suicide

Interesantní snímek. Říkám si, co mě v tom společensko-nespolečenském snímku s Lesním mužem Gumou (ačkoli pro mě je Radomil Uhlíř jasný český Bud Spencer) zaujalo, co znechutilo či naštvalo, co pobavilo a co nutilo popřemýšlet. Asi všechno a někdy i všechno naráz snad. Rozhodně neudělá chybu ten, kdo se na film koukne...

Nemůžu říci, že bych se chlámal nepřetržitě po celý film - ale o tom to také nebylo! Stejně jako impresionistický obraz jsou samé tečky, dokud si nepoodstoupíte, tak i v Addamsově rodině všechny ty jednotlivosti tvoří ten jedinečný celek. Co by byla Morticia bez Gomeze? Co by byli obabez mozbidnosti? CO by byla morbidnost bez francouzštiny?

Zajímavé, že o prvního dílu se Addamsovi tolik neliší. Sice jsou trošku méně zábavnější, zato některé úseky vše více než vylepšují. Nejdokonalejší asi dcera a její "Úsměv"!

Skvělá česká parodie. Jinde by to vadilo, v parodii ne - Dar přítele Lasera. Zdetedy dar přátel Parodyho, Komedyho a Krimiho.

Na to,že se vlastně během těch dvou hodin filmu až tak zase moc nestalo,aby o tom musel být natočený film, jde o skvělé odvyprávěný příběh. Spielberg stále více, jak budovat napětí. A pochybnost o kvalitách Streepové a Hankse, to snad ani nejde. Přiznávám,že jsem si fakt užil sledovat toho opravdového šéfredaktora, který se žene za pravdou a dobrým příběhem bez ohledu na cokoli,tolik typického pro ty "dřevní" doby novin, kdy i zpráva o čelním politikovi byla prostě zpráva, a ne kampaň nebo antikampaň.

Sprostě podhodnocený Svěrákův film. Něco tak dokonale úchylně zábavného jsem už dlouho neviděl. Samozřejmě film není stoprocetní, má hodně chybiček, ale kupodivu (nebo právě proto?) je tím ještě krásnější. Člověk se až příliš snadno vcítí do postavy Petra Formana.. a aby ne!

Život tohoto herce byl a je stále ještě více než fascinující. Od prvních krůčků po nemoci směřoval dál a dál až se stal uznávaným hercem a pak přišel MASH. MASH začal formovat jeho a on zformoval MASH - jako herec, scénárista i jako režisér. Ale i po jeho konci ukázal, že stále má na stříbrné plátno a na prkna Broadwaye, možná více než předtím. Alan Alda je určitě mnohem mnohem více než sympaťák.

Obyčejně nutnost potřeby vypravěče značí, že film nezvládne podat příběh sám a vypravěč je jakousi berličkou či slepeckou holí provázející diváka temnou cestou děje. Ovšem V Amélii tomu tak vůbec nebylo, nebo snad tomu prostě nemohlo být jinak. Občas jsem si říkal - tohle je kniha převedená do obrazů. A občas jsem si říkal ty obrazy dávají dohromady film. A občas jsem si říkal fakt skvělá hudba. A občas zase, že s cizími životy se manipulovat nemá. A občas, že ta holka má fakt velký štěstí. Skutečně skvělý film, milý, sladký a odpočinkový.

Prý film, který dokáže nadchnout - nevím, mě tedy nenadchl tak, že bych si řekl nejlepší film posledního měsíce. Je sice výborně natočený, po vizuální stránce dokonalý, ale jako celek na mě působil tak trochu uměle, nereálně. Prostě krásná slupka na povrchu, ale vnitřek už tak sladký nebyl - což je popis, který by se měl asi hodit v jiném smyslu na horor. Byla to krásná zábava na večer, ale nevěřil jsem tomu příběhu, nevtáhl mě tak moc do sebe, abych ho přijal za svůj - tak nějak jsem klouzal po té sladké krustě z cukrové vaty a sledoval velmi dobré výkony. Manželka se sklonem k hysterii, puberťačka, její přítel blázen a jeho otec zelený mozek, který v sobě dusil, že je taky tak trochu na chlapečky a samozřejmě sebeuvědomující se otec rodiny, který už navždy bude mít úsměv na tváři - to vše se ale nespojilo s onou již zmiňovanou vizuálností, aby vznikl dokonalý celek. 80% přesně

Předem musím říct, že moje veskrze kladné hodnocení se odvíjí od toho, že mám velmi rád tento žánr ve filmu – už od doby, kde se veškerá moje filmová zábava odehrávala jen a pouze v televizi. Všichni ti mafiáni a gangsteři mě vždycky fascinovali. Možná proto, že každý malý kluk chtěl být alespoň jednou gangsterem, mafiánem, něčím - stejně jako školák Hanry Hill v Mafiánech, dalším podobném filmu. Kvalitou, ale hlavně originalitou se tento snímek sice nevyrovnává Obchodníkovi se smrtí, ale já osobně (a kupodivu i rodina) jsem byl fascinován tím „zákulisním“ pohledem do světa zločinu….