Updated_Cake

Asi se přidám k několika lidem, když řeknu, že mě prequel velice příjemně překvapil. Hunger Games ve své podstatě ukázaly vše ale vždy mi vadilo, jak je to universum a příběh prakticky uzavřené v nějakých hranicích a příběh, alespoň mimo knížky, je tak trochu za oponou. Vždy tu byly nějaké hlavní postavy, příběh, poučky, pointa... ale dá se říci, že nějaká rozvitá logika unvierza se rozjela prakticky s končícím dílem, což byla škoda. Proto je prequel tak velké překvapení, alespoň pro mě. Je tu ukázán Capitol za starých časů, charakter Snowa měl plné 2.5 hodiny na vybudování a jsou tu jisté provázanosti s hlavními Hunger Games filmy. Nesouhlasím, že film staví pojítko prakticky jen na písničce, takový člověk asi ten film moc nesledoval... Musím spíše říct, že aspekt přetransformované písně mi po 50. už trochu vadil ve filmu a bylo to trochu předvídatelné. Snowův charakter tu ale podpořilo mnohem více věcí. Typicky to je jed, který byl zmiňován v sequelech, jeho dravost, jeho pohled na svět a také to, jak pozoruje všechny kolem sebe. Takže za sebe určitě nemůžu říct, že to byla fraška, která celé pouto se sequely stavěla na 1 jméně tady, 1 jméně tam a písničce, protože obsah byl rozhodně bohatší. Líbilo se mi i tempo vývoje jeho charakteru. Nesouhlasím ani s hejtem na délku filmu, která se prakticky sama obhajuje příběhem. Naopak bych spíše filmu vytknul herecký výkon některých vedlejších postav, které nebyly zas až tak emotivní a byly to spíše kameny... nebo i velmi malý prostor Casca Highbottoma, který působil na začátku jako zajímavá postava, no to se změnilo když dostal jen pár scének tu a tam po úvodní řeči. Nakonec z té postavy nešel strach, nešel respekt, prostě tam "byla". I tak film hodnotím takto a myslím si, že zaslouženě, sice vydřeně ale zaslouženě.

Dobře, anime na mě od začátku působilo jako snaha o přiblížení se Ao no Exorcist, které mám hodně rád. Je tu nějaká premisa světa, kde se lidé náhodně proměňují v ohnivé démony, kteří ničí věci, zabíjí lidi a působí katastrofy. Čas se počítá na soly, hlavními hrdiny jsou něco jako hasiči. Musím uznat, že jako koncept to není vůbec špatné. Navíc to má i jisté suspense prvky, takže body k dobru. Jenže to občas škytá, především mezi hlavními dějovými linkami. Jako ve většině anime, i zde je několik hlavních událostí a postav, kolem kterých se točí příběh. A občas se prostor mezi nimi nevyplňuje úplně nejlépe. Nejsou tu vyloženě fillery, ale občas se zdá, že se scénka na 2 minuty natahuje na 20 a to už trochu zhořkne. Na druhou stranu je vidět, že toto je dělané jako dlouhodobější projekt a jelikož se mi osobně suspense prvky líbily, nemůžu říct, že bych si to neužil. 7/10 je ale takové optimální hodnocení pro tohle cosi-rozpracovaného.

Skupina přátel, která se dostane do hry, kde jsou postaveni prakticky proti sobě. Nápad od začátku skvělý, bohužel buduje větší očekávání než to, co ke konci dodá. Velkým pozitivem tu jsou 2 hlavní postavy, kvůli kterým se to snad i vyplatí pustit. Bohužel, jakmile padne kosa na kámen a divák začne vyžadovat nějaký postup v tom, co anime načalo a slíbilo, je zle. Neuspokojivý konec s neuspokojivým character developmentem doplněný o prapodivnou 3D animaci postavičky, která mi po 12 epizodách skutečně lezla krkem. Anime si snaží hrát na psychologické drama, jenže bohužel si na to pouze hraje. Zdatnější divák v těchto žánrech se může nebo pravděpodobně i začne nudit v půlce anime a konec ho neskutečně zklame. 1. přibližně polovina byla úžasná, pak to bohužel jelo hodně rychle dolů. A je to škoda, anime mělo velký potenciál. Ovšem mě, jako velkého fanouška zrovna dramatu a psychologických kousků, to zrovna moc neoslovilo.

