, ale scénář o dost povrchnější a nic nového nepřinesl, jen nepříliš přesvědčivou ještěrku. Jinak sleduje stejnou, míň osudovou šablonu s blondýnou místo brunety. Při scéně s jeřáby jsem měl chuť vypíchnout si oči.

Nadějný začátek bohužel pohřbívá naprosté tápání v druhé polovině, kde přebývají zbytečné scény a naopak se nedostává těm, které by alespoň zčásti navázaly na slibně nastíněný děj a motivy postav.

Bohužel, prázdný děj a vyloženě trapné momenty zachraňuje jen fakt, že se tvůrci snaží nebrat se vážně a vícero vtipných momentů, které samozřejmě umocňuje skvělý Downey. jenže neutáhne vše sám, film je to pro mě tak naprosto zbytečný a zapomenutelný. Rourkova postava je poněkud dvourozměrná oproti Bridgesovi v jedničce a jediný silnější moment je k vidění už v traileru. Přehrávající Rockwell si užil svoji slizkou postavu a zbytek hvězdného obsazení odehrálo své nutné minimum.