Já dodnes moc nevím, jak tohle hodnotit, na MALu mám 5/10, zde půjdu cestou 2/5. Prvně je dobré si uvědomit, co od tohoto anime člověk čeká. Já k němu přišel jako nadšenec z pár úryvků, co jsem viděl na internetu. Nic jsem si nenalhával, věděl jsem, že to bude prostě o OP postavě, která bude vhozena do různých situací. Nicméně i One Punch Man je svým způsobem absurdní a přesto mě bavil, tak proč nezkusit toto, že? Chtěl jsem především dát šanci čínskému anime. Dokončil jsem 1. sérii a můžu zodpovědně říct, že mi tu vadilo hodně věcí. Prvně mi vůbec nesedne čínština, postava řekne větu, ale jazykově to zní, jako kdyby řekl 1 slovo 5x a není to moc obohacující na poslech, proto jsem zvolil později cestu anglického dabingu, kterému se u anime normálně vyhýbám jak čert kříži. Jenže k mému zklamání jsem skončil sérii a uvědomil jsem si, že to anime je strašně prázdné. Nejen že hlavní postavě se nijak nevyvíjí charakter nebo tu nejsou ani vtipné části, ale samotný příběh je přinejlepším diskutabilní. A i když vím, proč jsem k tomu anime přišel, ty akční scénky a OP pózování hlavního hrdiny to prostě nevyvážilo. Anime to strašné není, dokáže zaujmout ale spíše tak na průměr. Problém s nějakou logikou či fungováním něčeho je prakticky v každém díle a rozhodně tu byly směry, jak to udělat lépe, žel jich nebylo využito.

U některých anime se vyplatí hodit ručník do ringu a zachovat si zdravý rozum, dokud to jde. I když se mi obecně Tokyo Ghoul vždy líbil a byl zajímavě zpracovaný, tahle série byla katastrofa za katastrofou. 2. část jsem nikdy neviděl, protože mě ta 1. stihla unudit k smrti. A jediný důvod, proč jsem sledoval dál, byla čistě zvědavost. Ta po čase ale odpadla a já usoudil, že u tohohle se nevyplatí trávit čas. Nudné monology, depresivní temná atmosféra, která není ani zajímavá a nulová chemie postav. Co tu šlo udělat špatně, to se špatně udělalo.

I když jsem chápal potřebu dávat prostor i příběhu v reálném světě a ne jen uvnitř AI světa, některé scénky mi zde spíše kazily zážitek a to je víceméně jediný negativní faktor 2. části Alicization. Na druhou stranu je tu mnohem více prostoru pro Alici a svět kolem ní. Série si udržela dobře rozjetý začátek z minulé série a stavěla na jistých bodech a postavách. Asi k tomu nemám takovou horu pozitivity, jako k 1. části Alicization, ale rozhodně to za ten čas stálo a fanouška SAO nadchlo. Kritika by šla tedy spíše k tomu, že tato část anime byla původně budovaná celá kolem Kirita a Eugea, kteří spolu měli neskutečně dobrou chemii a která tu chybí. Kirito tu chybí, Eugeo tu chybí. A tak je 7/10 hodnocení optimálnější pro tuhle sérii. Není to špatné, ale z příběhu byly vytrhnuty důležité postavy, které tomu pomáhaly a je to jednoduše vidět.

Tady se budu asi lišit od některých názorů, ale mně přišla tato série v pořádku. I když to je takové prapodivné označení. SAO začalo jako isekai o virtuálním světě, kde byli zamčení lidé, kteří když zemřeli ve hře, zemřeli i v reálném světě. A i když si anime natlouklo nos skrz historii (především v 2. sérii) některými díly nebo částmi, byl jsem upřímně překvapený, jak moc dobrá tato série byla. Bál jsem se, čím to skončí, protože od předchozího filmu bylo poměrně jasné, jakým směrem se tato série bude ubírat: AI. I když umělá inteligence je zajímavé téma, nespočet knížek, seriálů, filmů i anime ho zpracovalo na tolik různých způsobů, že je docela složité si nějaký další užít, protože to je už často nějaký recyklovaný nápad, který nemá ani přidanou hodnotu. Nevím, jestli SAO v této části vyloženě z něčeho čerpá, ale musím říct, že přidaná hodnota tu rozhodně je. Příběh začíná kolem Kirita, který testuje nové virtuální vybavení ve světě, kde se trénuje umělá inteligence. Bez spoilerů naznačím pouze to, že umělá inteligence zde zastupuje lidi a vede své "životy" ve zrychleném čase oproti reálnému světu. Už tahle samotná myšlenka je docela zajímavá a její provedení je v anime skvělé. A vůbec poprvé za celou dobu fungování SAO se zde objevuje postava, kterou jsem si oblíbil víc než Kirita - Eugeo. Umělá inteligence "na druhé straně", která prostě často chytne za srdce. Postava je mimořádně dobře zpracovaná a je radost sledovat příběh dál. Tohle je pro SAO určitě dobrý směr. Výtky bych dal víceméně spíše k hromadě drobností, které moc nestojí za řeč.

Já jsem osobně nenašel v SAO ten peak nadšení a příběhu, který jsem viděl v 1. sérii. A i když tato série měla slabší chvilky, snažil jsem se vždy dohnat vše, co bylo vydané. Ordinal Scale je film, který není vyloženě nutné vidět před další sérií, ale neskutečně pomůže divákovi pochopit některé věci. Příběh a postavy si občas sem tam škytnou a objeví se nějaká ta plot hole, ale není tam prakticky nic zásadního, co by divákovi kazilo zážitek. Příběh se posouvá víc do budoucnosti včetně vybavení a nástrah a začíná se zde povrchově řešit AI, která je ústředním tématem dalších sérií. Chemie mezi hlavními postavami funguje skvěle, záporák není generický záporák isekai, ale má vlastní pozadí a důvody, které bude možná někdo i hájit. A i když jsem fanouškem série ale nikdy jsem už nenašel ten peak toho nadšení jako u 1. série, tenhle film je velmi vyvedený.

Neřekl bych, že tohle je úplně hidden gem, protože tak hidden nikdy nebyl, ani 1. série. Ale určitě to nepatří mezi ta nejviditelnější anime, už jen kvůli tomu, že to je romcom, kterému se mnoho lidí vyhýbá z různých důvodů. A musím přiznat, že já se většině z nich vyhýbám taky. Většina generických romcomů má neuspokojivý či vyloženě nerealistický příběh, chování postav a přinejlepším chaotický a přinejhorším špatný konec. O tom, že některé takové kousky dokážou spíš depky vyvolat než je spolehlivě zahnat, nemluvě. To není případ této ani předchozí série. Anime je dost lehké, má spoustu posunek a vtipů na každém rohu, chemie mezi hlavními postavami je realistická a hlavně neskutečně příjemná. O to víc potěší, že tato série nesleduje jen hlavní postavy, ale prostor dostaly i vedlejší postavy, které tolik místa v 1. sérii neměly. A i když jsem se toho asi 1 epizodu bál, ve finále mě to hodně příjemně překvapilo a další sérii jsem si užil mnohem víc než tu předchozí. Ačkoliv jde prakticky jen o náhodné epizody, které se dají zařadit mezi díly předchozí série, absolutně to tomu neubírá na kvalitě a řekl bych, že jako celek tohle odvádí skvělou práci. A i když jsem k 1. sérii neměl asi co bych jí vyloženě vytknul jako velkou chybu, tahle série odvádí až moc dobrou práci na to, abych ji neposadil hodně nahoru. Jak jsem uvedl na začátku, najít zábavný romcom, který je realisticky zpracovaný, dobře se na něj dívá, dokáže člověku zahnat špatný den a zlepšit mu náladu, těch tolik není. Je to stejné jako s isekai žánrem, 500 000 druhů ale jen zlomek z toho je sledovatelný. Horimiya odvádí neskutečně dobrou práci s dialogy, vtipy, chemií postav i dlouhodobějším příběhem. Pokud jste fanoušci romcomů, tomuhle musíte dát šanci.

V Česku toto anime od některých lidí schytává nesmyslnou kritiku, proto si tu hodím taky svoji trošku. Jujutsu Kaisen je čistý akční shounen, možná občas na hraně seinenu. Pokud někdo čeká, že postavy budou během 20 minutové epizody 10 z toho popisovat, jak je tráva zelená a život úžasný, asi si spletl anime. JJK bylo, je a bude akční bojové anime, kde je důležitá provázanost postav, příběhů a hlavně různých technik či historie. Čekat od toho něco jiného a pak být zklamán, je přinejmenším absurdní. Pokud toto není šálek kávy diváka, jednoduše se mu to líbit nebude. Na druhou stranu, pokud divák je fanouškem této oblasti, anime nabídne poměrně dost. Generické bojové shouneny se většinou zaměřují na "sílu přátelství", postavy jsou OP, mangaka má problém zabít hlavní postavy nebo je vůbec nějak vážněji ohrožovat, takže člověk nakonec už tak nějak ví, jak to dopadne. JJK jde v tomto smyslu čerstvým směrem, kdy žádná postava není v bezpečí a během epizody není problém zabít/ohrozit i vícero hlavních postav. Anime buduje napětí a prokládá to slušnou řádkou bojových scén, které si prostě nejde nezamilovat. Obzvláště 2. série je graficky mimořádně povedená. Co se týče schopností, hned několik postav tu má silné schopnosti, které opět v určitých situacích nemusejí znamenat absolutně nic. Příběh má tendence, zvláště v 2. sérii, jet lineárně, pak chvíli chaoticky a pak nechá diváka si poskládat z útržků celek. Opening je prakticky už jen třešnička na dortu. Nejlepší anime všech dob to není, u mě to nemá ani na zařazení do top 10 či do hodnocení 10/10 na MALu, ale určitě stojí za ten čas.